Z postelí nás opět tahá stráž. Jedná se o athénského a kardského vojáka. Nechávají nás pořádně se protáhnout a dávají nám do těla, neboť cítí, že válka visí ve vzduchu a my musíme být připraveni se bránit. Poté se důkladně umyjeme a nasnídáme.
Dívky jsou po snídani opět svolány, aby poctily Gaiu. Nejmenší z nás si zavolá jeden z radních, který ztratil náramek a jehož žena postrádala náušnici. Radní s námi odešel do lesa a snažili jsme se mu ztracené šperky nalézt, ale bohužel bylo naše úsilí marné. Mladíci byli povoláni athénským generálem, který se dozvěděl o rabující skupině Thráků tábořících východně od města. Vytáhli, aby toto nebezpečí zažehnali. Když jsme se zase všichni dostali do tábora, sešli jsme se potajmu k poradě, co podnikneme. Během uplynulých dní jsme totiž nacházeli podivuhodné náznaky, které naznačovaly, že Piece of Eden je nablízku.
Byli jsme však vyrušeni příchodem dalšího vojska, tentokrát makedonského. Kardie je totiž nešťastně umístěna mezi tyto dvě proti sobě válčící mocnosti a je neustále vystavenu tlaku z obou stran. Přes bránu byly domluveny podmínky nové smlouvy – athénská armáda, dvojnásobně přečíslená, odtáhne bez krveprolití a Kardie se stane opět spojencem Makedonie a jejího panovníka Filipa II.
Zatímco šli radní oslavovat a vítat nového diktátora, my jsme se v tichosti vytratili z města. Našli jsme totiž poslední střípky informací o tom, kde se nachází součást PoE a vydali jsme se ji získat. To se nám povedlo, stejně jako návrat do města a přesun v ústraní. Konečně jsme se dostali o naší doby!
Protože zbývalo spoustu času do oběda, zahráli jsme si celotáborovou hru „Hadi s ocasy“, ve které se týmy děti chytí kolem pasu a vytvoří hady. Poslední mají šátek symbolizující život hada, první jsou hlavami, které se snaží ukořistit šátky ostatních hadů. Během poslední hry se k nám připojili vedoucí, což byla sranda, protože jsme se proti nim spojili, abychom je potrestali za to, že nás zlobí.
Pak jsme si dali nášup, během poledního klidu se pořádně opalovali a studovali více informací o antickém Řecku, neboť nás čekala databanka – závod plný otázek o proběhlém přesunu v časoprostoru. Kromě něj nás zastihly i sprchy. Asi jsme je po pěti dnech potřebovali, ale přitom naše nohy nebyly ještě úplně černé. Mimoto jsme během odpoledne hráli dodgeball a živé člověče nezlob se. Trochu se nám zkazilo počasí a tak někteří z nás během databanky zmokli. My ostatní jsme se raději schovali do chatek a s veselou myslí čekali na večeři.
Po jídle následovalo vyhodnocení expedice Řecko, vstoupili jsme do vyzdobené jídelny. V celé expedici si jednoznačně nejlépe vedl tým Veritas, který dostal sladkou obměnu. Ve slavnostní náladě jsme se odebrali ke svým týmovým okrskům, to jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká před večerkou.
Na sklonku večera se totiž u dolní brány objevil příslušník mimozemské rasy – Thátiů. Vyděsil nás svojí výškou, byl tři metry vysoký s velkým žihadlem a dlouhýma modrýma rukama. Sdělil nám, že nás varuje před jinou nebezpečnou organizací, která se zajímá o artefakt v našem držení. Sám Thátii chtěl, abychom mu Piece of Eden předali dobrovolně, aby jej mohl ochránit. Nakonec ale odešel v míru.
Ahoj Emčo, teď jsme si prohlédli s tatínkem nové fotky a přečetli si, kde jste cestovali časem – paráda. Jak se Vám líbilo v Řecku v dobách slavných bojovníků, chtěli byste tam žít? Bojovníci vypadali úžasně – hlavně ten v červeném:-). Tátovo kolo je konečně schopno provozu, hurá. Zítra pošleme balíček pro Tebe i Kubu, můžete se těšit na dobrůtky.
Velkou pusu posílají máma a táta, zdraví též Máťa, Tobík, Monika a Michal, babička Maruška