Den 8. – Xapatan

Dnešní ráno začalo tím, že k nám do tábora zavítal mistr přežití Bedřich Bodlinka, který se skvěle vyzná v Bojanovických lesích a den odstartoval celotáborovou rozcvičkou.

Po snídani jsme se rozdělili do půl týmů a do každé skupinky jsme dostali mapu, kde byly zakresleny body představující jednotlivá stanoviště a my se tak mohli vydat, je všechny pokořit.

Na stanovištích nás čekaly těžké úkoly jako navázat horolezecké uzly, postavit ohniště a zorientovat se v mlze. Zopakovali jsme si zdravovědu, národní parky, naučili jsme se skrývat v lese, přebrodit řeku, postavit si provizorní přístřešek, ale také poznat zvířata, stromy, houby a rostliny. Také jsme stříleli z luku a zvládli jsme základní pravidla, jak se chovat v lese.

Po zvládnutí všech náročných disciplín jsme se mohli prohlásit za skutečné mistry přežití, což můžeme dokázat i certifikátem.

Za odměnu po celodenním dobrodružství v lese na nás čekala diskotéka, na které jsme tancovali a bavili se až do okamžiku, kdy byl čas jít spát.

Fotky ze dne

Den 3. – První universiádní den

Dnešní den se nesl ve sportovním duchu, neboť byl věnován první letošní universiádě. Děti soutěžily jak individuálně, tak ve svých sekcích. V disciplínách na jednotlivce děti soutěžily ve vrhu koulí, trojskoku, skoku do výšky, hodu kriketovým míčkem, maratonem a běhu na 60 m.

Dopolední i odpolední program tradičně zakončily turnaje sekcí. Dopoledne si nejmladší zahráli florbal, mladší vybíjenou a starší pálkovanou. Odpoledne se nejmladší utkali v ringu, mladší v pálkované a starší v tlachtli. Ještě před večeří jsme stihli zaběhnout krátké štafety sekcí, a protože dětem i vedoucím zbyly ještě nějaké síly, utkali se na závěr ve vzájemném štafetovém souboji. Všichni sportovci byli velice šikovní a byla radost sledovat, jak si navzájem fandí.

Po večeři pak proběhlo vyhodnocení, kde byli oceněni nejlepší sportovci. Celý den jsme si velice užili a už nyní se těšíme, jaké disciplíny a turnaje sekcí nás čekají na druhé universiádě.

Večer nás ještě překvapili agenti Černé růže, kteří zřejmě nadále provádí činnost v okolí našeho tábora. Snad opět nevymýšlí nějakou kulišárnu, kterou budeme muset napravovat…

Fotky ze dne

Den 2. – Den v Centru

I letošní rok nás v druhý den tábora čekalo malování standart, týmových erbů, které letos mají podobu karet Pokémon. A krásně jsme si s tím poradili!

Zpět ale na začátek dne.

Probuzeni jsme byli hlášením stroje času! Upozornil nás, že došlo k narušení časoprostoru, a tak měla naše Vědecká rada poskládaná z děkanů a proděkanů sekcí a prorektorů týmů první podněty k řešení. A to nebylo všechno!  Všimli jsme si také zvláštního odpočtu času, který se během noci objevil v naší základně.

Během dopoledne jsme se naučili několik šifer, začali jsme kreslit standarty a nejmladší si odběhli i nějaké dovednostní štafety.

Polední klid se nesl v pohodovém duchu. Dokreslovali jsme standarty a spousta z nás stihla napsat i první dopisy domů. Zasedla také Vědecká rada, a že měla co řešit! Z letního srazu jsme si totiž přivezli… k tomu všemu… speciální artefakt, který jsme podrobili dalšímu zkoumání. Také jsme navrhli první teorie k odpočtu a domluvili jsme se na dalším postupu, ale pak byl čas začít odpolední program.

Naučili jsme se Morseovu abecedu, dozvěděli jsme se něco o první pomoci a dokončili jsme své standarty. Tento trojblok byl zakončen celotáborovou hrou, při které se jednotlivé kategorie vydaly ošetřit skupinky „zraněných“ vedoucích. Poradili jsme si nejen s vyraženým dechem, výronem, zlomeninou, ale i s většími zraněními. Zejména nejmladším a mladším se velmi dařilo. Starší si ovšem museli poradit s autonehodou, a to se ukázalo jako pěkně zapeklitá situace!  (PS: Naši vedoucí jsou zkušení řidiči, ale pro hru jsou ochotni i havarovat.)

Aby toho nebylo málo, ke konci programu nás v základně „navštívila“ záhadná zamaskovaná postava!  Následoval rychlý průzkum a prezentace prvních teorií. Je to pořádně zamotané, bude to letos zajímavé! Ale neexistuje snad záhada, kterou bychom nevyřešili!

Večer jsme otestovali své nově nabyté znalosti ve velké šifrovací hře, v rámci které jsme si prošli i okolí tábora a pořádně jsme si protáhli mozkové závity i nohy! Po hře nás čekalo černé divadlo a s ním i zahájení prvního univerziádního dne, dne sportů, který bude snad poprvé už třetí den tábora!

Tak zase zítra!

Fotky ze dne

Den 1. – Příjezdový den

První táborový den začal s krásným počasím a užívali jsme si slunného dne. Děti v pořádku dorazily do základny po 13. hodině. Následovalo zabydlování v chatičkách, zdravotní prohlídka a prohlídka základny. Pokračovali jsme hrami na sekce, kde nechyběly klasiky jako vybíjená, červená/černá a trojnožka. Před večeří proběhla týmová sezení, kde si děti vybraly své prorektory (vedoucí týmů z řad dětí).

Po večeři následovalo zahájení činnosti Vědeckého centra Galaxie. V rámci toho proběhlo jmenování děkanů a proděkanů, a také losování názvů sekcí a týmů. Letošní názvy sekcí jsou inspirovány Pokémony. Už teď se můžete těšit, co naše sekce vymyslí zítra při malování standart, jedno je ale jisté, budou vypadat jako sběratelské kartičky.

Po losování jsme se ještě sešli na týmových okrscích. Když jsme si šli čistit zuby, zahlásil nám ještě stroj času přesun v časoprostoru. Čí přesun ale stroj času zahlásit? To se určitě brzy dozvíme. 😉

Již teď se můžete podívat na fotky zde a dále nás můžete sledovat na Facebooku a Instagramu.

Fotky ze dne

Piráti z Karibiku „Prokletí Černé perly“

Pátek jsme zahájili večerním promítáním filmu Piráti z Karibiku. Ti nejmenší, pro které by mohl být film příliš strašidelný, se podívali na zábavnou pirátskou pohádku. Popcorn a jiné dobroty nesměly v našem kině chybět. Po promítání jsme šli rovnou na kutě.

Sobotní ráno nás vtáhlo rovnou do samotného dění filmu, kdy jsme se stali svědky potyčky mezi kapitánem Jackem Sparrowem a Willem Turnerem. Z jejich souboje se nakonec stalo spojenectví s cílem zachránit slečnu Elizabeth Swanovou, najít Černou perlu a k tomu ještě zrušit strašlivou kletbu. Aby se to povedlo, bylo potřeba naverbovat novou posádku pirátů. Nadšených dobrovolníků bylo hned několik, a tak si je kapitán Jack rozdělil rovnou na tři posádky. Každá dostala svého kapitána a nezbývalo než vymyslet název lodi, pirátský pokřik a namalovat svou vlajku.  

Když jsme měli první úkol splněný, rozdělili jsme se podle věku a začali trénovat pirátské dovednosti. Mezi ně patřilo například vytahování věcí z moře pomocí háku, balancování na lodním můstku, střílení z pušky a výcvik v šermu. Procvičili jsme svůj postřeh při hledání čísel a zavařili své mozkové závity u skládání záludných puzzle. Po té jsme si zkusili, jak je těžké uhodnout kombinaci k zámku od truhly s pokladem. Nakonec se nám vše podařilo splnit, a tak se kapitán Jack rozhodl, že jsou z nás plnohodnotní piráti a je načase vyrazit na společnou misi. Dostali jsme pirátské šátky, mince z prokletého pokladu a také pozvání na slavnostní oběd do známého pirátského města Tortuga. Během poledního klidu jsme se ještě ozdobili pirátskými tetováními. 

Odpoledne jsme narazili na samotného Barbossu, který se pokusil zlomit kletbu přes Elizabeth. Bohužel zjistil, že ona není tou osobou, kterou potřeboval, a tak i s pokladem odešel. My jsme Elizabeth vzali k sobě a tím splnili náš první úkol. Po té nás už čekaly další disciplíny. Podařilo se nám prolouskat číselnými kódy i záludnou kombinací dalšího zámku. Našli jsme všechny ztracené symboly, které jsme správně zapsali do tabulky. K tomu jsme si ještě vyzkoušeli naše znalosti při vědomostní hře „Kapitáni a koráby“. 

Jelikož nám počasí nepřálo, museli jsme si poradit jinak a místo špekáčků na ohni jsme si dali špekáčky z trouby. Nakonec nám zachutnaly i když nebyly pěkně očouzené. Čas rychle utíkal, a tak bylo potřeba sehnat zbylé mince z prokletého pokladu. Kapitán díky svému kompasu zjistil, kterým směrem se vydat. Cesta to bylo krátká, ale zato trošku strašidelná, jelikož byla ve tmě, kde číhali prokletí piráti. Všichni jsme však zvládli touto cestou projít a k tomu si přinesli i chybějící mince. Nezbývalo než je pořádně schovat a odpočinout si před dalšími nástrahami karibského moře.

Neděli jsme začali pořádnou rozcvičkou a vydali se konečně ven na širé moře, kde jsme se utkali v lodních bitvách, při kterých všude létaly dělové koule. Prošli jsme nebezpečnou cestou plnou nástrah, kdy jsme si tu správnou cestu museli zapamatovat podle plánku. Piráti jsou také známí tím, že vlastní mapy k pokladům. Zároveň si je však moc nehlídají, a tak je často ztrácí nebo jim jsou ukradeny. To jsme si zkusili na vlastní kůži při hře, která by se někomu mohla zdát až podezřele podobná našim známým ocáskům. 

Kapitán Jack a Will si byli už jistí, že vědí, kde se Barbossa nachází s truhlou s prokletým pokladem i s Černou perlou. Jack Barbossu odlákal a Will s dětmi mezitím zrušili kletbu, když navrátili všechny mince zpět do pokladu. To byl Barbossův konec a naše vítězství. Jack a Will nám poděkovali a také nás za naší pomoc ocenili malými odměnami, při vyhodnocení našeho snažení. 

Tak teď jen rychle do sebe hodit oběd, zabalit, uklidit a vyrazit z našeho mořského dobrodružství zpět na vlak a domů. Tak „Hoja hoj a ahoj!“

Na fotky ze srazu se můžete podívat zde.

A jaké dobrodružství nás bude čekat příště? Čeká nás zimní tábor pro starší děti a také zimní sraz pro děti mladší. Sledujte nás na našich stránkách a sociálních sítích.