Den 21. – Odjezd

Tak už je tu konec našeho letního tábora. Dobalují se poslední věci, vyklízí se chatky a za chvilku proběhne úklid celé základny, aby tu po nás nic nezbylo. Kdo má vše zabalené, hraje s ostatními hry na louce. Panuje smíšená atmosféra, protože se děti těší domů, ale zároveň smutní, že už tábor končí a budou muset čekat rok na další dobrodružství. Ti, kteří však nechtějí čekat celý rok, se s námi mohou vydat na příměstský tábor, srazy či začít chodit do jednoho z našich oddílů. 😉

Očekávaný odjezd autobusů ze základny je ve 13 hodin.  Příjezd do Prahy na Churchillovo náměstí je plánován kolem 16:00 – 16:30.

Průběžné informace ohledně příjezdu budeme aktualizovat na Facebooku a Instagramu. Případně se můžete obrátit na Anetu Tulachovou, která pojede s dětmi v autobuse (tel. 736789868).

Děkujeme a těšíme se zase příště.

Den 20. – Závod pravdy a vyhodnocení

Program na dnešní den byl jasný! Čekal nás závod pravdy, což je velký závod plný táborových otázek. Dohrávali jsme také turnaje pravdy. Nejmladší si zahráli florbal a harpie, mladší se utkali ve hře Sudety a v pálkované a starší si vybrali frisbee a volejbal.

Následovalo i osobní volno plné balení a také přemýšlení. Novinkou letošního dvacátého dne byl úkol napsat vzkaz. A to ne jen tak někomu! Psali jsme svému budoucímu já. Do obálky jsme si někteří schovali i nějaký předmět, který si společně se vzkazem vyzvedneme za pět let. Rozhodli jsme se totiž zakopat další časovou schránku, kterou otevřeme v roce 2030 k výročí 50let skupiny.

Po návratu do tábora po zakopání schránky nás svou přítomností překvapili agenti LRN, kteří se letos naposledy pokusili zmocnit našeho stroje času. Naštěstí nebyli úspěšní, a tak jsme slavili další úspěch tohoto ročníku tábora.

Večer jsme se sešli k vyhlášení jednotlivců, sekcí a týmů. Každé z dětí si odnáší (mimo zážitků) i odměnu v podobě táborových plecháčků, vtipných ponožek s obličejem svého vedoucího a pár dalších maličkostí.

A teď nás čeká poslední noc před odjezdem.

Fotky ze dne

Den 19. – Expedice Mor / Diskotéka

Podařilo se! Dnes se nám podařilo doktora Prokopa usvědčit z využívání svého postavení a vyžadování plateb od svých pacientů.

Hledali jsme informace, sledovali jsme situaci a na veřejném soudu byly všechny tyhle informace a důkazy prezentovány. Prokop byl odsouzen k 20 letům ve vězení. Může ale stále pracovat na své studii a pokusech, aby mohl společnosti pomoci a obyvatelé Londýna měli k dispozici i léky pro prevenci. Což je to tuto historickou etapu velká věc.

Ve chvíli, kdy už jsme byli připraveni k přesunu zpět, nás naposledy navštívil Tint. Jelikož jsme se mu snažili pomoci napravit minulost, tohle byla jeho poslední možnost se s námi potkat, aby si nás ještě stále pamatoval (chápejte, ve chvíli, kdy se přesuneme zpět, už jsme se vlastně nikdy nepotkali). Poděkoval, už nyní věděl, že je minulost napravená. Zároveň jsme od něj dostali modul k našemu stroji času. Ale.. k čemu ten modul je? Na to jsme ještě nepřišli. Zatím nevíme, jak nám modul pomůže nebo jak ovlivní fungování stroje času. Rozhodně nás ale Tint při přesunu překvapil a jsme rádi, že jsme se mohli ještě naposledy setkat.

Odpoledne, zpět v Bojanovicích 2025, jsme si užili týmové hry. Sice nám malinko zapršelo, ale využili jsme toho a pouštěli jsme si písničky motivované právě deštěm. Určitě to pomohlo a za chviličku už zase svítilo sluníčko. ☀️

Dnešní večerní program byla diskotéka 🪩 – poslední diskotéka letošního tábora (ale nebojte, v září bude afterparty) a zároveň poslední diskotéka pro letošní deváťáky. Příští rok už se totiž někteří z nich (snad všichni) připojí do řad vedoucích a instruktorů. Poslední písnička je pak právě pro ně. Pro děti, které s námi léto tráví už několik let, je tohle moment, na který se těší a občas i nějaká silnička ukápne. Tuhle tradici máme moc rádi a postupem času ji ještě víc zaměřujeme právě na deváťáky.

Diskotéka je tak i trochu motivovaná, s parádní scénkou nebo jiným úvodem. Je to vždycky velká zábava a prostor pro deváťáky se vyblbnout, jak jenom to jde. Tak jsme si letos dali v posledních dnech tábora i svatbu s pořádnou veselkou.

Fotky ze dne

Den 18. – Expedice Mor 2/2

Dnešní ráno bohužel nezačalo úplně vesele. Vzbudil nás bouřlivý rozhovor jedné z Londýnských žen, jejíž rodina byla naneštěstí zasažena morovou nákazou. Žena při hádce osočila místního vyhlášeného léčitele Prokopa, prý si za své služby nechává platit od pacientů velké finanční obnosy. To upoutalo naší pozornost, v této době byly přece léčitelé placeni městem! Tento vyostřený rozhovor byl náhle tragicky přerušen. Žena bohužel podlehla morové nákaze. My jsme se však dozvěděli důležitou informaci. Musíme odhalit nekalé praktiky léčitele Prokopa. 

Dopoledne se každý vydal vykonávat své povolání. Někteří podstoupily výcvik strážců pořádku. Byly podrobeni testům zdatnosti a pomohli sepsat pravidla bezpečného chování. Jiní se přidali k místním léčitelů a zasvětili své dopoledne výukou poznávání léčivých bylin. Ti co doprovázeli duchovní, byli zase vzděláváni v rozpoznávání svatých a jejich atributů. Radní se naopak učili erby místních cechů. Co se týče řemeslníků, ti stloukli nosítka a vyrobili si plácačky na otravný hmyz. Po tomto nabitém dopoledním programu jsme si stihli zahrát jednu z místních her. 

Odpoledne se nám, po odjezdu radních za králem Karlem II., naskytl prostor získat usvědčující důkazy proti léčiteli Prokopovi. Podařilo se nám rozluštit Prokopovi zapeklité šifry a po uvaření léčivého odvaru nás po dohodě pustil strážce pořádku ven z Londýna. Ukázalo se, že si své cennosti Prokop důkladně schoval a děti tak čekala náplň na celé odpoledne. Po zdolání náročných šifer, při kterých děti využily své nově nabyté znalosti, jsme se konečně dostali k potřebným důkazům. U toho jsme se i nečekaně docela prošli. Důkazy byly opravdu dobře schované. 

Večer nás zastihlo pravé anglické počasí. Věnovali jsme se proto klidnějším aktivitám a zažili jsem i duchovní obřad a modlitbu za nakažené a zemřelé. Tak můžeme doufat, že se nám podaří zítra Prokopa usvědčit a napravit tak minulost. 

Fotky ze dne

Den 17. – Expedice Mor 1/2

Dnešní den se nesl v duchu dvou nálad. Dopoledne se děti vydaly do lesa. Zde si užívaly plnými doušky připravené lanové aktivity. Smích nejmenších byl slyšet z lesa až do tábora. Dostalo se i na starších oblíbenou křížovou palbu. Dopolední program jsme poté zakončili Harpiemi. Ty daly rozhodně více zabrat vedoucím a děti je nezdolně obíraly o papírky. Z barevného pokryvu lesa nezbyl ani jeden papírek. Mladší děti si dokonce upravily pravidla a z hry se tak stala skoro loterie. 

Odpoledne jsme pak bohužel museli přepnout na vážnější notu. Čekal nás totiž přesun do Londýna do roku 1665. Ten byl však tou dobou sužován Velkou morovou epidemií a bylo tak nutné věnovat odpoledne důkladné přípravě. Děti si vyslechly informatorium. Byly důkladně poučeny o pravidlech hygieny a bezpečného chování. Vyrobily si škapulíře plné léčivých bylinek a také si zahrály hru, ve které se naučily bylinky rozeznávat a zjistily jaké léčebné účinky mají. 

Po večeři došlo na obávaný přesun. Ten se děti rozhodly z bezpečnostních důvodů uskutečnit mimo tábor. Čekal je proto nelehlý úkol. Dostat se do uzavřeného Londýna. Děti nelenily a cestou do Londýna nasbíraly v lese bylinky a dřevo na oheň. Díky tomu se jim poté podařilo přesvědčit strážce pořádku, kteří je s přivřeným okem do města vpustili. Ve městě hořely ohně a vládla pochmurná atmosféra. Děti byly podrobeny namátkovým prohlídkám místním léčitelem. Vzhledem k pozdní hodině jsme se ubytovali v Londýně a tím pro nás dnešní den skončil. Ráno snad uvidíme Londýn v lepším světle. 

Fotky ze dne