Dnes jsme se probudili skoro do tmy, bohužel jsme se nevyhnuli výpadku elektřiny. To nám však nezkazilo dobrou náladu, program byl nabytý a děti si dopoledne náramně užili. Jednou ze spousta zábavných atrakcí byly třeba lanové lávky. Odpoledne se nám konečně podařilo rozluštit Teslovu šifru a bylo jasno, musely jsme se přesunout. Místo znělo Řím. Nikdo nevěděl co nás čeká, ale ukázalo se, že děj bude zamotanější a jen tak se odtud nedostaneme.
Po přesunu jsme se vydali na průzkum, během kterého jsme zjistili, že ve vedlejší místnosti se nejspíš stala vražda. Krom oběti jsme na místě nikoho jiného nenašli a jelikož jsme nechtěli aby nás tam někdo přistihl, šli jsme co nejrychleji pryč.
Ven jsme se dostali zrovna když místní duovir (starosta) nechal oznámit, že Carnuntum bylo povýšeno z města na centrum provincie, což jsme měli oslavit hrami naplánovanými na další den večer. Při této příležitosti jsme byli také rozděleni do sedmi collegií – gladiátorů, řemeslníků, atletů, vigilů (policie), augurů (kněží), vestálek (kněžky) a umělců.
Radost z povýšení města překazila tragická zpráva, když se vedení města dozvědělo o zabití druhého duovira. Vyšetřovatel aedil Rubius se společně s vigily ihned pustil do vyšetřování, během kterého si městský pokladník Agrippa všiml, že jedna vedoucí ma chiton umazaný od krve. Aedil Rubius neváhal a nechal podezřelou vedoucí zavřít do žaláře.
Vzhledem k nečekanému zvratu událostí, se celé město začalo připravovat na pohřeb mrtvého duovira. Vigilové pokračovali ve svém vyšetřování – odebírali stopy z místa činu, zakreslovali všechny podezřelé předměty a přemýšleli nad tím, jak se celý čin stal. Umělci nacvičovali žalostné písně, kněží a kněžky připravovali obřad a ostatní vyráběli dary pro mrtvého.
Jakmile bylo vše připraveno, utvořili jsme smuteční průvod a šli jsme mrtvého duovira pohřbít. Jeho tělo jsme odnesli do nedaleké hrobky, kde pronesl druhý duovir Publius smuteční řeč. Za stálých zvuků smutečních písní jsme se každý zemřelému poklonili a odešli zpět do města.