Den 4. – Expedice Templáři – přesun

Dnešní ráno nás opět překvapil stroj času svým hlášením o změně v časoprostorovém kontinuu. Po snídani se u nás v základně objevila záhadná postava zjevně z jiného světa. My jsme se rozhodli ji sledovat a tím jsme se dostali k lesní základně černé růže. V té jsme objevili kresbu tajemného předmětu, a především datum a místo našeho prvního letošního přesunu.

Dopoledne jsme se začali připravovat na přesun do Jeruzalémského hradu roku 1173 n.l. Tento hrad byl známým sídlem templářského řádu. Příprava spočívala v seznámení se s templářskými rytíři a historickými souvislosti, ale krom studia jsme si i zahráli dvě hry.

Po obědě jsme se přesunuli. Objevili jsme se uprostřed Temple du Salomon, kde na nás už čekal templářský velmistr a další bratři řádu. Označili nás za nově příchozí adepty řádu a chtěli nejprve ověřit naše schopnosti spolupracovat a být řádnými členy.

Rozdělili jsme se podle chatiček a pustili se do odpoledních her. Za splněné úkoly si každá chatička vysoutěžila erb, který si pověsila na chatku a vyzdobila podle sebe.

Před večeří jsme stihli ještě jednu hru na týmy a pak už se šlo jíst. Během večeře nás navštívil posel s informací, že jeruzalémský král Amauri se rozhodl hostit v našem hradu mírové jednání s Asasiny. Templářský velmistr se rozhodl mu to umožnit, navzdory hlasitému nesouhlasu jeho podřízeného Waltera de Mesnil.

Po večeři jsme podstoupili přijímací test do rytířského řádu, ten byl zakončen slavnostním přijetím a mší v templářském kostele.

Pak už se šlo spát s očekáváním co přinese následující přesunový den.

Fotky ze dne

Den 3. – První universiádní den

Dnešní den se nesl ve sportovním duchu, neboť byl věnován první letošní universiádě. Děti soutěžily jak individuálně, tak ve svých sekcích. V disciplínách na jednotlivce děti soutěžily ve vrhu koulí, trojskoku, skoku do výšky, hodu kriketovým míčkem, maratonem a běhu na 60 m.

Dopolední i odpolední program tradičně zakončily turnaje sekcí. Dopoledne si nejmladší zahráli florbal, mladší vybíjenou a starší pálkovanou. Odpoledne se nejmladší utkali v ringu, mladší v pálkované a starší v tlachtli. Ještě před večeří jsme stihli zaběhnout krátké štafety sekcí, a protože dětem i vedoucím zbyly ještě nějaké síly, utkali se na závěr ve vzájemném štafetovém souboji. Všichni sportovci byli velice šikovní a byla radost sledovat, jak si navzájem fandí.

Po večeři pak proběhlo vyhodnocení, kde byli oceněni nejlepší sportovci. Celý den jsme si velice užili a už nyní se těšíme, jaké disciplíny a turnaje sekcí nás čekají na druhé universiádě.

Večer nás ještě překvapili agenti Černé růže, kteří zřejmě nadále provádí činnost v okolí našeho tábora. Snad opět nevymýšlí nějakou kulišárnu, kterou budeme muset napravovat…

Fotky ze dne

Den 2. – Den v Centru

I letošní rok nás v druhý den tábora čekalo malování standart, týmových erbů, které letos mají podobu karet Pokémon. A krásně jsme si s tím poradili!

Zpět ale na začátek dne.

Probuzeni jsme byli hlášením stroje času! Upozornil nás, že došlo k narušení časoprostoru, a tak měla naše Vědecká rada poskládaná z děkanů a proděkanů sekcí a prorektorů týmů první podněty k řešení. A to nebylo všechno!  Všimli jsme si také zvláštního odpočtu času, který se během noci objevil v naší základně.

Během dopoledne jsme se naučili několik šifer, začali jsme kreslit standarty a nejmladší si odběhli i nějaké dovednostní štafety.

Polední klid se nesl v pohodovém duchu. Dokreslovali jsme standarty a spousta z nás stihla napsat i první dopisy domů. Zasedla také Vědecká rada, a že měla co řešit! Z letního srazu jsme si totiž přivezli… k tomu všemu… speciální artefakt, který jsme podrobili dalšímu zkoumání. Také jsme navrhli první teorie k odpočtu a domluvili jsme se na dalším postupu, ale pak byl čas začít odpolední program.

Naučili jsme se Morseovu abecedu, dozvěděli jsme se něco o první pomoci a dokončili jsme své standarty. Tento trojblok byl zakončen celotáborovou hrou, při které se jednotlivé kategorie vydaly ošetřit skupinky „zraněných“ vedoucích. Poradili jsme si nejen s vyraženým dechem, výronem, zlomeninou, ale i s většími zraněními. Zejména nejmladším a mladším se velmi dařilo. Starší si ovšem museli poradit s autonehodou, a to se ukázalo jako pěkně zapeklitá situace!  (PS: Naši vedoucí jsou zkušení řidiči, ale pro hru jsou ochotni i havarovat.)

Aby toho nebylo málo, ke konci programu nás v základně „navštívila“ záhadná zamaskovaná postava!  Následoval rychlý průzkum a prezentace prvních teorií. Je to pořádně zamotané, bude to letos zajímavé! Ale neexistuje snad záhada, kterou bychom nevyřešili!

Večer jsme otestovali své nově nabyté znalosti ve velké šifrovací hře, v rámci které jsme si prošli i okolí tábora a pořádně jsme si protáhli mozkové závity i nohy! Po hře nás čekalo černé divadlo a s ním i zahájení prvního univerziádního dne, dne sportů, který bude snad poprvé už třetí den tábora!

Tak zase zítra!

Fotky ze dne

Den 1. – Příjezdový den

První táborový den začal s krásným počasím a užívali jsme si slunného dne. Děti v pořádku dorazily do základny po 13. hodině. Následovalo zabydlování v chatičkách, zdravotní prohlídka a prohlídka základny. Pokračovali jsme hrami na sekce, kde nechyběly klasiky jako vybíjená, červená/černá a trojnožka. Před večeří proběhla týmová sezení, kde si děti vybraly své prorektory (vedoucí týmů z řad dětí).

Po večeři následovalo zahájení činnosti Vědeckého centra Galaxie. V rámci toho proběhlo jmenování děkanů a proděkanů, a také losování názvů sekcí a týmů. Letošní názvy sekcí jsou inspirovány Pokémony. Už teď se můžete těšit, co naše sekce vymyslí zítra při malování standart, jedno je ale jisté, budou vypadat jako sběratelské kartičky.

Po losování jsme se ještě sešli na týmových okrscích. Když jsme si šli čistit zuby, zahlásil nám ještě stroj času přesun v časoprostoru. Čí přesun ale stroj času zahlásit? To se určitě brzy dozvíme. 😉

Již teď se můžete podívat na fotky zde a dále nás můžete sledovat na Facebooku a Instagramu.

Fotky ze dne

Jarní sraz – Vyměřený čas

Svět, ve kterém jsou čas nejen život, ale i peníze.

První den

Po příjezdu na základnu nás přivítal Strážce času. Zkontroloval náš čas a rozdal nám příslušné kartičky. Poté nám oznámil, že zůstáváme v jeho časovém světě, a že brána zpátky do našeho světa bude během noci uzavřena.

Večer jsme se ocitli ve dvanácté časové zóně. Přivítali nás místní obyvatelé, kteří nám ukázali, jak u nich život funguje a jaké mají způsoby zábavy. Během večera jsme hráli různé rychlé hry, díky nimž jsme mohli získávat čas potřebný k postupu do lepší časové zóny.

Bohužel jsme nezískali dost času, a proto jsme se ho pokusili získat jinak. Přemysl (obyvatel dvanácté zóny), se rozhodl vsadit s jedním z místních občanů a díky vítězství získal dostatek času k tomu, abychom mohli postoupit dál.

Druhý den

Ráno jsme se ocitli v šesté časové zóně. Lidé zde žili pohodovým životem – neměli ani přebytek, ani nedostatek času. Všichni žili klidně, bez spěchu i bez zbytečného zdržování. Dopoledne jsme opět hráli různé zábavné hry, kterými jsme mohli získávat další čas.

Během polední pauzy nás navštívil Strážce času. Všiml si zvláštního časového přeskoku a varoval nás, že pokud se něco podobného stane znovu, bude muset zasáhnout.

Po obědě k nám přišel Přemysl a oznámil nám, že už jsme blízko cíle, a že rozhodně nesmíme přestat. Odpoledne jsme v různých disciplínách sbírali další čas, který nám mohl pomoci dostat se do nejlepší časové zóny. Času jsme však měli opět málo, a tak jsme museli být chytřejší – podařilo se nám Strážce času obelstít a získat tak potřebný čas.

Večer nás čekala vydatná večeře, kdy nám číšníci nosili talíře až ke stolu a dolévali nám džusy. Na závěr jsme si užívali při opékání špekáčků a hraní místních her.

Třetí den

Ráno jsme si vyslechli Přemysla, který nám sdělil, že zjistil, že se mu v nejbohatší časové zóně nelíbí. Lidé tam byli příliš pomalí a svého času si nevážili. Proto se rozhodl přestoupit do jiné časové zóny, kde si lidé svůj čas užívají, ale zároveň ho neztrácejí zbytečnostmi. Nakonec nám otevřel bránu, kterou nám první den Strážce času uzavřel, a rozloučil se s námi. Na závěr jsme si připravili krátké scénky o tom, jak si představujeme život v různých časových zónách. Poté jsme dostali odměny a mohli jsme se vydat na cestu domů.