Dobytí „zeleného“ severního pólu

na cestě
na cestě
V neděli jsme se vrátili z polární výpravy za husky. Byl to již 3. ročník a ve všech ohledech zcela jiný než roky předešlé.

Odjezd byl naplánován na pátek v 16 hodin. Tentokrát jelo 12 dětí z 1. Ještěrek a 16. Antares a jen 3 vedoucí. Takže od začátku bylo jasné, kdo má „navrch“ 🙂 a to dokonce jedno z dětí byl předškolák.

Letos se nám podařilo sehnat dopravu auty – Erikovým, Láďovým a 9-ti místným autem s řidičem Vladanem, který je současně kapitán paintball clubu Troja a tuto službu pro nás pojal jako pomoc spřízněné neziskové organizaci.Tímto děkujeme za pomoc www.paintball-troja.cz a myslím, že někdy v budoucnu navážeme další spolupráci třeba právě na paintballovém hřišti.

Cestu tam jsme zvládli v pohodě, někteří dokonce i usnuli, naštěstí to byly jen děti a ne řidiči 🙂

Po ubytování jsme se sešli v jídelně a hráli hry jako fazolky, Karibic, ovečky a mnoho dalších. Láďa úspěšně zabavoval všech 12 dětí a Irena s Erikem smažili řízečky na zítřejší výlet.

Někdy po 22 hodině se nám podařilo děti umýt a dostat do postýlek, aby byly odpočaté na sobotní výpravu.

snídaně
snídaně
Ani ráno při pohledu z okna se na sněhové nadílce nic nezměnilo – prostě žádná nebyla, všude samá tráva. To nám ale nemohlo zkazit náladu. Nasnídali jsme se, zabalili batůžky a vyrazili z chalupy. Letos jsme díky počasí dostali 3 husky s sebou na celý den a děti se o ně měly postarat. Takže nás doprovázela černá Nemi, pes Agir a fenka Hanny.

Na začátku jsme měli co dělat, abychom natěšené a nevybité psy udrželi, poněvadž vyrazili tempem, jakoby táhli saně a měli před sebou 40 km.

Cestou jsme také sbírali kešky, které jsme si předem naplánovali. Podařilo se nám ulovit 2 a jednu pěkně dlouho „multinu“. Tentokrát cesta ubíhala výrazně rychleji, poněvadž se děti „nezdržovaly“ zimními hrátkami a na Rovinky jsme dorazili poměrně brzy. Dali jsme si tatranku a pití a poprvé za 3 roky pokračovali ještě dále až k farmě huculských koní. Tady jsme si pohladili koníky, vyzvedli kešku a odpočinuli si u čaje a řízku s chlebem a pak nás čekala už cesta zpět a dohledání multicache.

před procházkou
před procházkou

V tuto chvíli již někteří ocenili tažnou sílu a vytrvalost sněžných psů. Hlavně malý Péťa, kterého jsme zapřáhli za Nemi a pološel a polovláčen se ploužil k domovu. Nakonec jsme zvládli něco kolem 15km !!

Po návratu děti během 10 minut zregenerovaly síly a vedoucí na pokraji zhroucení, poněvadž leckdy ke konci sami zaskakovali za psy, šli dělat večeři. Dali jsme si gulášovou polívku a čínu s rýží a pak si zahráli městečko Palermo a další hry. Poté jsme se odebrali na pokoj pustit si Pana Včelku. Ještě než se tak stalo, děti našly za okny Mikulášskou nadílku.

nadílka
nadílka
Poté, co film skončil, děti stále nespaly a vedoucí připomínali spíše postavy ze záhrobí.
Ale stejně jsme je uspali 🙂

V neděli pršelo a pršelo……
Původní program – stavba iglú, sáňkování a koulování – měl být změněn za stavbu bunkru a hraní her v lese, ale ani to nešlo díky počasí, takže jsme hráli a hráli…

Po obědě jsme si zabalili a vyrazili směr Praha, ke klubovně jsme dorazili přesně na minutku v 17 hodin. Letos nám sice počasí moc nepřálo, ale stejně se výlet vydařil a těšíme se na 4. ročník – snad opět na sněhu a na saních. A přestože jsme si letos nezajeli ve spřežení, tak si děti alespoň mohly vyzkoušet, co to znamená postarat se o pejsky této nádherné rasy a celý den se jim věnovat.

Za výpravu Irena

Další fotografie najdete na Picase.

DSC02403

5 thoughts on “Dobytí „zeleného“ severního pólu

  1. filip says:

    jojo to byl muj prvni ty vikend s jesterkami:-)bylo to uzasne kdo to cte tak tam musi jet jo.

  2. Irena says:

    Jojo, holek bylo málo 🙁 z vedoucích jen já a z dětí Katka a Aneta, ale my jsme zase nepřehlédnutelné a nedaly jsme se :), ale škoda, že jsi nemohla jet i ty, to bychom už měly navrch

  3. macina says:

    Ahoj,
    koukám, že holek moc nebylo, škoda jen, že jsem nemohla jet, abych posílila holčící tým. Ale jinak koukám, že výlet byl super, i když nebyl sníh.

  4. Stano says:

    škoda, že jste neměli sníh, jako loni, ale zase na druhou stranu, loni sníh znemožňoval odlov kešek

  5. Irena says:

    Letos jsou ty fotky výrazně smutnější 🙁 , ale to dělá ta tráva bez sněhu. Mělo to však jednu výhodu, a to že jsme našli i “kešky”, které loni zůstaly pod sněhem a letos jsme je ulovili. Tak snad se globální oteplování umoudří a za rok bude bílo a zima. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..