Ráno (22.8.) nás zvuky bubnů vzbudili zulští bojovníci a odvedli na obřadiště. Tam byl zakončen zasvěcovací obřad mladých válečníků přísahou náčelníkovi Catwayovi. Po snídani do vesnice přišel britský posel s ultimátem britského království, kde mezi požadavky bylo např. rozpuštění celé zulské armády, postoupení diamantových dolů a vpuštění do jejich země. Na toto odpověděl náčelník zcela nekompromisně, nechal posla svléknout, odvést na kraj řeky, popravit a vhodit do vody. Hned poté vyhlásil přípravu na boj a odchod do lesa.
Všichni jsme se sbalili a následovali ho. Na místě jsme postavili přístřeší a cvičili se v hodu oštěpem, stoji se zbraní na kůlu, v běhu lesem do kopce a přetahu lanem. Před obědem začalo pršet, a tak jsme se chtěli vrátit do vesnice. Cestou jsme však potkali posla a dozvěděli se, že vesnici obsadila britská vojenská posádka. Rozhodli jsme se, že se tedy naoko přidáme k jejich armádě a nabídneme své služby coby stopaři. U brány jsme byli zastaveni a několik z nás šlo vyjednávat. Nakonec jsme byli vpuštěni a odvedeni na shromaždiště k důstojnickému klubu. Tam jsme v pozoru za deště museli přísahat poslušnost královně Viktorii. Pak nás Britové nechali najíst a v rámci vojenské disciplíny nás kontrolovali, zda po jídle dostatečně odpočíváme na lůžku.
Odpoledne si nás nechali nastoupit a zkontrolovali kvalitu úklidu kasárenských ubikací. Odpoledne pro nás připravili testy, které nás měly rozdělit podle toho, zda (a na co) jsme britské armádě užiteční. Museli jsme projít kohoutími zápasy v kleče, soutěží v páce, dělali jsme angličáky na čas, šplhali na tyči a zkoušeli svoji výdrž při visu na tyči. Po večeři proběhla soutěž ve střelbě a svíčkový fotbal.
Na večerním nástupu nás důstojníci rozdělili do nových skupin. Kadeti, zásobování, hlídka, kuchyň, úklidová služba… Vojáci přečetli také několik jmen těch, které se rozhodli z tábora vyhostit. Ti měli jen pár minut na sbalení a opuštění vesnice.
Jediná možnost pro ně byla odejít zpět do lesa ke zbylým bojovníkům a náčelníkovi. Ten jim vyprávěl starou zulskou legendu a řekl, že se musí vrátit zpět a převyprávět ji ostatním. Měli také také vymyslet taktiku proti Britům. Vyhoštění se poté tajně proplížili do vesnice a pokusí se zítra znovu začlenit mezi ostatní Zuly na službách královny Anglie. Spoléháme na to, že pro Brity vypadají všichni Afričané stejně a jméno si vždy nějaké vymyslí 🙂