Rýgrák – Riegrovy sady patřily vždy k jedněm z nejoblíbenějších pro možnosti jízdy na kole, koloběžce, ale i na různých podivných dopravních prostředcích. Od jara do podzimu jsme jezdili na ložiskáčích. To byly takové dřevěné kárky s pevnými dřevěnými nápravami, přední řiditelnou nohama. Místo kol na nápravě s naraženými kuličkovými ložisky o průměru asi deset centimetrů. Ložiska byla vzácná a chlapci, jejichž otcové je mohli splašit ve fabrikách, byli „in“. Ložiskáč nejezdil sice rychle, vozík vyrobený z obyčejného kočárku ho snadno předhonil. Jenže to byla frajeřina. Borci jezdili na ložiskáčích. Impozantní na ložiskáči byl specifický hluk, vyluzovaný na asfaltu ujíždějícími ložisky. Continue reading „Vzpomínky na žižkovské oddíly 3: Rýgrák“
Autor: webmaster147
1.odd. Ještěrky – Kdo se stal nejlepším detektivem?
[thumb:2813:l:s=0:l=g] V úterý se konala schůzka Ještěrek a tentokrát byla opravdu netradiční. Celou schůzkou se prolínaly detektivní záhady a řešení různých zajímavých případů. Nejdříve jsme si přečetli detektivní příběh a děti měly podle výpovědí svědků poznat, kdo byl zločincem.
Pak přišla soutěž na prověření zručnosti – v časovém limitu si nasadit rukavice a roztřídit předměty doličné. Poznávání otisků prstů jsme v našich podmínkách nemohli uskutečnit, tak jsme poznávali lipogramy – otisky rtů (chlapcům rtěnka moc chutnala). Pak následovaly soutěže ve střelbě a chytrosti. A nakonec přišel zlatý hřeb, instruktoři připravili ve vedlejší místnosti skutečný „hotelový pokoj“, kde se stala vražda. Děti měly vše probádat a zjistit, co se stalo a kdo je vrahem. Pak jsme si zahráli hru na vraha a nakonec vyhodnotili nejlepšího detektiva z Ještěrek – tím se stal Kuba.
Fotky najdete v naší fotogalerii.
Irena
Týnča boduje!
Možná vás bude zajímat, že Kristina Bašteková ze Žiliny, která s námi jezdí na letní tábory, zabodovala na mistrovství Slovenska v atletice. V kategorii dorostu získala zlato v běhu na 60 m překážek a bronz v dálce. Gratulujeme! Více si můžete přečíst na stránkách Žilinského večerníku.
Vzpomínky na žižkovské oddíly 2: Dvorky
Na Žižkově té doby se zásadně prchalo přes dvorky. Každé dítě od určitého věku totiž vědělo, kterým domem se „zadem“ dostane do jiného. Také jsme věděli, kde zůstávají dveře na dvorek otevřené a kde jsou zamčené. Většinou jsme si cestu zkracovali přes vnitrobloky domů – což bylo někdy časově delší, o to však zajímavější. Společně s kočkami a potkany jsme „bezpečně“ dokázali překonávat četné zídky a střechy přístaveb. Také jsme věděli, kde je jaká hloubka k seskoku a zda se dá vůbec zdolat bez úhony. Continue reading „Vzpomínky na žižkovské oddíly 2: Dvorky“