Výprava začala velmi akčně, těsně před srazem u školy začalo svižně pršet. Takže skoro každý účastník pěkně zmokl už cestou k místu srazu. Sešli jsem se u školy ZŠ Vlkova a když jsme byli v plném počtu, tak jsme v rychlém tempu vyrazili na vlak na nádraží Vršovice.
Dle smluvené schůzky čekal na nádraží pan archeolog Michal Skuhrovec, většina z nás ho hned poznala podle jeho oblečení. Po rychlém seznámení jsme nastoupili do vlaku a společně vyrazili směr Malá Hraštice. Při cestě vlakem jsme se všichni blíže seznámili s vědcem, vyprávěl nám o tom, jak přišel na tento Ztracený svět a něco z historie, abychom co nejlépe splynuli s okolím. Po výstupu z vlaku jsme se odebrali za Michalem, který nás odvedl k bráně do Ztraceného světa. Cesta od vlaku byla velmi dlouhá, šli jsem kousek souběžně s vlakem a pak jsme sešli k potoku, kde jsme si chvíli odpočali a pak nás čekal malý výstup do kopečka a už jsme prošli bránou. Na bráně visela podivná lebka a několik zvláštních znaků, později jsme se dozvěděli, že symboly znamenaly oheň, vodu a vítr.
Po průchodu bránou nás zpozorovali místní domorodce. Po přivítání a pečlivém očichání nás pozvali do vesnice. Postavili jsme si zde své stany, dali si večeři a šli jsme na dřevo.
Připravovali jsme ohniště a po setmění byla sešlost u ohně. Šamani nám vyprávěli legendu a proběhl rituál na naše uvítání. Během soutěží jsme si určili pořadí a pak přestupovali po jednom a byli jmenováni svým novým jménem (např: Hnědý medvěd. Chytrá veverka, Rychlý mravenec, Bizon atd.). Pak jsme již u ohně zpívali a na kytaru nám hrál náš vědec, který se od té doby nazýval Bezmasá ještěrka.
SOBOTA
Ráno nás hned napadl 3. kmen a při útoku nám sebral lebku – talisman kmene. Šamani chtěli vědět, kdo hlídal a kdo zklamal. Oba vůdci (strážci) se ale pohádali a poprali a jeden svaloval vinu na druhého. Tak tedy začaly dopolední soutěže, které měly rozhodnout komu dát za pravdu. Hrálo se: Liščí ocásky, Obrázky na stromech, Hod kyjem, Loupež talismanu. Z keramiky jsme pak vyráběli vyráběli pravěké nádobí – misky a talířky. Pak následoval lov mamuta do celty. Poté si každá družinka musela udělat sama ohniště, zapálit oheň a přepálit provázek. Zato dostali suroviny a alobal a sami jsme si připravili jídlo. Maso, cibuli, brambory a koření – to vše se zabalilo a zahrabalo do popela a Bizon hlídal až bude vše hotové.
Po výborném obědě znovu zaútočil 3. kmen a unesl nám vědce Michala. Šamani tedy rozhodli, že je třeba se na ně lépe připravit, aby se již útok neopakoval. Odpoledne tedy byl cross, běh po stopách, lov v potoce, oštěp, hon na lišku a hra najdi zajíce.
Po náročném dni přišel i odpočinek. A pak opět práce. Šli jsme na dřevo, ale při tom nás opět napadl 3. kmen. Málem nám unesli dalšího člena, ale ubránili jsme ho.
Po zdárném zásahu začala oslava a pečení buřtíků. Při táboráku jsme si opět zazpívali, ale bohužel bez kytary, poněvadž Bezmasá ještěrka (Michal) byla stále unesena a nenalezena. Poněvadž soutěže dopadly nerozhodně, oba vůdci byli potrestáni a ve stanu dostali bičíkem do kožichu.
Poté byla připravena Stezka dospělosti. Museli jsme vypít mamutí krev a pak vyšli do lesa a plnili různé zkoušky. Nakonec jsme se sešli u ohně a dozvěděli se od šamanů pravdu o Ztraceném světě a druhé bráně do Neolitu, kterou střeží. V tu chvíli nás napadl opět 3, kmen a chtěl nám ukrást oheň, ale my jsme se nedali a vyběhli za nimi. Po dlouhém běhu jsme u stromu našli archeologa i s talismanem (lebkou Josefem). Když jsme ho zachránili, mohli jsme jít v klidu spát.
Věděli jsme od šamanů, že druhý den nastanou zkoušky, aby nás pustili zpět do našeho světa.
NEDĚLE
Ráno nás zaskočil veliký slejvák. Museli jsme se ukrýt v budově a zde jsme hráli hry. Vedoucí nám v dešti složili stany. Nakonec se archeolog Michal obětoval a tím, že zůstal v tomto světě, mohli jsme mi odejít pryč bez zkoušek. Pospíchali jsme tedy na vlak, do klubovny a za svými rodiči.
Je mi moc líto, že jsem nemohla na sraze být. Byla jsem na škole v přírodě, ale raději bych byla s vámi. Kdy jindy se má člověk pak sám podívat do pravěku? 🙂 Podle fotek i článečku to asi vypadalo výborně a pěkně jste si to užili. Jen to počasí v neděli musela být hrůza. Neolit asi byl náročný na počasí. Tak snad zase na podzimním sraze, už teď se těším.
Sraz byl strašně moc super! díky všem za přípravu a věřím, že podzimní sraz bude také jistě super! Laťka je vysoko 🙂 tak si jí udržme i nadále… 😉 … škoda jen, že v neděli tak moc pršelo, že byla taková hektická nálada, ale co se dalo dělat… alespoň že pátek a sobota vyšli bezvadně! 🙂 mějte se