Hned ráno bylo co dělat! Z mrtvé schránky Černé růže jsme získali tajný dokument, který nám prozradil, že Černá růže plánuje výrazně narušit časoprostor.
Musela se proto sejít vědecká rada a domluvit strategii, jak co nejrychleji získat zpět červenou přesouvací kartu. Průzkum byl naplánován na polední klid. Zároveň se nám podařilo rozšifrovat místo dalšího přesunu. Bude to Konstantinopol v roce 1453, tedy těsně před pádem centra někdejší Byzantské říše. Domluvili jsme se, že se přesuneme až ve chvíli, kdy skok absolvují Černé růže.
Dopoledne proto patřilo hrám. Zahráli jsme si archonta, harpyje a hututu. Dopoledne nás sice trochu zaskočil déšť, ale i tak jsme si ho užili.
Během poledního klidu se nám podařilo získat zpět červenou kartu, a tak mohl začít přípravný trojblok. Dozvěděli jsme se něco o světě v roce 1453 i o tom, co se tehdy dělo v Konstantinopoli, a společně jsme vymýšleli, jak mezi místní co nejlépe zapadnout. Na chatky jsme vytvořili krásné mozaiky, které se dětem opravdu povedly, a nechyběla ani hra na jednotlivce.
Odpoledne nás čekalo dobývání tábora, celotáborová hra, ve které bylo úkolem dětí dostat se do základny střežené vedoucími. Přes velkou snahu obránců se devíti dětem podařilo hru úspěšně dokončit. A nebyli to jen ti nejstarší, uspěli i zástupci z mladší i nejmladší kategorie.
Po večeři jsme se sešli u nástupiště během hlášení stroje času. Černá růže se přesunula. Už nebylo na co čekat, po ozdobení chatek mozaikami, jsem se vydali do Konstantinopole.
Bohužel hned po přesunu jsme byli vyhnáni z jídelny a nestihli jsme ani uklidit stroj času a Nexus, který jsme raději brali s sebou. Náš úkol zastavit Černou růži se tím výrazně zkomplikoval. Pokud se chceme vrátit zpět, budeme muset znovu získat stroj času.
Večer ale nebylo čas ztrátu stoje času řešit, za to jsme ale pomohli ubránit Konstantinopol před obléhajícími Osmany. Poté už nás čekal zasloužený odpočinek.