Podzimní sraz – Star Wars II

Letošní podzimní sraz navázal na loňský jarní sraz s tématem Star Wars. Po příjezdu jsme se nejprve zabydleli v Jediovském chrámu. Následně nám mistři Jedi řekli, že si vyzkouší naše dovednosti. Děti si obešly několik stanovišť, na kterých si vyzkoušely tradiční Jediovské hry. Poté jsme si šli odpočinout, když v tom nás zavolal jeden z mistrů Jediů, abychom se podívali z okna. Tam jsme spatřili tři temné postavy s rudě svítícími meči. Po krátkém průzkumu jsme zjistili, že to bez boje nepůjde. Zpočátku jsme boj vyhrávali, ale po chytrém úderu jednoho ze Sithů byli oba zdejší mistři poraženi. V tu chvíli, jako na zavolanou, přišel velmistr a rychle tohoto Sitha porazil. Mohli jsme tedy jít v klidu nabrat síly na další den.

Druhý den si nás zavolali mistři Jedi, aby nám sdělili, že z důvodu hrozícího nebezpečí musíme urychlit náš trénink. Proto jsme se dali hned do práce. Začali jsme hledáním krystalů pro naše světelné meče. Poté nám mistři pomohli tyto meče sestrojit a mohl začít reálný trénink. První hrou, kterou jsme se si zahráli, byl jögger, což je v podstatě rugby, ale s meči. Po tomto velmi náročném tréninku jsme šli na oběd, a poté, co jsme si pořádně odpočinuli, jsme se šli dál učit ovládat naše meče. Naučili jsme se sedm forem boje s mečem, kdy každá vycházela z jiné filosofie. Osvojili jsem si například techniky, které nás učily se bránit či naopak techniku, která nás učila využit našich emocí. Poté jsme šli na večeři a hezky jsme si odpočinuli po náročném dni a dozvěděli jsme se, že večer bude i táborák. Když se setmělo, nastal čas přesunout se k táboráku, kde jsme si mohli opéct buřty, chleba nebo marshmallows, a také jsem si mohli vyzkoušet světelné meče samotných mistrů Jediů.


Když už jsme se chystali jít spát, dozvěděli jsme se, že dnes večer ještě každý musíme projít tajemnou stezkou a prokázat tím svou odvahu. Na konci na nás čekal velmistr Jedi, který  nám řekl, ať jej následujeme, až jsme po chvíli ve tmě spatřili tajemnou postavu. Když jsme se k ní přibližovali, rozsvítila svůj červený světelný meč a bylo tak jasné, že se jedná o jednoho ze Sithů. Velmistr nám řekl, ať na něj počkáme opodál a šel zjistit důvod, proč se zde Sith objevil. Po krátké výměně jsme se dozvěděli, že Sith se jmenuje Director a s velmistrem se již dobře zná. Prý jej velmistr nechal kdysi dávno zemřít na nějaké planetě, on to však přežil. Pak došlo k souboji a ze začátku to vypadalo, že má velmistr navrch, ale poté, co Directora již po několikáté udeřil a sním to ani nehlo, bylo jasné, že tento boj vyhrát nelze. Velmistr tedy prohrál, naštěstí ho však Sith nechal žít s vysvětlením, že smrt by pro něj byla příliš milosrdná. Po tomto boji jsme se už doopravdy vydali spát.


Další den jsme začali jako obvykle snídaní, a pak jsme pokračovali na další poslední část tréninku. Šli jsme ven a dozvěděli jsme se, že jakožto poslední část tréninku budeme cvičit naše napojení na sílu. Jakožto poslední na programu byly hry dětí proti vedoucím, kdy děti mohly vyzvat vedoucí na jakoukoliv hru chtěly. Překvapením nebylo, že se hrály ocásky, vybíjená či třeba pálkovaná. Po vydatném obědě už bylo na čase jít si zabalit, uklidit a mohli jsme vyrazit směrem domů.

Na foto se můžete podívat zde a už teď se na vás těšíme na našich dalších akcích 🙂

Oddílová činnost je zpět! Přidejte se k nám i letos.

Se začátkem školního roku se vrací i naše pravidelná oddílová činnost. Letos máme pro děti dva oddíly rozdělené podle věku, ve kterých nebude nouze o zábavu, pohyb, hry, tvoření ani společné zážitky.

Pondělní oddíl 28. Eltanin pro děti 3.–5. třídy ZŠ

Pro mladší děti je tu 28. Eltanin, který se schází každé pondělí od 16:00 do 18:00 v naší klubovně. První schůzka se uskuteční v pondělí 7. 9. 2026 od 16:00 hodin.

Středeční oddíl 3. Columba pro děti 2. stupně ZŠ

Pro starší děti je tu 3. Columba, která se schází každou středu od 16:00 do 18:00 v naší klubovně. První schůzka se uskuteční ve středu 9. 9. 2026 od 16:00 hodin.

Budeme moc rádi, pokud se k nám přidáte. Více informací o našich oddílech včetně přihlášky naleznete na našich webových stránkách v sekci oddíly. Těšíme se na vás!

Den 17. EL DORADO – Muiscové

Dnes ráno po budíčku jsme se opět zúčastnili obřadu studenou vodou a pokrmu mravenčích vajíček. Na nástupu jsme se dozvídali dopolední program od velekněze, když v tom přišli Španělé a jako trest za obřady, které Aztékové včerejšího večera dělali, nás vyhostili z vesnice. Museli jsme si rychle zabalit batohy a jít pryč. Naštěstí se nám podařilo vzít s sebou stroj času a rozhodli jsme se, že uskutečníme přesun do roku 1537 k jezeru Guatavita, kde jsme si mysleli, že by mohla být druhá polovina destičky, kterou jsme včera získali z pokladu. Na destičce byl znázorněn vor plující se zlatým mužem po jezeře a z informatoria víme, že právě u Muisců vznikla legenda o zlatém muži El Dorado.

Po přesunu jsme v lese potkali dva vojáky, kteří nás zavedli do vesnice Muisců a my jsme se přidali k obřadům před korunovací nového zipy. Vyrobili jsme si tepané destičky, abychom při obřadu měli co obětovat. Po obědě, který byl v lese ve vesnici, k nám opět zavítali Španělé a snažili se zjistit, kde je El Dorado a zlatý poklad. Když odcházeli, naznačili, že již tuto informaci získali a my jsme tedy rychle ukončili přípravy, zabalili se a šli na obřad.

Když jsme přišli na místo, tak uprostřed jezera již plul vor se zipou celým ve zlatě. Uskutečnil se obřad vedený velekněžkou a my jsme pak vor přitáhli na břeh a předali mu naše dary. Při té příležitosti jsme zjistili, že na voru se nachází druhá polovina destičky a podařilo se nám ji získat. Zipa byl jmenován novým vládcem, ale oslavy přerušili Španělé, kteří si vor i se zipou  přitáhli k sobě na břeh a zajali ho.

My jsme využili tohoto shonu a podařilo se nám dostat do základny a přesunout se zpět.

Během odpoledne a večera jsme pak ještě stihli vodní hrátky, databanku a vyhodnocení této expedice.

Den 16. – Aztékové

Ráno nás probudil náčelní s veleknězem a s aztéckými bojovníky a proběhl ceremoniál vítání nového dne a obřad studenou vodou. Během dne jsme se zúčastnili běžného života v aztécké vesnici. Nejmenší si vyráběli svůj oštěp tlacochtil a poté ho vyzkoušeli ve hře Napichovači  slimáků. Mladší si vyráběli svůj vlastní dřevěný koš na sběr šišek nebo lov zvěře a potom si vyráběli osobní zbraň macuahuitl. Tuto zbraň si vyráběli i starší a pak si zahráli hru Trojnožka.

Během dopoledne se objevili ve vesnici i Španělé, kteří zde pátrali po zlatu a hledali El Dorado. Některým z nás i sebrali náhrdelníky, které jsme získali od náčelníka. Museli jsme si v chatkách vše schovat, a hlavně nic neprozradit.

Odpoledne jsme se rozdělili na půltýmy a šli jsme Stezku jaguára. Poněvadž má aztécký kalendář 18 měsíců, museli jsme splnit 18 úkolů a na každém jsme získali jednu část.

Ještě před večeří jsme ve všech kategoriích hráli tlachtli.

Po večeři jsme si vzali naše vyrobené zbraně a náčelník s veleknězem nás svolali před pyramidu. Tady jmenovali tři z nás jako pomocníky velekněze. Poté se konaly turnaje mezi dvěma mladšími a staršími sekcemi, které v turnaji prohráli. Vždy když jedna prohrála, šli si její členové hned nastoupit k pyramidě a pomocný velekněz si je označil červeným symbolem na čele.

V tuto chvíli již starší začali nenápadně plánovat, co budou dělat, pokud Aztékové budou chtít naše členy začlenit do jejich obřadu.

Když už byli připraveni před pyramidou a měli svázané ruce, tak přiběhli Španělé a všechny tyto obřady zakázali a nahnali nás hned do chatek.

Tajně si nás ale svolal velekněz a odvedl do lesa, kde nám ukázal dědictví Aztéků a mohli jsme nahlédnout do jejich pokladu v solném dole. Tam se nacházela destička, která odpovídá popisu a kterou máme pravděpodobně získat. To se nám podařilo, a tak jsme se nenápadně vrátili do základny a připravili se ke spánku.

Den 15. – Pouť a přesun k Aztékům

Dnešním ránem jsme zahájili cestu kolem světa. Čekala nás snídaně formou hotelového bufetu. Po snídani každý obdržel svůj cestovní pas a mohl vyrazit na cestu. Procestovali jsme 19 zemí světa, v kterých jsme si vyzkoušeli činnosti a hry typické pro dané státy. Jako již tradičně nechybělo japonské karaoke, bhútánská lukostřelba, španělská korida, rybaření na Antarktidě či brazilská amazonka… Za navštívená stanoviště děti vždy obdržely do pasu razítka, za která si následně v Duty free shopu U čtyř Rachejtlí mohly nakoupit sladké i slané dobrůtky. Moc jsme si letošní netradiční pouť užili a s bříšky plnými „horkých psů“ a cukrové vaty jsme šli na oběd.

O poledním klidu jsme dostali zprávu, že máme uskutečnit přesun do Atherionu. Na konci poledního klidu jsme se tedy přesunuli a získali jsme od Hóra nový úkol a to tentokrát přesun do roku 1522 do Tlacopanu v Aztécké říši. Odpoledne jsme tedy věnovali přípravě na tuto expedici. Řekli jsme si informatorium o této době, vyrobili jsme si jako doplněk k chitonu aztéckou čelenku, rozdělili jsme se do rodin podle svého kmenového zvířete a zahráli jsme si hru Kdo jsem.

Po večeři jsme uskutečnili přesun mimo základnu a hned cestou zpět jsme v dálce viděli několik aztéckých bojovníků. Vyslali jsme tedy průzkum k hlavní bráně a zjistili jsme, že touto cestou se do města Tlacopanu již nedostaneme. U horní brány se nám již podařilo dostat se dovnitř. Uprostřed stála stupňovitá pyramida, a právě probíhal obřad. Nahoře stál velekněz a končil obětní obřad. Poté si ale ještě vybral deset našich nejstarších dětí a označil je červeným symbolem na čele. Po konci obřadu nás bojovníci zahnali již do chatek, ale naši nejstarší museli jít ještě na zasvěcovací obřad s veleknězem do lesa. Tady museli prokázat svou odvahu a statečnost, na oplátku dostali každý svůj tajný předmět jako symbol, že prošli prvním stupněm zasvěcení a je možnost dozvědět se, kde je ukrytý aztécký poklad.

Naším úkolem v tomto přesunu je totiž získat zlatou destičku z pokladu El Dorada s morálními pravidly této civilizace. Zatím ještě nevíme, kde by se mohla nalézat, ale uvidíme, co nám přinese příští den….