- Péťa a skořápkové lodičky
Vánoce se kvapem blíží, a tak jsme si ve středu na poslední schůzce v roce připomněli staročeské vánoční zvyky. Samozřejmě došlo i na nadílku od Ježíška.
Z pestré škály zvyků jsme si vyzkoušeli například házení střevícem. Ačkoliv botou by měly házet pouze dívky, i kluci zjišťovali zda-li si najdou nevěstu. Ale házet botou v uzavřeném prostoru za sebe se nevyplácí. Díky své „šikovnosti“ Ríša seznámil velký vějíř zavěšený nad dveřmi se svou botou, ale vše dopadlo dobře.
Rozkrajování jablka také jistě všichni znají. Podle tvaru jadřince víme, zda budeme zdraví či nemocní. A navíc jablko můžeme pak sníst. A to má něco do sebe.
Naši předci odlévali horké olovo do vody a podle jeho tvaru věštili budoucnost. Olovo jsme sice neměli, ale místo něho nám postačil rozpálený vosk. Z tvarů pak vycházely zajímavé věci. Mezi jinými i mořská víla nebo mapa.
Největší úspěch však slavilo pouštění lodiček z ořechových skořápek. Podle toho, kam lodička zapluje, taková budoucnost dotyčnou osobu čeká. Vzhledem k tomu, že všichni čekali, dokud svíčka úplně nevyhoří, nebude příští rok asi moc úspěšný.
Na závěr schůzky se zastavil i Ježíšek a nechal dětem malou drobnost. Nakonec jsme se s přáním šťastně prožitých svátků rozloučili a vykročili vstříc novému roku.
Nezbývá než popřát i vám veselé Vánoce a protože se do konce roku už zřejmě neuvidíme i P.F. 2010
Škoda, že točím 🙁 Chybí mi schůzky. Jak tak čtu myslím, že jste si poslední schůzku v roce 2009 užili skvěle, jak jinak že? 😀