Stejně jako minulý rok jsme na jarní skupinový sraz vyrazili do Lhotky u Mělníka. Co však stejné jako minulý rok nebylo, bylo počasí. Po nádherném slunečném dopoledni a části odpoledne, které jsme všichni proseděli ve školních lavicích či v práci, přišel podvečer a s ním první přeháňka a drastický úbytek teploty. To nám však náladu zkazit nemohlo. Vždyť jsme byli v přírodě s kamarády a čekal nás výlet po čtyřech největších řekách Afriky.
Všichni účastníci srazu se totiž stali během zahajovacího obřadu účastníky hry „Boj o přežití“. Děti si vylosovaly názvy svých kmenů podle velkých afrických řek Kongo, Niger, Nil a Zambezi a po nich se „plavily“ celé dva dny.
Po každém soutěžním bloku, kterých bylo celkem 5, jsme se vždy sešli k obřadnímu vyhodnocení. Vítězný kmen obdržel náhrdelník, posunul se po své řece a měl to privilegium jít jako první na následující jídlo. K tomu navíc dostal nějakou sladkou odměnu v podobě dortu, zmrzliny nebo palačinky.
Naopak kmen, který prohrál, musel plnit rituální trest. Každý jeho člen napsal na lísteček jméno člena, o které si myslel, že by měl zastupovat jeho kmen. Ten pak plnil trest sám, pokud ho splnil, vykoupil celý kmen, který byl pak jen označen čárou na čele. Pokud trest nesplnil on, musel zkouškou projít celý kmen.
V sobotu večer, po kvízovém večeru, jsme při východu z budovy málem narazili na jednoho z Tárenů. Ten nás po ceste odváděl směrem k Neovi, který stál opodál. V jednu chvíli však zazněly dva výstřely a Neo se skácel k zemi. Druhý Táren zahnala Černou růži, která střílela a pokynul Ivanovi, že s ním Neo chce mluvit. Poté Nea odvedli a my jsme nasli rozbitý krystal, který nám teď je bohužel nanic.
V neděli byl celý sraz završen náročným závodem, ve kterém děti prokázaly nejen svou fyzičku, ale i znalosti z mnoha oborů. Závod se započítával do celoročních specializací.