Ráno jsme se probudili do deštivého dne. To ale neodradilo Johanku z Arku, která zahájila přípravy k tažení k Orleáns. Dauphin Karel s přípravami souhlasil a my jsme se tak po sekcích cvičili v obratnosti, postřehu a potrénovali jsme i svou paměť. Dopoledne za námi Johanka také přišla s úkolem. Zadala nám, abychom jejím jménem napsali dopis do Čech a pokusili se přesvědčit husity, aby složili zbraně. Dopis jsme během dne napsali a Johanka byla s námi spokojena.
Po výborném obědě jsme se konečně vydali na cestu k Orleáns. Město bylo v tu dobu již několik měsíců v obležení Angličany. Naším úkolem bylo pod vedením Johanky Angličany od města odehnat.
Johanka však cítila, že nejsme dostatečně připraveni, a tak jsme museli zastavit. V lese jsme se cvičili v rychlosti, plížení a taktice boje. Odpoledne jsme konečně dorazili k Orleáns, kde jsme se střetli s anglickým vojskem. Johanka vyrazila vpřed, v rukou nesla svůj velký prapor a dodávala vojákům odvahu. Najednou Johanka padla k zemi. Vojáci se zalekli, že bitva je prohraná. Johanka vstala a my uviděli šíp trčící z jejího ramene. Šíp si z ramene vytáhla, svůj prapor pozvedla nad hlavu a bitva skončila vítězstvím.
V Orleáns se dauphin Karel rozhodoval, kam táhnout s vojskem dál. Naštěstí se nám podařilo Karla přemluvit, aby se přiklonil k Johance a s vojskem vytáhl na Remeš. Dobytí Remeše už proběhlo hladce, město nekladlo odpor.
Po večeři se v Remeši konala korunovace Karla VII. králem Francie. Několik z nás mělo tu čest pomoci přímo při slavnostním obřadu. Král Karel VII také Johanku povýšil do šlechtického stavu. Do noci jsme pak slavili a radovali se z vítězství.