Štítek: Tábor

Dneska měli mladší pohodoví den. Ráno vstali, udělali mitu, zabalili si a vydali se na cestu do Znojma na koupaliště. Z autobusového nádraží je čekala nádherná dvaceti minutová cesta z kopce ke koupališti. Hned co jsme se převlékli skočili do vody a začali si užívat pohodového dne. Řádili jsme na tobogánech, divoké řece, skokáncích a někteří na beachvolejbalovém hřišti. Po cestě na autobus jsme udělali mezizastávku v Albertu abychom si koupili dobrůtky a nějaké zásoby do konce tábora. Cesta zpět do tábora byla zábavná pouštěli jsme si písničky a do tábora jsme vkročili s dobrou náladou.

Nejmladší se dnes vydali na koupaliště do Únanova. Ráno proběhlo klasicky rozcvičkou, snídaní a mitou. Pak už jen stačilo zabalit si batůžky a dobrou náladu. I přes mírnou nepřízeň počasí a fialové pusinky den proběhl na jedničku. Vyřádili jsme se na skluzavkách, v brouzdališti a dětském hřišti s fotbalovými brankami, nebo třeba ping pongovým stolem. Přesto udělala největší radost koupě všelijakých dobrůtek. Po návratu z koupáku jsme si dali menší odpočinek a přípravu na večerní meziplanetární přesun na Aldeu.

Ráno a dopoledne bylo trochu deštivé, ale to nám nezabránilo tomu natáhnout holinky a pláštěnky a vyrazit na krátký závod, kde jsme si prověřili naše znalosti z přesunu. Dopoledne jsme ještě navštívili sprchy a užívali si volného času.

Během poledního klidu nás zaskočili agenti Černé růže, kteří přepadli náš tábor. Zareagovali jsme pohotově a rychle je dostali z tábora ven. Při tom se nám podařilo získat zprávu o plánovaném setkání Černé růže, a tak jsme začali přemýšlet, jak se tam dostat a získat nějaké informace o jejich dalších plánech.

Odpoledne se počasí umoudřilo, a tak jsme si šli do lesa zahrát týmovou hru “Včeličky”. Po návratu už bylo v táboře připravené vyhodnocení proběhlé expedice, kde děti získaly chutné odměny v podobě vybraných dobrot typických pro Jordánsko, ve kterém probíhal přesun.

Po vyhodnocení vyrazili starší děti na plánovaný sraz Černé růže, kde se dvě děti pokusily o infiltraci mezi jejich agenty v oblecích, které jsme získali z truhly na začátku tábora. Náš plán se nevydařil podle našich představ, a proto jsme byli rychle odhaleni. Naštěstí vše dopadlo dobře a podařilo se nám získat zpět jejich deník a další věci, které nám sebrali.

Večer nás už čekal zábavný program v podobě oslavy narozenin a svátků, kde nemohly chybět dobré narozeninové dorty pro celý tábor. Děti si mohly užít venkovní diskotéky, zahrát sporty proti vedoucím a navštívit oblíbený foto koutek.

Na dobrou noc jsme si pustili pohádku, kterou nám během nástupu přinesl veselý králíček. Pohádka byla o Plnovousovi a zahájila tak zítřejší den, na který se všichni moc těšíme.

Dnes ráno jsme se probudili do zvuku píšťalky. Během nočního sledování Černých růží totiž hlídka objevila informace o dalším přesunu, a proto jsme se ráno svolali poplachem. Pokyny zněly jasně. Rok 1898 n. l., údolí Butun, Jordánsko. Cílem naší cesty je zachránit českého kartografa a orientalistu Aloise Musila. Připravili jsme se na přesun, oblékli chitony a zavázali turbany.

Po přesunu nás v beduínské vesnici přivítal nemocný náčelník. Během naší pomoci se sběrem léčivých bylin jsme v lese narazili na Musila. Přivedli jsme ho do vesnice a on nám pomohl vyléčit náčelníka. Ten nám za odměnu sdělil polohu bájného zámku Al Amra.

Před večeří jsme si proto sbalili batůžky a spacáky a vydali se společně s karavanou na cestu. Do zámku jsme nedošli, uvelebili jsme se proto v lese. Zahráli jsme si pantomimu, přečetli si pohádku a šli spát.

Druhý den dopoledne jsme si zahráli pár her a po obědě se děti samy vydaly s buzolou hledat Al Amru. Po nalezení zámku jsme zachránili Aloise Musila před Černou růží. Došli jsme zpátky do ležení a pomocí stroje času jsme se přesunuli zpátky do tábora.