V noci se nic zajímavého nestalo. Ráno jsme se tajně vzbudili a vydali se hledat vikingské ležení do lesa, což se nám po chvíli podařilo. Vikingové nás zavedli do provizorního ležení. Konečně nastal čas na snídani, kterou jsme si přinesli s sebou. Jak jsme dopředu věděli vikingové se v Americe neměli dobře, trpěli hlavně nedostatkem jídla. Některým z nás tedy sebrali snídani, ale děti se o zbytek podělily.
Po snídani byl průzkum okolí. Jedna skupina objevila indiánskou vesnici. Indiáni se měli dobře, měli plnou spíž jídla. Ve vesnici byly pouze ženy a čekaly na své muže až se vrátí z lovu bizona.
Druhá skupinka na průzkumu objevila základnu Černé růže, což znamená, že se stále musíme mít na pozoru. Na základě průzkumu okolí Vikingové usoudili, že oni se dobře nemají a indiáni ano, proto se rozhodli indiány z jejich vesnice vyhnat a zabrat si ji pro sebe. Následně jsme se na to připravovali, běželi jsme cross, učili se plížit a maskovat, hráli jsme hru boj o potravu.
A nastal čas útoku na indiánskou vesnici. Následovali jsme vikingy, když jsme si všimli, že Jarl nechal sekeru v ležení a k ležení se přibližují Černé růže. Nechali jsme vikingy odejít a jali jsme se bránit sekeru. LRN jsem odehnali, schovali sekeru a vydali se po stopách LRN. U místa nalezené základny LRN najednou jsem slyšeli zvuk stroje času. Asi jsme se společně s Černou růži přesunuli do naší doby. V táboře byli další agenti LRN a prohledávali chatky. My jsme je všechny vyhnali.
Odpoledne nás čekala databanka, sprchy a lanové aktivity. Po večeři bylo vyhodnocení expedice Vikingové. Následně proběhlo zahájení Kalokaghátie – letošním tématem je Cimrman. Prostě Žižkov je Žižkov a Divadlo Járy Cimrmana tam patří.