Jaký byl příměstský tábor 2012

Konečně jsme splnili svůj slib a tak Vám tu chceme odvyprávět, jak probíhal náš týden na příměstském táboře. Určitě si říkáte, že jsme byli jinde, než jsme původně zamýšleli. Máte pravdu. Kvůli počasí jsme program museli  na poslední chvíli změnit. Velká vedra nás vyhnala třebas na koupaliště, s kterým jsme původně nepočítali. A kam ještě jsme se vydali? Jen čtěte dál…

PONDĚLÍ – Koněpruské jeskyně

Ráno, poté co jsme se sešli v klubovně, vyrazili jsme, vybaveni litry vody a pokrývkami hlav, směrem Koněpruské jeskyně. I přestože se nám cetsa zdála největším výkonem dne, především kvůli subtropickému počasí nečekaně vyskytnutvším se i v české kotlině, pokračovali jsme dále, připadajíc si jako poušťní trosečníci, na prohlídku jeskyň. Již cestou jsme se vzdělávali pomocí informačních tabulí, díky čemuž jsme ohromili paní průvodkyni našimi vědomostmi. Dozvěděli jsme se například, že v jeskyních vznikají krápníkové útvary jako stalagnity, stalaktity či stalagnáty.

Jen co jsme vylezli z jeskyní ven, zatoužili jsme se vrátit zpět do 10,6 °C, které byli uvnitř. Avšak nebylo zbytí, museli jsme nadále setrvávat ve výhni. Vydali jsme se proto do nejbližšího a nejpříhodnějšího lesního stínu, kde jsme zahájili herní část dne. Nejprve se počalo hrami seznamovacími k zapamatování jmen, pokračovali jsme stavěním trpasličích obydlí, sbíráním šišek či hrou na svačení. K otestování nabytých vědomostí jsme využili hry “Koně a jezdci“, kde děti odpovídaly na otázky tematické k jeskyním a zkamenělinám z devonského období, o které děti vyjádřovali abnormální zájem 😀

Veškeré soutěžení dopadalo opravdu velmi nerozhodně. Přišel na řadu oběd, doplnění tekutin a nutná pauza proti přehřátí organismu. Čekání na zpětný autobus bylo využito k zahrání si, s velkým ohlasem, pantomimy, u které jsme se opravdu nesmírně pobavili.

V tu chvíli však již přijel autobus, my nastoupili, avšak po pár chvílích jsme nabyli dojmu, že jsme nastoupili spíše do sauny. Cestu jsme však (alespoň většina) přežili bez úhony a plní zážitků, dojmů a natěšeni na další den jsme odcházeli domů.

ÚTERÝ – Stanice záchranné služby a koupání

Druhý den příměstského tábora jsme vyrazili na polikliniku Prosek, kde sídlí i stanoviště rychlé záchranné služby. Tam se nás ujal náš bývalý vedoucí, zdravotnický záchranář Michal Petrus. Přivítal nás na svém pracovišti a nejprve vyzkoušel naše znalosti tísňových volání. Zopakovali jsme si, jaká čísla vytočit a jak postupovat při telefonátu s dispečerkou.

Pak nám ukázal vnitřek velké sanitky a vyprávěl nám své zážitky z práce. Poznali jsme, jak věci v sanitce fungují, jak záchranáři měří tep a tlak, kyslík v krvi a dokonce jsme si mohli i některá zařízení vyzkoušet. Dozvěděli jsme se také, že ve velké sanitce jezdí dva záchranáři, avšak v té menší, do které jsme se podívali posléze, jezdí lékař, ovšem ten vyjíždí jen k těm závažnějším případům. V malé sanitce (vlastně osobním autě) jsme viděli pár dalších neméně zajímavých a důležitých přístrojů. Michal nám vysvětloval, jak a kdy se používají a doplňoval svůj výklad vyprávěním zážitků z terénu.

Pak už bylo příliš pozdě a museli jsme se rozloučit. Michalovi jsme za zajímavé a naučné vyprávění poděkovali a vydali se na krátkou cestu do nedaleké Březiněvsi, kde nás čekalo koupání.Voda v bazénu měla příjemnou teplotu a přímo nás vybízela, abychom se v ní pořádně vyřádili. Tak jsme také udělali. Když jsme zrovna nebyli ve vodě, pokračovali jsme v řádění na pískovém volejbalovém hřišti.

Unavení z vody, ale spokojení jsme vyrazili zpět do klubovny, kde jsme si své zážitky ze stanoviště záchranky přenesli na papír. Každý z nás si nakreslil svojí vlastní malou sanitku.

STŘEDA – Pražská ZOO

I přes nepříznivé počasí středečního rána, sešli jsme se opět v naší klubovně. Jelikož bylo potřeba vyčkat, než se přežene největší bouře a posléze zvažovat, zda je opravdu vhodné vyrazit do Zoo, zahráli jsme si v klubovně pár her jako “židličkový fotbálek“, hru na jména a postřeh, “škodliviny“ a úspěšnou hru s časem, oblékáním, kostkami a bonbóny. Poté se naštěstí vyjasnilo a my s radostným zavoláním “HURÁ“ zamířili do Tróji.
Jelikož jsme dorazili přesně v čase svačiny, usadili jsme se naproti lachtanům a společně s nimi se najedli. Posléze jsme odhlasovali, která všechna zvířata potřebujeme navštívit nejvíce, a vyrazili vstříc dobrodružství skrz nově zrekonstruované pavilony opic, slonů či safari, ale neopomenuli jsme ani tučňáky, papoušky, kočkovité šelmy či jiné velmi oblíbené zvířectvo.
V poledne jsme se usadili v dětské části zoo, kde jsme si zahráli pár her, poobědvali, osvěžili se v místním bazénku a nakrmili již tak dávno přejedené a nafouklé kozy. Následně jsme se vydali druhou částí námi vybraného okruhu po stopách žiraf, lvů, plazů či slonů, které jsme pro naši smůlu kvůli stále probíhající rekonstrukci neobjevili.
Zmoženi úmorným vedrem, které se během dne odpoledne nečekaně objevilo, vydali jsme se s radostí do chládku a záslunní naší klubovny. Po návratu jsme si ještě stihli zahrát “městečko Palermo“, “židličky“ a vyluštili si křížovku zaměřenou především na konkrétní zvířata žijící v Pražské Zoo. V tu chvíli však začali přicházet první z rodičů, zvonit na zvonek a postupně si odvádět své ratolesti domů, čímž nám skončil další z dnů.

ČTVRTEK – Koupání ještě jednou

Vzhledem k tomu, že nás počasí trošku zaskočilo, tak jsme změnili program a místo plánovaného výletu za Prahu jsme se vydali opět na naše oblíbené koupaliště v Březiněvsi. Nikdo toho nelitoval, voda byla stále příjemně osvěžující, hřiště lákalo ke hrám a sluníčko krásně hřálo. Byli jsme rádi, že nemusíme jet nikam autobusem v tomhle horku.
Ve vodě jsme si vyzkoušeli, jak dobře se umíme potápět a potrápili jsme své hlavičky vymýšlením co nejoriginálnějších skoků do vody. Některé byly opravdu vtipné. A stejně jako v úterý, jsme po dlouhém koupání byli jak se patří vyčerpaní a vyřádění. A to nás čekal ještě pátek.

PÁTEK – Návštěva ČT

Jako každý den jsme se sešli v klubovně. Tam se nás ujala naše vedoucí Markéta a společně jsme vyrazili na Kavčí Hory do České Televize. Markéta tam pracuje a tak nám dala tu možnost se do budovy podívat. Bylo pro nás velmi zajímavé vidět, jak se připravují a točí zprávy. Nikdo z nás netušil, kolik lidí je třeba na odvysílání pár minut zpráv. Markéta nám všem vysvětlovala, jak to chodí a kolik dá práce, aby vše dopadlo, tak jak to vidíme na našich obrazovkách.

Vzala nás i do skladu zbraní, kde nám tamní zbrojíř o nich vyprávěl, pověděl nám, jak zbraně fungují a jak se vyvíjely. Pak nám taky ukázala obrovské sklady kostýmů, které se při točení v televizi používají. Vše bylo pro nás nesmírně zajímavé a celou prohlídku jsme si pořádně užili.
Odpoledne nám zbylo ještě trochu času a tak jsme si na závěr našeho tábora zašli zahrát minigolf. Někdo to uměl dobře, jiný ne, ale co na tom, zahráli jsme si pěkně a všechny nás to bavilo.
Pak zbývalo už jen se rozloučit. Shodli jsme se na tom, že se nám všem těch pět společně prožitých dnů moc líbilo a krásně jsme si je s vedoucími užili.  Těšíme se na další společné výlety. Třeba na podzimní sraz! Snad se tam všichni potkáme.