Podařilo se! Dnes se nám podařilo doktora Prokopa usvědčit z využívání svého postavení a vyžadování plateb od svých pacientů.

Hledali jsme informace, sledovali jsme situaci a na veřejném soudu byly všechny tyhle informace a důkazy prezentovány. Prokop byl odsouzen k 20 letům ve vězení. Může ale stále pracovat na své studii a pokusech, aby mohl společnosti pomoci a obyvatelé Londýna měli k dispozici i léky pro prevenci. Což je to tuto historickou etapu velká věc.

Ve chvíli, kdy už jsme byli připraveni k přesunu zpět, nás naposledy navštívil Tint. Jelikož jsme se mu snažili pomoci napravit minulost, tohle byla jeho poslední možnost se s námi potkat, aby si nás ještě stále pamatoval (chápejte, ve chvíli, kdy se přesuneme zpět, už jsme se vlastně nikdy nepotkali). Poděkoval, už nyní věděl, že je minulost napravená. Zároveň jsme od něj dostali modul k našemu stroji času. Ale.. k čemu ten modul je? Na to jsme ještě nepřišli. Zatím nevíme, jak nám modul pomůže nebo jak ovlivní fungování stroje času. Rozhodně nás ale Tint při přesunu překvapil a jsme rádi, že jsme se mohli ještě naposledy setkat.

Odpoledne, zpět v Bojanovicích 2025, jsme si užili týmové hry. Sice nám malinko zapršelo, ale využili jsme toho a pouštěli jsme si písničky motivované právě deštěm. Určitě to pomohlo a za chviličku už zase svítilo sluníčko. ☀️

Dnešní večerní program byla diskotéka 🪩 – poslední diskotéka letošního tábora (ale nebojte, v září bude afterparty) a zároveň poslední diskotéka pro letošní deváťáky. Příští rok už se totiž někteří z nich (snad všichni) připojí do řad vedoucích a instruktorů. Poslední písnička je pak právě pro ně. Pro děti, které s námi léto tráví už několik let, je tohle moment, na který se těší a občas i nějaká silnička ukápne. Tuhle tradici máme moc rádi a postupem času ji ještě víc zaměřujeme právě na deváťáky.

Diskotéka je tak i trochu motivovaná, s parádní scénkou nebo jiným úvodem. Je to vždycky velká zábava a prostor pro deváťáky se vyblbnout, jak jenom to jde. Tak jsme si letos dali v posledních dnech tábora i svatbu s pořádnou veselkou.

Fotky ze dne

Dnešní ráno bohužel nezačalo úplně vesele. Vzbudil nás bouřlivý rozhovor jedné z Londýnských žen, jejíž rodina byla naneštěstí zasažena morovou nákazou. Žena při hádce osočila místního vyhlášeného léčitele Prokopa, prý si za své služby nechává platit od pacientů velké finanční obnosy. To upoutalo naší pozornost, v této době byly přece léčitelé placeni městem! Tento vyostřený rozhovor byl náhle tragicky přerušen. Žena bohužel podlehla morové nákaze. My jsme se však dozvěděli důležitou informaci. Musíme odhalit nekalé praktiky léčitele Prokopa. 

Dopoledne se každý vydal vykonávat své povolání. Někteří podstoupily výcvik strážců pořádku. Byly podrobeni testům zdatnosti a pomohli sepsat pravidla bezpečného chování. Jiní se přidali k místním léčitelů a zasvětili své dopoledne výukou poznávání léčivých bylin. Ti co doprovázeli duchovní, byli zase vzděláváni v rozpoznávání svatých a jejich atributů. Radní se naopak učili erby místních cechů. Co se týče řemeslníků, ti stloukli nosítka a vyrobili si plácačky na otravný hmyz. Po tomto nabitém dopoledním programu jsme si stihli zahrát jednu z místních her. 

Odpoledne se nám, po odjezdu radních za králem Karlem II., naskytl prostor získat usvědčující důkazy proti léčiteli Prokopovi. Podařilo se nám rozluštit Prokopovi zapeklité šifry a po uvaření léčivého odvaru nás po dohodě pustil strážce pořádku ven z Londýna. Ukázalo se, že si své cennosti Prokop důkladně schoval a děti tak čekala náplň na celé odpoledne. Po zdolání náročných šifer, při kterých děti využily své nově nabyté znalosti, jsme se konečně dostali k potřebným důkazům. U toho jsme se i nečekaně docela prošli. Důkazy byly opravdu dobře schované. 

Večer nás zastihlo pravé anglické počasí. Věnovali jsme se proto klidnějším aktivitám a zažili jsem i duchovní obřad a modlitbu za nakažené a zemřelé. Tak můžeme doufat, že se nám podaří zítra Prokopa usvědčit a napravit tak minulost. 

Fotky ze dne

Dnešní den se nesl v duchu dvou nálad. Dopoledne se děti vydaly do lesa. Zde si užívaly plnými doušky připravené lanové aktivity. Smích nejmenších byl slyšet z lesa až do tábora. Dostalo se i na starších oblíbenou křížovou palbu. Dopolední program jsme poté zakončili Harpiemi. Ty daly rozhodně více zabrat vedoucím a děti je nezdolně obíraly o papírky. Z barevného pokryvu lesa nezbyl ani jeden papírek. Mladší děti si dokonce upravily pravidla a z hry se tak stala skoro loterie. 

Odpoledne jsme pak bohužel museli přepnout na vážnější notu. Čekal nás totiž přesun do Londýna do roku 1665. Ten byl však tou dobou sužován Velkou morovou epidemií a bylo tak nutné věnovat odpoledne důkladné přípravě. Děti si vyslechly informatorium. Byly důkladně poučeny o pravidlech hygieny a bezpečného chování. Vyrobily si škapulíře plné léčivých bylinek a také si zahrály hru, ve které se naučily bylinky rozeznávat a zjistily jaké léčebné účinky mají. 

Po večeři došlo na obávaný přesun. Ten se děti rozhodly z bezpečnostních důvodů uskutečnit mimo tábor. Čekal je proto nelehlý úkol. Dostat se do uzavřeného Londýna. Děti nelenily a cestou do Londýna nasbíraly v lese bylinky a dřevo na oheň. Díky tomu se jim poté podařilo přesvědčit strážce pořádku, kteří je s přivřeným okem do města vpustili. Ve městě hořely ohně a vládla pochmurná atmosféra. Děti byly podrobeny namátkovým prohlídkám místním léčitelem. Vzhledem k pozdní hodině jsme se ubytovali v Londýně a tím pro nás dnešní den skončil. Ráno snad uvidíme Londýn v lepším světle. 

Fotky ze dne

16. den začal dost netradičně. Vzbudil nás všechny poplach, který vyhlásila noční hlídka. Proč? Museli jsme totiž ubránit aktivační karty stroje času před jednotkou LRN. Podařilo se nám je odrazit během několika minut a žádnou aktivační kartu nezískali.🙌

Dopoledne i odpoledne tak bylo plné týmových her. Po expedici jsme si chtěli pořádně zasoutěžit a probudit týmového ducha. A ve chvíli, kdy všechny turnaje skočili, stále bylo na louce i na hřišti hned několik skupinek dětí a vedoucích, kteří toho ještě neměli dost a ještě si házeli s míčem, hráli volejbal, ringo nebo jen tak poletovali kolem. Byl to zkrátka pohodový a zábavný den.

Protože jsme ještě tu šanci zatím neměli, včera byl ten správný den oslavit všechny narozeniny a svátky, které v průběhu tábora děti i vedoucí měli. Na výběr bylo hned z několika dortů – protože jedna příchuť prostě není dost!

Hlavním bodem oslavy byla i narozeninová venkovní diskotéka, která byla jednoznačně centrem dění (poznámka autora: venkovním diskotékám říkám Disko Trysko pod hvězdami, jen bohužel včera těch hvězd moc vidět nebylo).

Djské duo mělo v repertoáru všechny klasiky, i novinky ze světa popové, rockové i lidové hudby. Kdo zrovna netancoval, mohl se vyfotit ve fotokoutku, kreslit podobiznu jednoho z oslavenců, zazpívat si karaoke nebo se podílet na společném uměleckém díle.

Byl to skvělý a pohodový den, zakončený super jídlem a pořádnou narozeninovou párty.🤩

Fotky ze dne

Ráno jsme se vzbudili do nového dne a hned při budíčku jsme zjistili, že není vše v pořádku a přístup Petra Orwella se po volbách velmi změnil. Velení v naší zóně převzal vojenský vůdce a celou rozcvičku jsme se učili pochodová cvičení. Také nám byla oznámena měnová reforma a všechny své peníze jsme museli do 10 hodin odevzdat.

V tuto chvíli jsme si uvědomili, jakou chybu jsme včera večer udělali. Celé dopoledne jsme pak byli v lese a podstoupili vojenský výcvik, nácvik schovávání a další nezbytné dovednosti pro přežití v terénu. Naši nejstarší se ale této činnosti neúčastnili, ti museli zůstat v aréně a cvičili vystoupení.

Po obědě vojenský vůdce s Orwellem svolali všechny na nástupiště a oznámili nám, že zjistili, že někdo odcizil kouli z našeho stroje času, který nám včera celý ukradli a rozebrali.

Proběhla prohlídka všech chatek a opět jsme museli podstoupit pochodová cvičení.

Po této akci jsme odpochodovali do arény, kde Orwell zahájil novodobé gladiátorské hry. Nejstarší je zahájili vystoupením, které si celé dopoledne připravovali. Poté se museli rozdělit do dvojic a nový guvernér vyhlásil souboje n život a na smrt.

Nebýt anarchistů, kteří se objevili u brány, a Orwell se svými vojáky šel s nimi vyjednávat, bychom jen těžko se zachraňovali z této situace. My jsme ale využili situace, vzali stroj času a zajali jsme technika, kterého jsme potřebovali k opravě stroje času. Utekli jsme z tábora a vrátili jsme se zpátky do Centra Galaxie.

Pak následovala Vědecká rada a debata nad tím, jak jsme se v této expedici zachovali a co budeme s tím dále dělat.

Před večerkou jsme si ještě zahráli hru Býčí šlacha.

Fotky ze dne