Dnes ráno jsme si opět užili tvrdou vojenskou rozcvičku. Naštěstí jsme věděli, že nás ještě ráno čeká přesun zpět a tam si budeme moci odpočinout. Jen jsme nevěděli, jak se nepozorovaně vytratit na přesun před zraky vojáků. Nahrála nám náhoda. Císař zavelel odsun vojska do války a my jsme okamžitě vběhli do jídelny na přesun.
Po přesunu jsme si opravdu rádi zahráli klasické táborové hry. Za mocného povzbuzování vedoucích jsme si rozdali souboj sekcí v piškvorkách. Ovšem bez papíru. A pěkně jsme se naběhali. Před obědem jsme ještě stihli hru na pašeráky.
Polední klid jsme využili ke psaní posledních dopisů a zopakování databanky kvůli odpolednímu závodu. Před večeří jsme se dověděli jak závod dopadl a na jakém místě jsme se umístili. Věděli jsme ale, že po večeři nás čeká přesun do budoucnosti a stále jsme přemýšleli, jak to tam bude vypadat a co nás čeká. Poznat jsme to měli až po setmění.
Z opatrnosti jsme se přesouvali v lese. Po přesunu to nevypadalo, že nám hrozí bezprostřední nebezpečí a rozhodli jsme se, že se vrátíme do tábora. Tam nás čekalo nemilé překvapení. U brány stáli ozbrojení strážci v kožených bundách a z tábora se stala velká chemická laboratoř. Tábor byl obehnán výstražnými páskami a všude visela různá upozornění, příkazy a výstrahy. Vstup do základny nám byl povolen až po projití různých testů, ve kterých jsme měli dokázat, že nejsme hrozbou pro fungování laboratoře.
Tak takhle proběhl první večer v roce 2250.