Ráno nás uvítalo ocelově zbarveným nebem. Neodradilo nás to a zahájili jsme Univerziádu. Už během ceremoniálu se na nás začaly snášet první kapky. Jemné mrholení přerostlo do vydatného deště a utnulo veškeré plány na sportování.
Vedoucí nelenili a bleskově připravili náhradní program. Trénovali jsme uzly, paměť, sílu a další dovednosti. Když konečně přestalo na chvíli pršet, byl už čas na odpolední program. Kvůli podmáčené louce nepřipadala Univerziáda v úvahu. Místo toho jsme vyrazili do lesa na azimutový závod a krosový běh.
Večer nás čekala zábavná hra Máme rádi Česko, která sklidila bouřlivé ovace. Pak už zbyl jen čas na týmové zasedání a byl čas jít na kutě. Ačkoliv nám počasí zkazilo sportovní den, nezkazilo nám náladu. Všichni (téměř) se už těšili na dnešní Univerziádu.
Omlouvám se za této komentář – zapomněla jsem si překliknout na Vzkazy
Ahoj Laurýsku!!! Dneska Ti píšu ze Kbelnice – jsme u babičky. Hlídám kluky, Pája s babičkou lepí hasičské auto. Líza Bublina Čevapčičí už na nás zapomněla a tak před námi trochu zdrhá. Vtipné je, že má na okně v obýváku polštář a na něm vegetí a hraje si s vánočním kaktusem, který pomalu ale jistě ničí. Zdravíme Tě všichni ze Kbelnice!!!! Matěj, Pája, Babijana, Děda, Milan, Hanka, Bóža, Filip a Líza Bublina Čevapčičí