Autor: Hanicka

V noci se nic zajímavého nestalo. Ráno jsme se tajně vzbudili a vydali se hledat vikingské ležení do lesa, což se nám po chvíli podařilo. Vikingové nás zavedli do provizorního ležení. Konečně nastal čas na snídani, kterou jsme si přinesli s sebou. Jak jsme dopředu věděli vikingové se v Americe neměli dobře, trpěli hlavně nedostatkem jídla. Některým z nás tedy sebrali snídani, ale děti se o zbytek podělily.

Po snídani byl průzkum okolí. Jedna skupina objevila indiánskou vesnici. Indiáni se měli dobře, měli plnou spíž jídla. Ve vesnici byly pouze ženy a čekaly na své muže až se vrátí z lovu bizona.

Druhá skupinka na průzkumu objevila základnu Černé růže, což znamená, že se stále musíme mít na pozoru. Na základě průzkumu okolí Vikingové usoudili, že oni se dobře nemají a indiáni ano, proto se rozhodli indiány z jejich vesnice vyhnat a zabrat si ji pro sebe. Následně jsme se na to připravovali, běželi jsme cross, učili se plížit a maskovat, hráli jsme hru boj o potravu.

A nastal čas útoku na indiánskou vesnici. Následovali jsme vikingy, když jsme si všimli, že Jarl nechal sekeru v ležení a k ležení se přibližují Černé růže. Nechali jsme vikingy odejít a jali jsme se bránit sekeru. LRN jsem odehnali, schovali sekeru a vydali se po stopách LRN. U místa nalezené základny LRN najednou jsem slyšeli zvuk stroje času. Asi jsme se společně s Černou růži přesunuli do naší doby. V táboře byli další agenti LRN a prohledávali chatky. My jsme je všechny vyhnali.

Odpoledne nás čekala databanka, sprchy a lanové aktivity. Po večeři bylo vyhodnocení expedice Vikingové. Následně proběhlo zahájení Kalokaghátie – letošním tématem je Cimrman. Prostě Žižkov je Žižkov a Divadlo Járy Cimrmana tam patří.

Po včerejšku jsme dnes ve vikingské vesnici řešili co dál. Zda bojovat proti králi a křesťanství či kolonizovat další území. Proto jsme se v průběhu dne připravovali na obě možnosti. Dokonce nás přišel přesvědčit k přijmutí křesťanství kněz, ale Vikingové ho vyhnali.

Náš úkol v době je jasný postarat se o to, aby rituální sekera nepadla do špatných rukou (Černá růže).   Před večeří všechny dobové postavy odešly z vesnice, někdo do boje a někdo odplul do Vinlandu (Ameriky). Po večeři následovalo hlášení stroje času o porušení kontinua a nemožnosti přesunu do naší doby. Následně jsme se rozhodli přesunout se do Ameriky za Vikingy, kteří odpluli i s naší hlídanou sekerou.

Po přesunu jsme objevili opuštěnou indiánskou vesnici, kde jsme nakonec složili hlavy na noc. To bylo pro dnes vše, zítra snad Vikingy najdeme a uvidíme, jak to naše dobrodružství bude pokračovat.

Ráno jsme se probudili do dalšího slunečného dne. Hned po budíčku nám stroj času oznámil, že zjistil místo a rok přesunu. Následně jsme tedy vyhlásili přípravu na přesun k Vikingům.

Dopoledne jsme probrali databanku, vyráběli si korálky a pomalovali si kalíšky runami.  Před obědem si celý tábor zahrál dobývání kruhu proti vedoucím.

Po obědě jsme se přesunuli do vesnice Bjerka do roku 1000 n.l.. Po přesunu jsme v táboře objevili vikingskou vesnici s místními obyvateli. Jarl (starosta) nám oznámil, že večer proběhnou slavnosti boha Odina a že nás jako příchozí z okolních vesnic vítá.

Odpoledne jsme na slavnosti vyráběli ze slámy sošky bohů a kreslili si posvátné amulety k zavěšení na chatky. Také jsme si zahráli dvě vikingské hry – špalíčky s runami a běh pro disk.

Těsně před večeří dorazil do vesnice posel, který nám oznámil, že král Olaf požaduje, abychom přestoupili na křesťanství a přijali ho jako krále. Vesničané dostali 3 dny na rozmyšlenou.

Večer proběhl obřad u rybníka, kde jsme uctili boha Odina při němž jsme naše vyrobené panenky poslali po vodě. Následně ve vesnici probíhali oslavy, při kterých nám syn Jarla připravil překvapení a požádal dceru kněze o ruku.

A to bylo vše, už jen hygiena a spát.