Den 3. – Přesun k Inkům

Ráno po snídani se sešla celotáborová vědecká rada, při které jsme pomocí Holokronu poprvé komunikovali se Zizem, bájným orlem, který nás požádal o pomoc při hledání svých ztracených bratrů. Po krátkém rozhovoru jsme se shodli, že mu pomůžeme a on nás vyslal na první cestu časem do města Cusco v Incké říši do roku 1431 n.l.

Jakmile jsme se dozvěděli, kam se máme vypravit, započali jsme přípravy. Vedoucí nám nachystali informatoria se zajímavými fakty o naší cílové destinaci. Abychom v době dobře zapadli, vyrobili jsme si pěkné incké čelenky a místo jmen jsme si na naše chatky nakreslili své portréty, protože Inkové neznali písmo.

Po obědě jsme už na nic nečekali a vydali jsme se mimo tábor na přesun. Místo do tábora jsme se už vrátili do Cusca, kde nás uvítali vojevůdce Killay, velekněz Yupantec a dcera Sapa Inky Casirimay. Během odpoledne jsme dostali za úkol připravit se na večerní slavnost. Hry, které jsme si vyzkoušeli, nám ukázaly různé incké tradice. Nikomu z nás taky neušlo, že princezna a vojevůdce se mají rádi, po celé dopoledne si totiž posílali dárečky a zamilované vzkazy.

Těsně před večeří se do Cusca s celou svou družinou vrátil samotný Sapa Inka Pachacuti. Všem nám sdělil, že se blíží válka s říší Čanků a je třeba se na ni připravit. Během večerní hostiny jsme se stali svědky velké hádky Pachacutiho s princeznou Casirimay. Sapa Inka se totiž dozvěděl o jejím vztahu s vojevůdcem. Atmosféra u stolu byla napjatá.

Ještě před setměním jsme se zúčastnili tajemného obřadu, který velekněz Yupantec svolal na oslavu inckého boha Slunce Intiho.

Cestou zpět Cusca jsme spatřili podivnou svatyni. Když jsme ji blíže prozkoumali, zjistili jsme, že v ní sídlí námi hledaný Behemot. Krátce s námi promluvil, ale zítra si ho ještě budeme muset přemluvit, aby nám pomohl. Se západem Slunce jsme už rychle šli spát.

Den 2. – V centru

Dnešní den byl zahájen budíčkem a následnou rozcvičkou. Dopoledne jsme kreslili standarty sekcí a zahráli si první hry na skupinky jako například hutututu, přehazovanou či ringo. Během poledního klidu se poprvé sešla vědecká rada. Odpoledne jsme dodělávali standarty a hráli oblíbené hry harpie a černá/bílá.

Přes den jsme také zpozorovali ašutskou mrtvou schránku, ve které jsme získali informace o umístění jejich základny. Rozhodli jsme se ji tedy před večeří navštívit. První akce proběhla hladce, a dokonce se nám podařilo ukořistit zpět ukradený Holokron.

Po večeři nás čekala cesta, při které jsme museli prokázat odvahu a za odměnu jsme získali táborové nášivky. Potom už jsme si jen vyčistili zuby a těšíme se na to, co nás bude čekat zítra.

Den 2. – V centru

Dnešní den byl zahájen budíčkem a následnou rozcvičkou. Dopoledne jsme poznávali okolí tábora, vyluštili jsme první nárazovky, vyráběli týmové okrsky a kreslili standarty sekcí. Odpoledne děti hrály hry, při kterých jsme zjišťovali jejich fyzické dovednosti.

Po večeři nás čekal táborák, na který si každá sekce secvičila krátké představení, abychom lépe poznali, kdo se jak jmenuje a do kterého týmu patří.

Přes den jsme také zpozorovali několik ašůtů, mířící na stejné místo, jako v loňském roce. Vydali jsme se proto večer na toto místo, kde jsme byli svědky zasvěcovacího ceremoniálu a příchodu nové jednotky. Sami jsme zvědaví, co nás ještě čeká.

Oddílový výlet 12. Altair – Harry Potter a Vězeň z Azkabanu

V pátek vyrazil 12. oddíl Altair na svůj další oddílový výlet do základny v Sedlčanech, tentokrát na téma Harry Potter a Vězeň z Azkabanu.  Po příjezdu jsme se ubytovali a dali si večeři. Jelikož s námi jeli i někteří nováčci, zahráli jsme si několik seznamovacích her, a následovalo již očekávané promítání Harryho Pottera. Pak už jen zbývalo si vyčistit zuby a jít do hajan.

V sobotu jsme vstali do prosluněného rána. Nasnídali jsme se, vyrobili si kouzelnické hůlky, zopakovali si základní zaklínadla a poté jsme hned vyběhli ven. Čekala na nás šílená cesta autobusem k Děravému kotli, kde jsme se posilnili a mohli pokračovat za dobrodružstvím. Dostali jsme se konečně do Bradavic, ale i tam na nás čekala spousta nástrah. Nejdříve jsme museli překonat zpívající Buclatou dámu, poté jsme se poprvé setkali s Klofanem a nakonec jsme se snažili nepozorovaně proklouznout do Prasinek.

Odpoledne se již počasí trochu zkazilo, ale přesto jsme si jako správní kouzelníci zahráli famfrpál. Když začalo pršet, odebrali jsme se dovnitř a vyzkoušeli jsme si věštění z čajových lístků. Po setmění jsme si otestovali odvahu našich malých kouzelníků při cestě za osvobozením Siriuse Blacka, kde museli čelit nejrůznějším nástrahám Zapovězeného lesa. Jelikož jsou ale všichni stateční, všechny nástrahy zvládli levou zadní a Siriusovi pomohli uprchnout. Za to také na naše kouzelníky čekala zasloužená odměna.

Víkend jsme si všichni moc užili a těšíme se na další dobrodružství, které nás bude čekat v čtvrtém ročníku!

Na fotky z výletu se můžete podívat zde.

10. den – Univerziáda I.

Dnes nám počasí od rána přálo, a tudíž jsme se mohli všichni těšit na první Univerziádu. Provedli jsme důkladnou rozcvičku a po úvodním ceremoniálu začal sportovní den. Rozdělili jsme se podle věku do skupinek a začali jsme soutěžit. Čekali na nás disciplíny jako hod krikeťákem, skok z místa, běh přes překážky, trojskok, maraton a vrh koulí. Po dokončení dopoledního trojbloku nás čekali hry na sekce, kde nejmladší soutěžili ve vybíjené, mladší si zahráli frisbee a starší ringo.

Po obědě, během poledního klidu nám stroj času zahlásil přistání modulu, ve kterém jsme našli další informace od Atlanťanů. Svolali jsme se tedy na celotáborovou vědeckou radu, kde jsme si zopakovali dosavadní průběh tábora a naše další kroky.

Po poledním klidu jsme se opět vydali vyzkoušet další disciplíny, na které plynule navázali další turnaje sekcí, kdy tentokrát nejmenší hráli sbíranou, mladší přehazovanou a starší pálkovanou. Těsně před večeří nás také čekali krátké štafety, které zakončili naše sportovní výkony.

Večer proběhlo vyhlášení výsledků jednotlivých kategorií a předání medailí. Po slavnostním vyhlášení vítězů jsme ještě shlédli zahájení Xapatanu, což je den, kdy se rozdělíme do 6-ti stejně velkých a silných skupin a vydáme se do lesa plnit různé úkoly. Poté jsme se vydali na týmové okrsky, kde jsme oslavili naše dnešní úspěchy. Pak už jsme si jen vyčistili zuby a šli příjemně unavení dohajan.