Přeji hezký podvečer všem!
Je neděle 11.listopadu kolem 20:00 – čas, kdy jsme se vrátili z prvního školení VDK pro vedoucí. Myslím, že je ten pravý čas vám sdělit své nejžhavější zážitky ze školení, které proběhlo v turistické základně PS Bobříků ve Vlkanově…
Zde popíši jak celé školení probíhalo!
V páteční odpoledne se kolem 15:30 scházíme na Hlavním nádraží kde v 16:00 (opravdu v 16:00 bez zpoždění) vyrážíme v naprosto přecpaném vlaku směr Libeň, Kutní hora, Golčův jeníkov. Cesta moc neubíhala, byli jsme roztroušeni po vagónu v uličce, mezi cizími cestovateli. Když jsme mysleli že hodně lidí vystoupí, tak opak byl pravdou a naše pohodlí – těch pár centimetrů kolem nás se rázem změnily na milimetry. Ale to bych asi přeháněl, zkrátka byl vagón naprosto „přecpaný“ :o) Celou situaci ještě okořenila jedna paní učitelka, která ve vagónu na WC omdlela a tak jí Milan okamžitě křísil. Naštěstí všechno dopadlo dobře a paní se nakonec udělalo dobře a povídala si s námi až do našeho výstupu v Golčově jeníkovu. Tam jsme přesedli na další vlak, a byli jsme docela překvapeni že je opravdu veliká zima a začíná sněžit. Vlak nás odvezl až do Světlé, kde naše putování vlakem končilo. Nyní jsme se přioblékli, vyndali baterky a krok za krokem šlapali směr Vlkanov. Krtek a David nám po cestě odvezli autem naše zavazadla, ale cesta pěšky pokračovala a nebylo to lehké, nýbrž nám počasí moc nepřálo a ostrý studený vítr, který foukal společně se sněhem nám cestu naprosto „nepřál“. Po tomhle běsnění jsme se asi po hodině dostali do naší základny, kde nás čekal teplý čaj a ostatní.
Po večeři následoval seznamovací večer, stanovení pravidel a první program, který nás provedl prvním večerem. Po skončení jsme měli prostor pro nás, který každý využil dle svých představ – někdo začal s promítáním DVD, někdo si jen tak povídal, někdo se připravoval na následující den a někdo se odebral ku spánku.
Sobota 10. listopadu – 7:30
„Budíček!!! Vstávejte!“ … ozvalo se a pro nás to znamenalo jediné – vyhrabat se ze spacáků a jít se najíst. Jen co jsme se najedli, začal ranně-dopolední program během kterého jsme se učili, diskutovali a hráli prima hry. Mezi bloky programů byly přestávky, které každý využil opět po svém – někdo se od stolu ani nehnul, někdo si šel zapálit cigárko a někdo se zachumlal do spacáku. Odpolední program byl také nabitý, a nakonec byl večer zakončený prezentací skupin všech účastníků školení. Každý představil svoji skupinu, své tradice, ukázkové materiály a třeba i krátké „promo“ videa. Další program již nenásledoval – proto se každý věnoval nějaké činnosti, jako prohlížení fotek, videí, povídání si o skupinách, možnosti spolupráce a nebo šel odpočívat.
Neděle 11. listopadu – (opět! vidíte jak nás vedoucí nešetří? ;o) ) 7:30
Ráno probíhalo jako sobotní – nepříjemné vstávání a snídaně, po kterém započal program, který byl napůl rozpracovaný z předešlého dne. Většinou jsme se rozdělovali do menších skupinek, které řešily různé záležitosti – například měly za úkol sestavit celoroční plán akcí, a nebo vymyslet celoroční motivační hru a sestavit cíl této hry pro děti. Každý měl nějaký ten nápad a tak se všichni aktivně zapojovali formou „brainstormingu“ nebo skupinové diskuze. Než jsme se naděli, po obědě nás čekalo zhodnocení tohoto prvního školení VDK, pár organizačních věcí a nakonec úklid a přesun na vlakové nádraží.
Tím to ale všechno nekončí ;o) vlak měl přijet před 16:00, ale bohužel – on nikde… čas jsme si krátili spoustou kolektivních her – jako „pozdrav tučňáků, šlapka bez šlapky, dostihy, pouštění vláčků…“ a nebo jen zpíváním. Nakonec se z toho vyvinulo dvouhodinové čekání z důvodu porušení trati a zastavení provozu vlaků. Nakonec jeden hodný pán, který na zastávce stál s námi (pan stojvedoucí) komunikoval s dispečerem z nádraží, který nám zařídil, že rychlík (pak náhradní osobák) nám zastaví na naší zastávce. Skvělá zpráva byla ta, že jsme nemuseli už nikde přestupovat a po 19 hodině jsme dorazili do Prahy na nádraží v Holešovicích.
Pak už jsme se jen hromadně rozloučili a všichni vyrazili domů ;o)
Uff, článek jsem napsal a teď šup do postele, protože jsem opravdu unavený!
Přeji hezký večer a děkuji všem za velice příjemně strávený víkend v prima partě.
Lukáš M.