Ahoj, dneska jsem zalovil v hlubokých vodách galaktického rybníka a ulovil jsem parádní kousek. Ověřil jsem si, co jsem už vypozoroval (že jí nechutnají rajčátka), že má ráda film který ještě není v kině, a že by nejraději žila ve starověku. Dnes si povídáme s Irenou Loudovou.
Vzpomeneš si na etapu na táboře, která se ti nejvíc líbila?
Asi jich bude víc. Ze starších je to např. Guevara a z těch novějších Skotsko, Japonsko a Templáři.
Stalo se někdy, že jsi se na táboře opravdu bála?
Kdykoliv, když musím v noci na záchod. Jsem strašpytel a jakmile je tma, tak se bojím.
Se kterou kategorií dětí si nejvíc rozumíš?
To je těžké, vždycky mi nejvíc vyhovuje ta, kde mám svoje děti. Dlouho jsem byla s Nemesis u starších a teď to jsou Ještěrky, tedy nejmladší kategorie. Ale letos bych si chtěla dát pauzu ve štábu, protože dělám s dětmi i jako svoje zaměstnání.
Máš na skupině svého největšího kamaráda? Kdo to je?
Moje největší kamarádka je už řadu let Martinka a ta bohužel už na skupině nepracuje. Ale mám tu spoustu jiných kamarádů. Pokud mám jmenovat ty největší, tak je to Helča a Hanka.
Co ti skupina dala a co vzala?
Především mi dala právě ty přátele, kamarády, lásky, spoustu nezapomenutelných zážitků a krásné prázdniny. Taky jsem ale poznala hlavně i sebe samu. Co mi vzala? Spoustu času, ale nikdy jsem toho zatím nelitovala, protože pořád dává více než bere. Až se to otočí, bude čas odejít.
Jaké je tvé oblíbené jídlo a které jídlo opravdu nikdy nevezmeš do úst?
Nepozřu rajčata a vše, co z nich je. Oblíbených jídel mám bohužel víc, tak třeba čínu, kuře, tatarák a mohla bych ještě dlouho pokračovat. Začínám si vážit každého jídla, které uvaří někdo jiný a ušetří mi práci.
Jaký je tvůj nej, nej, nej… film?
To jsou čím dál tím těžší otázky. Je jich víc: Čistá duše, Pán prstenů, Philadelphie a od května to snad bude i Šifra mistra Leonarda.
Jakou školu právě studuješ, případně kde pracuješ? A jsi tam spokojená?
Pracuji jako speciální pedagog pro děti s poruchami učení a chování. Jako koníček by to bylo výborný , ale na uživení je to tak na hranici. Takže 50 na 50.
Máš nějaký rituál nebo talisman, který ti přináší štěstí?
Talismany už mám schované pod postelí, jenom nosím prstýnky od lidí, co pro mě hodně znamenají. Rituál mám od dětství, jsem narozená na Antonína a babička mi vždycky říkala, že sv. Antoníček je můj ochránce, takže když je něco důležitého, tak ho „požádám“ o pomoc. Ale věřící nejsem.
Kdyby ses mohla vrátit v čase a vybrat si, v jaké době by jsi chtěla žít, kdy a kde by to bylo?
Možná by mě zajímalo spíš, jak to s námi bude za 100 let. Jenom se tam mrknout, protože to asi nebude nic pozitivního. Z minulosti asi starověk – Egypt za vlády faraónů.
Díky za zajímavý rozhovor
Máťa
