Jarní sraz – Star Wars

Letošní jarní sraz už máme úspěšně za sebou. I přes původní obavy s počasím nám vyšlo krásně a po celou dobu srazu jsme měli modré nebe skoro bez mraků. Na sraz jsme jako již tradičně vyrazili vlakem z pražského hlavního nádraží.

Po rychlém uvítání v cíli naší cesty a vybalení si, jsme si dali večeři. Pak už nás v hlavní místnosti přivítali čtyři mistři Jedi. Vysvětlili nám, že pokud se chceme stát jedněmi z nich, tak prvně musíme projít přijímacími zkouškami. Bylo to náročné, ale všichni jsme to úspěšně zvládli, a poté nastal čas, aby si každý vyrobil svůj vlastní světelný meč. Snažili jsme se vyrobit co nejlepší světelné meče, když v tom hlavní Jedi zahlédl venku neznámého příchozího. Když jsme všichni vyšli na terasu, podívat se, o koho se jedná, odhalil cizinec svůj vlastní červený světelný meč – znamení dávno vymřelých Sithů. Poté se odehrál epický duel mezi mistrem Jedi a Sithem, který však bohužel mistr Jedi prohrál a Sithovi se tak podařilo utéct.

Další den jsme se, stále ještě znepokojeni z večerních událostí, probudili a zjistili jsme, že máme další, tentokráte příjemnou návštěvu. Byl to totiž Jedijský velmistr, který nám přispěchal na pomoc se Sithem. Kvůli závažnosti situace jsme začali co nejdříve s výcvikem. Rozdělili si nás čtyři mistři Jedi do svých skupinek. Během dne jsme si prošli náročným tréninkem, například jsme se učili různé chvaty s světelnými meči či růžné hry na zdokonalení týmové spolupráce.

Pořád jsme však museli zjistit, kam utekl včerejší návštěvník – Sith. Od večerního posezení u ohně jsme tak byli postupně odváděni na tajuplnou stezku, při které jsme museli prokázat naši odvahu. Jelikož máme pro strach uděláno, podařilo se nám v jedné ze záhadných sklenic s ještě záhadnějším obsahem objevit přístroj, který nám měl dopomoci vystopovat nepřátelského Sitha.

V neděli ráno se nám podařilo zjistit, kde se zrovna nachází Sith. Věděli jsme však, že ani s velmistrem Jedi na naší straně, by byla jeho porážka prakticky nemožná. Vymysleli jsme tedy lest, kterou se nám mělo podařit jej jednou pro vždy zneškodnit. Po intenzivní honičce se nám nakonec podařilo Sitha do pasti nalákat. Povedlo se a Sith byl poražen. Nám už pak zbývalo se jen rozloučit s mistry Jedi a vrátit se zpět domů.

Na foto se můžete podívat zde a už teď se na vás těšíme na dalším, letním, sraze, kterým je již druhý ročník Galaktického puťáku.

Ztracená archa nalezena!

Sraz jsme začali promítáním filmu Indiana Jones – dobyvatelé ztracené archy. Ráno nás probudil samotný Indiana Jones, po rozcvičce a snídani jsme se vydali na expedici do Jižní Ameriky do roku 1936. Zde jsme měli za úkol získat zlatou sošku a vyhnout se nepřátelským domorodcům. Poté jsme letěli do Nepálu, kde jsme se od Marion získali medailon potřebný k nalezení archy úmluvy. Po obědě jsme odcestovali do Egypta, kde jsme dostali berlu. Dále nám chyběla už jen mapa. Každý z nás obdržel její kousek po absolvování noční stezky odvahy. Ještě večer se nám podařilo poskládat mapu a pomocí starých převodních tabulek zjistit, jak dlouhá má být berla a její vzdálenost od mapy. K přesnému určení polohy archy jsme bohužel potřebovali denní světlo a museli jsme počkat do rána. 

V neděli jsme dle našich vypočítaných parametrů zkrátili berlu na správnou délku. Pak už stačilo jen umístit berlu s medailonem na správnou pozici a světlo procházející skrz krystal v medailonu, nám na mapě ukázalo místo, kam se pro archu vydat. Archu jsme úspěšně získali a tím byla naše expedice úspěšně ukončena. 

Na fotky se můžete podívat zde.

Antiuchošlapí liga opět v akci

Tento víkend se opět sešla Antiuchošlapí liga (AUL). Tentokrát na popud nechutně bohatého magnáta pana Semráda Veselého, který se rozhodl divoké Uchošlapy cvičit a drezurovat. Vybral si nás proto jako nejpovolanější z povolaných.

V pátek jsme si každý vyrobil vlastního Uchošlapa, zahráli si pár her a šli spát, abychom měli dostatek sil na nadcházející výcvik.

Celou sobotu a neděli jsme se pak věnovali drezuře Uchošlapů, došlo i na teoretické znalosti (např. že Uchošlap nevidí zelenou barvu, omámíte ho citrónem, nebo jaký zvuk Uchošlap vydává). Z praktických dovedností jsme pak např. drezurovali Uchošlapy přes překážkovou dráhu, prováděli jsme jejich noční odlov nebo se snažili před nimi utéci a skrýt.

Na konci víkendu jsme pak každý obdrželi od Semráda Veselého certifikát o kvalifikaci trenéra Uchošlapů a vyrazili jsme na vlak.

Na fotky ze sjezdu Antiuchošlapí ligy se můžete podívat zde.

Zimní sraz – Prozkoumali jsme Stínadla

Zimní sraz se vydařil. Společně s Rychlými šípy jsme prozkoumali Stínadla a podařilo se nám získat tajemnou bednu. K ní vedla spletitá cesta přes několik indicií, šifer a nápověď. Uvnitř jsme objevili čistou nepopsanou kroniku. Začali jsme tak tradici zápisů ze srazů. Kroniku plánujeme postupně plnit zprávami o našich víkendových dobrodružstvích a putování.

Ačkoli byla o víkendu vcelku zima, neodradilo nás to a i tak jsme strávili nějaký čas venku na hřišti, kde jsme se vydováděli a zahráli spoustu her. Když padla tma, vydali jsme se s Rychlými šípy do Stínadel a snažili se přelstít Vonty.

Na fotky z víkendu se můžete podívat zde. Další sraz bude v druhé půlce dubna. Doufám, že se už těšíte. My rozhodně ano.

Podzimní sraz – výlety se povedly

Podzimní sraz tentokrát proběhl v trochu netradičním duchu. Nezůstali jsme na jednom místě, ale za zábavou jsme putovali.

V pátek jsme vyrazili pěšky z Neškaredic směrem na Kutnou Horu. Po cestě jsme se svezli na bobové dráze a pokračovali dál až do tajemné a trochu hrůzostrašné Kostnice. Strach jsme zahnali v muzeu Lega a před odjezdem vlaku jsme stihli i vyblbnout se na hřišti a něco málo nakoupit v obchodu. Výlet byl opravdu výživný. Večer jsme měli v nohách 15km. Už jsme se nezmohli na nic víc, než opéct buřty na ohni a jít spát.

Neděle byla, co se chození týče, méně náročná. Dojeli jsme do Žleb, kde na nás čekala prohlídka zámku. To se nám moc líbilo. V zámeckém parku jsme si stihli zahrát i pár her a pak už byl čas jet do Prahy. Počasí bylo jako malované a výlety jsme si všichni moc užili.

Na fotky se můžete podívat zde