Musím do této nové rubriky hned přispět prvním nápadem :o)
Minulý rok, kdy se hodně rozmohl seriál „Ztraceni“, jsem dostal nápad, že bych mohl připravit dvouhodinovou schůzku zaměřenou na takové opáčko všeho možného. Zahrnul jsem jak procvičení morseovky, uzlíků, orientace, rozeznání ohňů, rostlinek, tak i zvířat a šifer. Nechtěl jsem, aby celou tu dobu děti jen „opakovaly“ to co se naučili již dříve, a aby to nebylo jen nudné „opáčko“, vše jsem narouboval na „cestu ztracených“. Vymyslel jsem takové povídání na úvod abych děti uvedl v nějakou myšlenku a aby se mohli vcítit do smyšlené situace …
Děti vyrazily z přístavu (trochu víc se to liší od seriálu Ztraceni, byl to jen hlavní „nápad“ na název :o) ) a ztratily se na moři. Aby se dokázaly zorientovat někde v přírodě nebo na vodě, připravil jsem každému slepou mapu, kterou měli zorientovat a určit azimuty předem daných bodů.
Když se děti „zorientovaly“, vydaly tím správným směrem až dopluly k neznámému ostrovu. Rozhodly se, že se na tento ostrov podívají, a aby jejich loď neuplavala, musely jí řádně přivázat. Proto jsme si vyzkoušeli všechny známé uzlíky a hned jsme si z nich udělali soutěž na rychlost.
„Tak a jsme na pobřeží“ … teď se děti mohly rozhodnout, jak budou postupovat dále. Buď se mohly vydat poznat přírodu, jít ulovit nějaké zvíře, či se zabydlet na pobřeží a utábořit se. Tak se děti mohly společně rozhodnout jak by postupovaly.
Nejprve jsme si zopakovali všechny známé ohně, aby děti věděly, k čemu který oheň slouží a jak se správně nazývá. Poté jsme si osvojili stromy a květiny, které můžeme na cestě potkat. No a než jsme se vydali na lov, zopakovali jsme si i zvířátka.
Jak jsme chodili po ostrově a opakovali si, začalo mohutně pršet. Když jsme doběhli na pobřeží, naše loď se rozlámala o nedaleké útesy! A jéje… a jsme „ztraceni“! Po nějaké době přestalo pršet a moře se uklidnilo. „Co s námi bude?“ … rozhodli jsme se, že pro případ nouze si zopakujeme morseovu abecedu.
Když už děti uměly skoro všechna písmenka, rozhodli jsme se, že se vydáme na hlubší průzkum ostrova. Byli jsme připraveni rozdělat oheň, najít jedlé plody přírody a nebo rozeznat všelijaká zvířátka. Jak tak putujeme ostrovem, došli jsme na druhou stranu ostrova, kde na pobřeží byla jeskyně a kousek od ní malá lodička. Všichni se rozhodli, že to prozkoumáme! :o) … v jeskyni nikdo nebyl a ani nikoho kolem jsme neviděli. A loď? Tam jsme našli podivnou zprávu! Koukneme na ní – ale co to je za znaky? … že by to byla nějaká šifra? … a tak si děti zopakovaly všelijaké šifry, zlomky, kříže, přesmyčky a jiné…
V zašifrované zprávě se děti dočetly, že na určeném místě na ostrově najdou mapu, která jim ukáže správný směr z ostrova. Tak jsme se na toto místo vydali ;o) … a kam? no přeci do tělocvičny, kde na nás čekalo další dobrodružství.
V tělocvičně pokračovalo další dějství… ;o)
Děti musely absolvovat opičí dráhu, různé štafety, hry po dvojicích… Samozřejmě aby to už nebylo jen tak „zdivočelé“ hraní… stále se děti řídily podle příběhu, který doprovázel hry. Nakonec, po splnění všech úkolů, se děti dopracovaly až k místu, kde se nacházela mapa. To bylo vyvrcholení naší dvouhodinové „cesty ztracených“ a všichni si zasloužili sladkou odměnu a mohli vyrazit domů za svými rodiči :o)
Slovo závěrem – pokud si připravíte dopředu nějaký takový program, ideální je napsat si to třeba i trochu podrobněji a číst to třeba „jako z knihy“ … děti vás poslouchají a když si s tím dáte práci, vypadá to lépe než když si vymýšlíte něco na místě „z patra“. Samozřejmě jsou i tací, kteří něco takového nepotřebují a přicházejí jim nápady v průběhu hry.
Příprava není těžká, materiálně stačí připravit slepé mapy, bodově činnosti (uzle, morse, ohně…) a poté doplňky jako dopis, mapu „domů“ a nezapomenout na nějakou sladkou odměnu :o)
Tento program byl připraven pro oddíl 2-3 tříd. Osobně s tím mám dobré zkušenosti a dětem se činnosti líbilx :o) přeci jen když takové „opáčko“ všeho možného namotivujete obdobným příběhem, může to mít dobrý úspěch. ;o)
Děkuji za pozornost a přeji hezký den
Lukáš M.