[thumb:2851:l] V sobotu 14.4.2007 jsme se ráno sešli v klubovně a vyrazili pěšky směr Hlavní nádraží v Praze. Zde Milan zakoupil hromadnou jízdenku do Třemošnice a my jsme vyrazily rychlíkem na přestupní stanici do Čáslavi. Ve vlaku jsme obdrželi malý časopis s názvem Ze Žižkova za Žižkou, abychom se dozvěděli něco o cíli naší výpravy. V Čáslavi jsme přes můstek přešli na odloučené nádražíčko jednovozového motoráčku a následně dorazili do Třemošnic. Bylo krásné počasí a tak nás při příjezdu na malé nádraží v Třemošnicích čekalo sluníčko a jedna šifra, po jejímž vyluštění jsme zjistili, kam se vypravíme dále.
Z Třemošnic jsme se dostali do CHKO a vyrazili podél Zlatého potoka lesem. Zahráli jsme si zde několik her podle legend o Janu Žižkovi – např. z období, kdy byl Žižka ještě mezi družinou lapků co přepadala Rožumberky na jihu Čech. Naše družinky jsme pojmenovali podle husitských oddílů. Následně jsme navštívili farmu buldočků a podívali se na štěňata těchto pejsků.
Dalším cílem naší výpravy byl přes 600 let starý Žižkův dub, státem chráněný strom. Strom je krásný a obrovský. Spojením rukou jsme ho společně „objali“. Také jsme se všichni vešli do jeho dutiny.
[image:2846:c]
Potom jsme dorazili na zříceninu hradu Líchnice, po občerstvení našich bříšek v příjemném místním krámku. Líchnice je rozlehlá zřícenina hradu s vodním příkopem na vršku, ze kterého byl krásný výhled do krajiny. Zde jsme zakoupili turistickou dřevěnou známku a zahájili tak tradici sbírání těchto známek z celé republiky.
[image:2851:c]
Od hradu jsme šli k Dívčímu kameni, což je skála opředená legendou téměř pohádkovou. O krásné panně a rytířích, co museli na koni vyjet na vrchol skály a po třikrát se na ní otočit v sedle hřebce. Většina rytířů zahynula, až se našel jeden, co to dokázal, ale namísto svatby milou šlechtičnu zapíchnul, aby tak pomstil spousty zmařených životů. Na skálu v doprovodu vedoucích došel každý se zavázanýma očima po pěšině. Pak se mu otevřel výhled na nádhernou scenérii místních kopců.
Odtud jsme již cca po třech kilometrech došli lesem do Prachovic na vlak, který vyrážel z místa poblíž místní cementárny těsně po 17. hodině. Po cestě lesem jsme ještě hledali poklad a sbírali poztrácené dukáty. S jedním přestupem jsme vlakem dorazili okolo sedmé hodiny večerní do Prahy.