Přeložená Univerziáda a tajemný kontakt

Na čtvrtek byl naplánován první den Univerziády, nicméně ranní počasí rozhodlo za nás. V noci řádně pršelo a po ránu to nebylo o moc lepší. Rozhodli jsme se tedy odsunout Univerziádu na později a udělali si lehce vzdělávací tábornický den.

Dopoledne jsme zkoušeli vázat uzle, které by se nám mohly při pobytu v přírodě hodit, také jsme si pověděli něco o základních šifrách a naučili se je používat. Někteří z nás si navíc procvičili mapové značky, protože kdo je umí, ten se přece ve světě neztratí. Těsně před obědem jsme ještě stihli kolektivní hry. Nejmenší si zahráli na deratizátory a zkoušeli pochytat všechny myšky, ti starší si zahráli starou dobrou vybíjenou „všichni proti všem“.

Po obědě přišel jednomu z dětí -Tomášovi balík, který se však ukázal jako další zpráva od tajemného pana „XXX“. Obsahem balíku byla vysílačka a dopis, ve kterém nám sděloval, že se s námi chce spojit ve 14:30. S napětím jsme očekávali první kontakt.

V půl třetí se ve vysílačce ozvaly první zvuky. Měli jsme co dočinění s uskupením vědců. Alespoň tak nám to řekl člověk, který se představil jako Silver. Z rozhovoru vyplynulo, že jsou to lidé, kteří bádají po celém světě po tajuplných artefaktech. Chtěli od nás převzít předmět, který je, jak oni tvrdí, v našich rukou velice nebezpečný. Na oplátku za to nám nabídli jakýkoliv jiný předmět dle našeho výběru. Jejich možnosti jsou prý neomezené. Projevili také zájem využít služeb našeho stroje času a přesunout se do německého města Trevín do druhé poloviny patnáctého století. Za jakým účelem nám prozradit nechtěli. Vzali jsme si lhůtu na rozmyšlenou a domluvili další kontakt na 18. hodinu.

Odpolední program vyplnily hry – freesbee, ringo a v neposlední řadě vybíjená, tentokrát však v podání našich nejmenších táborníků. Na závěr jsme všichni společně soutěžili ve hře zvané „zrnka moudrosti“.

V šest večer se opět ozvala vysílačka, ve které se ozval tajemný pan Silver. Děti si daly podmínku, že chtějí urychlovač částic, který jim umožní přesuny i na jiné planety. Silver souhlasil, domluvili jsme se na dalším kontaktu. Sejít jsme se měli v osm hodin. Místo člověka nás čekala jen nahrávka s dalšími instrukcemi. Podle nich jsme došli na kraj lesa, kde na nás čekala tajemná osoba. Ta nás zavedla hlouběji do lesa. Z povzdálí jsme sledovali, jak náš neznámý spolu se svýma dvěma společníky přepadli skrýš Černé růže, ze které jim sebrali stroj času. Díky tomuto manévru nás vlastně vyšachovali, neboť už náš stroj času nepotřebují. Naši neznámí nám tak chtěli dát najevo, že jsme ze hry.

V noci se děti snažily ještě o další kontakt prostřednictvím vysílačky, ale ta zůstala němá. Nejsme si tedy jistí, jaké jsou úmysly těch, kdo se na nás nejprve obrátili o pomoc a pak nám jasně dali najevo, že se bez nás obejdou.