Ráno jsme se vzbudili do deštivého dne, mokro a zima. Jako budíček nás tedy vzbudilo Zpívání v dešti a to až v půl deváté. Dopoledne jsme i přes nepřízeň počasí připravili táborovou pouť a soutěžili o korálky, za které si pak každý může koupit, co hrdlo ráčí: hlavně sladkosti, čokoládičky, brambůrky ale i bublifuky a zubaté dudlíky. Během programu jsme složili podle plánu satelity a začali hledat anomálii, nakonec jsme zachytili signál a přijali zprávu. O poledním klidu pak přišel Strážce času a předal nám zprávu, že se máme přesunout do roku 30 př.n.l. do Alexandrie za vlády královny Kleopatry.
Odpoledne jsme se tedy připravovali na přesun, vyprávěli si o době, kreslili límce k oděvu a kartuše.
Před večeří jsme se pak oblékli, namalovali si oči v egyptském stylu a šli na přesun tajně do lesa. Po přesunu jsme se vraceli do tábora, ale na bráně již byla cedule s názvem Alexandrie a u ní egyptští vojáci, kteří nás nechtěli do města pustit. Museli jsme je přesvědčit, že můžeme být pro ně užiteční a nabídnout jim své schopnosti. Jen co jsme se ubytovali, k bráně přijelo s vozem římské vojsko v čele s Marcem Antoniem, který žádal o audienci. Kleopatra ho nyní ale nechtěla přijmout a tak se ubytovali Římané ve vojenském stanu.
Po slavnostní večeři nakonec královna souhlasila s audiencí a Marca vyslechla. Podepsali spojeneckou smlouvu a uzavřeli výhodný sňatek. Na druhý den Kleopatra přislíbila slavnosti a pak jsme se již odebrali spát a opět za deště.