Brzy ráno nás ze spaní vytrhla hlasitá děla a řinčení mečů. Osmanská říše podnikla další nečekaný útok na naše město. Mezi Turky jsme tentokrát zahlédli i jednoho člena Černé růže. To nás překvapilo – do boje se téměř nezapojoval a jen mlčky postával opodál, jako by na něco čekal. Přesto se nám podařilo nepřátelský útok úspěšně odrazit.
Dopoledne jsme se naplno věnovali výcviku bojových dovedností. Procvičovali jsme střelbu z luku, hod oštěpem, překážkový běh i další disciplíny, které by nám mohly pomoci v nadcházejících bitvách. Ani během tréninku jsme však neměli klid – Turci zaútočili znovu. Díky našemu odhodlání a sehranosti jsme ale i tentokrát ubránili hradby.
Po obědě jsme zjistili, že v obléhané Konstantinopoli docházejí zásoby jídla. Nezbývalo než jednat. Vydali jsme se na odvážný výpad do tureckého ležení, odkud se nám podařilo ukořistit pita chléb s hummusem ke svačině i další suroviny potřebné k večeři. Naše úspěšná výprava si získala císařovu přízeň, a jako odměnu jsme konečně získali zpět náš stroj času.
Přesto jsme Konstantinopol zatím neopustili. Stále nám chybí získat všechny tři Nexy a odhalit, co zde Černá růže skutečně plánuje. Bohužel jsme se dozvěděli nepříjemnou zprávu – Loucas, místní předseda vlády, uzavřel tajnou dohodu s Mehmedem II. Výměnou za záruku, že po pádu hradeb bude ušetřen, předal Osmanům jeden z našich Nexusů.
Odpoledne jsme po sekcích pokračovali v tréninku strategických a bojových her, abychom byli na další střety co nejlépe připraveni.
Po večeři přišel další útok. Osmanské vojsko znovu oblehlo naše už značně poničené hradby. Tentokrát se jim podařilo zabít jednoho byzantského vojáka a při ústupu nám zanechali jasný vzkaz – vrátí se, a příště budou ještě silnější. Proto jsme večer věnovali intenzivnímu nácviku obrany a obnovy města.
Když už jsme se chystali ke spánku, na obzoru se objevila další armáda, která dorazila Mehmedovi II. na pomoc. Zdá se, že zítřejší den bude pro Konstantinopol rozhodující. Dokážeme odolat sílící osmanské armádě, získat zpět všechny Nexy a překazit plány Černé růže? Odpověď přinese až další den…
Myslím, že tenhle styl navazuje na předchozí kroniky – je trochu napínavější, ale pořád působí jako zápis z tábora.