Den 3. – Poslední samurajský souboj

Dnes ráno nás probudili samurajové na ostrově Ganryu-Jima. V rámci rozcvičky jsme si zahráli hru běhací hru, japonskou obdobu hry Mrazíka, a odebrali jsme se ke snídani. Při ranním nástupu proběhla hádka dvou velikých samurajů Kōjira Sasakiho a Musashiho Miyamota, kteří se dohadovali o účinnosti jejich stylu boje a výcviku. To vyústilo v dopoledním programu, kde si pro nás každý ze samurajů připravil tradiční japonskou aktivitu, například Onigoko, hru Gong nebo hod shurikenem. Musashiho styl výcviku sklidil větší úspěch než Kōjirův, a to zapříčinilo vyzvání k duelu na život a na smrt. Poté jsme si zahráli hru Poké, při které jsme získávali suroviny, a tím si vylepšili své jídlo. Během poledního klidu jsme se stali svědky předání kradeného bokkenu mezi evropským obchodníkem a agentem Černé růže. Po poledním klidu jsme absolvovali samurajský závod, který otestoval a rozvinul naši všestrannost, vytrvalost, fyzickou výdrž a orientaci na bojišti. Následovaly tradiční japonské hry Samurajspeedo (živý Jungle speed) a Kabadi kabadi. Během večerního nástupu si Musashi od dětí vyslechl návrhy, jakou zbraň by v souboji měl použít. Využili jsme naše znalosti z předchozího dne a sdělovali jsme mu jeden nápad za druhým. Následně se Musashi odebral mimo tábor, aby si připravil svou zbraň a také svou mysl na nadcházející souboj. Chvíli po jedho odchodu včasně na duel dorazil netrpělivý Kōjiro hledajíc svého soupeře. Když Musashi dorazil, požádal nás skrze Mako, samurajku, abychom odešli a nebyli u duelu přítomni, nakonec se nám ovšem podařilo přesvědčit jeho učednici a k místu souboje jsme se vrátili a měli jsme tak možnost vše sledovat, ačkoli ze vzdálenějšího místa. Kōjiro polevil na pozornosti a duel o život prohrál. Musashi se odebral do svatyně, aby poctil svého soupeře a my jsme se uchýlili ke spánku.

Den 2. – Den v centru a přesun do Japonska

Včera se toho událo tolik, že ani nevíme, kde začít. Čekalo nás klasické malování standart, první hry a poznávání tábora.

Příchodem nás překvapil zástupce organizace pro mezičasové a meziplanetární cestování. Již dříve se nás pokoušel kontaktovat přes vývěsku na Saturnu. Jenže toho jsme si, pro něj z nepochopitelných důvodů, nevšimli. Přišel nám tedy vzkaz předat osobně. Náš meziplanetární modul, který jsme získali minulý rok, nemůžeme používat. Nabídl nám nabýt licenci byrokratickou cestou, tedy zodpovědět přes 25 tisíc otázek a vyřízení by trvalo maximálně 30 let. To nás lehce vylekalo, byli jsme ale schopni se domluvit na praktické zkoušce. Budeme muset projít třemi simulacemi z prostředí historie a naší planety. Obeznámil nás s tím, že se můžeme setkat s mýty a legendami a bude otestováno naše morální rozhodování. Ihned jak jsme dostali pokyny k první simulaci. Přesun do Japonska roku 1612 n.l.

Odpoledne jsme se naučili zacházet s hůlkami a zahráli si s nimi štafetu i první soutěž na jednotlivce. Ukázali jsme si, jak se skládají origami, kterými jsme ozdobili naše chatičky. A na konec jsme si poslechli nejdůležitější informace o době, do které se budeme přesouvat, abychom věděli, jak se nejlépe infiltrovat do této doby. Po téhle přípravě jsme byli schopni se do simulace přesunout.

Přesun probíhal mimo tábor. Hned po přesunu jsme potkali samuraje Tadaokiho a Shinjiho, kteří nás dovedli do svatyně, kde proběhl rituál na uctění Harami. Ve svatyni jsme narazili na Musashiho a jeho učednici. Po rituálu jsme otestovali bystrost a strategii v Musashiho noční hře. Na závěr večera jsme byli přítomni na první demonstraci Musashiho bojového umu.

Tím ovšem večer neskončil. Když se Musashi odebral do svého stanu, byl přepaden agenty Černé růže. Musashi zvládl útok odrazit, avšak kvůli velké přesile přišel o svůj boken. Zvládneme získat Musashiho boken zpět? Co bude dál se dozvíme zítra…

Den 1. – Příjezd

První táborový den začal s krásným počasím a užívali jsme si slunného dne. Děti v pořádku dorazily do základny kolem 14. hodiny, následovalo zabydlování v chatičkách, zdravotní prohlídka a prohlídka základny. Pokračovali jsme hrami na sekce, kde nechyběly klasiky jako vybíjená, červená/černá a trojnožka. Před večeří proběhla týmová sezení, kde si děti vybraly své prorektory (vedoucí týmů z řad dětí).

Po večeři následovalo zahájení činnosti Vědeckého centra Galaxie. V rámci toho proběhlo jmenování děkanů a proděkanů, a také losování názvů sekcí a týmů. Letošní názvy sekcí jsou  inspirovány řeckými bohy. Už teď se můžete těšit, co naše sekce vymyslí zítra při malování standart. Po losování jsme se ještě sešli na týmových okrscích a poté jsme šli spát. Již teď se můžete podívat na fotky zde. Dále nás můžete sledovat na Facebooku a Instagramu.

Letní sraz – Ghostbusters

Věříte v duchy? To byste měli začít, protože to, co jsme zažili o víkendu, by vám vzalo dech. Přijeli jsme do skautského srubu v Brandýsu nad Labem kde jsme se vybalili a dali jsme si večeři. Pozor teď to začíná. Po odpočinku nás ve srubu uvítali Ghostbusters,  Peter a Egon. Uvítali nás do tréninkového střediska, kde jsme se měli naučit chytat duchy. Pustili nám filmový snímek Krotitelé duchů, který nám ukázal, jak se duchové chytají a jak se to zase nesmí dělat. Po promítání se otevřeli dveře a v nich se objevil nějaký pro nás cizí muž. Hned poté, co se mu podařilo přemluvit jedno z našich dětí, aby otevřelo dveře se zákazem vstupu, jsme pochopili, že je to padouch. Z místnosti za dveřmi naší vinou totiž utekl nebezpečný duch, a tak jsme pochopili, že jsme v pěkném maléru.  Ráno nám to taky Egon s Peterem dali pěkně najevo. Zlobili se, ale vysvětlili nám, že společnými silami jej můžeme chytit a vrátit zpátky, odkud utekl.  Řekli nám, že nás ale nejdříve musí vycvičit, abychom se stali dobrými krotiteli duchů.  Trénink byl náročný, ale zvládli jsme ho. Hráli jsme spoustu her, při kterých jsme zdokonalovali naše schopnosti. Objevovali se nám tam totiž ztracení duchové, které jsme ale hezky strčili zpět pod zámek. Podařilo se nám přemoci ducha buřtů, takže jsme měli i výbornou druhou večeři.  Náš trénink jsme završili pár hrami. Krotitelé duchů Egon a Peter z nás byli nadšeni.  Největší překvapení pro ně ale bylo, že jsme na konci dokázali společnými silami přemoct uniklého ducha a záporáka navždy poslat pryč, aby nám už nemohl škodit. A tohle je náš příběh jak se z nás stali krotitelé duchů. Na fotky se můžete podívat zde.