Ráno nás probudil hlas vojenského velitele, který svolával své vojáky na ranní rozcvičku. Po snídani se stal menší incident, kdy voják ukradl jedné z vesničanek váček s penězi. Náčelník ho chtěl potrestat, ale nakonec se domluvil s velitelem vojáků, že peníze budou vráceny a vojáci budou izolováni od vesničanů. Tábor se rozdělil na dvě skupiny.
Starší děti následovaly vojáky před bránu, kde se věnovaly vojenskému výcviku a hlídkám po okolí. Právě na jedné z prvních hlídek narazily na dva Ašuty, kterým po krátkém sledování sebraly předmět, o kterém jsme si mysleli, že jej v této době shánějí. Následně Ašuti opustili dobu, takže nám nic nebránilo přesunout se zpět.
K našemu velkému zděšení nás stroj času nepřenesl. Ašuti nám podstrčili něco jako rušičku stroje času a donutili nás zůstat v době.
Zbytek dne jsme strávili rozděleni. Starší se pokračovali ve výcviku a hlídkování, kde se několikrát utkali z místními bandity. Ti menší pak zůstali ve vesnici, kde zažili několik dalších staroslovanských zvyků, jako je například zdobení májky, nebo se seznámili s několika slovanskými bohy.
Odpoledne se vojákům s pomocí starších konečně podařilo zneškodnit bandity, a tak nic nebránilo příchodu Konstantina s Metodějem. Přišli po večeři. Náčelník je hned pozval na slavnosti, kde byla nejprve postavena májka a pak menší děti předvedly 6 scének inspirovaných staroslovanskými bájemi. Všechny byly povedené. Nakonec v bouřlivé atmosféře proběhl turnaj starších v přetahu lanem. Konstantinovi s Metodějem se slavnosti líbily a stejně jako děti se odebrali ke spánku.