A je hotovo!

Tábor utekl jako voda a jsme opět v Praze. Poslední den jsme zabalili, uklidili a čekala nás dlouhá cesta po nemilosrdné D1. Do Prahy jsme dorazili v pořádku a už se těšíme, co nás bude dále čekat, protože akcí je hned několik.

  • Příměstský tábor (ještě je možnost se přihlásit)
  • Podzimní sraz Afterparty (přihlášky již brzy)
  • Podzimní sraz Albert Einstein (přihlášky již brzy)
  • A každý týden oddíly a mnoho dalšího

20. den – Závod pravdy

Už jen jeden den do odjezdu, uteklo to jako voda…

V tento den nemůže chybět závod pravdy, při kterém se ukáže, co vše si děti z tábora odnesly, co se vědomostí týče. Čekalo na ně množství otázek ze všech expedic a Centra Galaxie, které byly naznačené po lese. Děti si užily poslední turnaj v podobě velmi oblíbených Harpií. Pak už nás jen čekalo balení jak kufrů, tak celého zázemí.

Během poslední celotáborové vědecké rady, jsme si shrnuli vše, co se událo od začátku až do konce tábora. Můžeme jen hádat, co Černá růže vymyslí na příští rok, ale jedno je jasné. My jim zase jejich plány překazíme.

Po večeři už přišlo závěrečné vyhodnocení, z kterého si děti odnesly spousta pěkných odměn.

19. den – Turnaje pravdy

Nový den v roce 567 nového letopočtu v České republice kališnické byl věnován turnajům pravdy.

Každá sekce si vybere jeden sport, ve kterém si myslí, že má šanci vyhrát nad ostatními. Může pak získat až dvojnásob bodů a zamíchat celkovým pořadím. Pálkovaná, házená a ringo se ukázaly jako velmi oblíbené sporty.

Po dokončení turnajů přišel čas na pokus o nápravu minulosti. Na vědecké jsme vymysleli plán, jak na to. Přesunout se kousek od rybníka, kudy posel pravděpodobně šel, potkat ho dříve, než narazí na agenta Černé růže a odklonit ho jinou cestou přímo za Vladem.

Po přesunu šel náš plán až nečekaně dobře. Posla jsme potkali a podařilo se nám ho přesvědčit, že původní cesta je nebezpečná a Vlad nás posílá, abychom ho doprovodili na cestu bezpečnou. Ověřili jsme si, že posel došel, kam měl, aniž by potkal Černou růži a rychle jsme se přesunuli zpět, abychom zjistili, že naše domněnky byly správné a vše se vrátilo zpět. Jaká to byla úleva, když stroj času ohlásil návrat do roku 2023 našeho letopočtu. Vyrazili jsme zpět do tábora a doufali, že naši vedoucí jsou také zpátky z punkové doby.

Cestou do tábora jsme však uslyšeli volání o pomoc. Rychle jsme se tam vydali a zjistili, že vedoucí jsou svázáni a obklíčeni agenty Černé růže. Neváhali jsme a vyrazili jsme je zachránit. Chvíli nám trvalo, dostat je z tábora ven, ale nakonec se nám to podařilo. Bylo to náročné, ale zároveň to znamená, že se vše vrátilo do starých kolejí. Naši vedoucí i doba je zpět a Černé růži nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, že svět jim patřit nebude.

Večer nás ještě čekalo vyhodnocení expedice Vlad Napichovač, ze kterého si děti odnášeli tematickou odměnu v podobě domácích sladkých rakviček se šlehačkou.

Zítra nás už čeká poslední den v Centru Galaxie.

18. den – Vlad Napichovač, den druhý

Dnes ráno jsme se probudili do slunečného dne. Během ranní hygieny jsme byli svědky toho, jak si Matyáš Korvín nechal zavolat místního kuchaře a požádal ho, aby pro Vlada připravil k snídani něco s česnekem. Kuchař jeho přání vyslyšel. Vlad se však velmi rozčílil, protože česnek nemá rád. Matyáš Korvín však obvinil místního šaška a Vlad se ho rozhodl nechat popravit. Matyáše však začalo hryzat svědomí a chtěl život šaška zachránit. Došlo tedy k domluvě na souboji o jeho život. Matyáš se i tak ukázal jako zbabělec a na souboj za sebe vyslal svého vojáka. Nakonec přece jen vyhrál Vlad a osud šaška byl zpečetěn.

Děti byly během dopoledne rozděleny na nejmladší, dívky a chlapce. Každá skupina se zaměřila na určité disciplíny. Nejmladší, coby lovci, se seznámili se zvířaty a jejich stopami a trénovali hod sekyrkou na cíl. Dívky se zase učily, jak udělat různé druhy ohnišť a také si prošly překážkovou dráhu s podnosem. Chlapci se učili klást pasti na zvěř, pochodové značky, a pak si zkusili běh ve zbroji.

Před obědem přišli za Vladem dva turečtí poslové. Vlad však jejich poselství nepřijal a ještě je za jejich drzost, nechal potrestat. Tím porušil příměří o neútočení, což rozčílilo Matyáše a okamžitě tak i se svou družinou odešel.

Odpoledne bylo velmi akční. Nejprve proběhl úspěšný útok na Osmanské ležení. Poté se členové Dračího řádu vydali na průzkum, kde viděli agenta Černé růže, jak se potkal s poslem. Za měšec mincí s ním vyměnil zprávu, kterou posel nesl Vladovi. Pravou zprávu pak spálil. Hned nás napadlo, že právě tento krok Černé růže mělo být to ono “finále”. Průzkum se rychle vrátil do tábora a chtěl Vlada varovat, že dostává falešnou zprávu. Bohužel se to nezdařilo. Během chvíle se ozval stroj času se zprávou, že proběhl přesun v časoprostoru, a tak nám bylo jasné, že Černá růže dokončila svůj plán a vrátila se zpět do naší doby. Rozhodli jsem se, že se také vrátíme zpět a uvidíme, co falešná zpráva způsobila. V tu chvíli však přišel Vlad a zaúkoloval nás. Kluky si vzal sebou na boj s Turky, nejmladší poslal ven na lov a holky do jídelny, kde je nemělo čekat nic pěkného. Nejmladší se však zachovali pohotově a všechny holky zachránili. Rozhodli se, že se vydají společně na místo přesunu a snad se tam potkají i s kluky. Těm se naštěstí povedlo Vladovi utéct a dorazit na místo setkání, kde proběhl přesun.

Překvapením pro nás bylo, když stroj času zahlásil, že se nacházíme v České republice kališnické roku 567 nového letopočtu. Vydali jsme se do tábora zjistit, co se tam děje. Naši vedoucí se v této době dost proměnili, a to do punk stylu. K tomu se ukázalo, že agent Černé růže je součástí našeho tábora a jeden z hlavních vedoucích. Postupně jsme začali zjišťovat, že vedoucí jsou stále s námi, ale jen prožili jinou historii. Povedlo se nám stáhnout nějaké informace z Wikipedie, se kterými jsme se seznámili a před večerkou jsme shlédli večerní televizní noviny, díky, kterým jsme se dostali další indicie o naší “nové” době.

Náš úkol je jasný. Počkat až se budeme moci znovu přesunou a zastavit posla dříve, než si s agentem Černé růže vymění zprávu pro Vladovi. Držme si palce, aby se nám to povedlo.

17. den – Přesun k Vladovi Napichovači

Dnešní den začal deštěm, který bohužel trval až do večeře. Náladu jsme si tím nenechali zkazit a dopoledne si pustili film a otevřeli hernu plnou deskovek.  Od starších dětí jsme zjistili, že chvilku po večerce Černá růže přepadla tábor a podařilo se jim získat jednu z karet od stroje času.

Rozhodli jsme se, že to tak nenecháme a vydali se na průzkum do jejich základny, kterou jsme objevili včera. Děti viděly předávku karty mezi agenty Černé růže, a tak jsme toho využily, zaútočily a vítězoslavně si odnášely kartu zpět do tábora.

Teď nám už nic nebránilo zahájit přípravu na přesun k Vladovi III. zvanému Napichovač.

Kromě poslechu informatoria, z kterého jsme se dozvěděli informace o době, abychom zapadli a nevzbuzovali pozornost, si kluci vyráběli dřevěné dýky a holky si vyšívaly šátky.

Po večeři jsme se rozhodli pro přesun, který pro jistotu probíhal mimo tábor. Cestou zpět do tábora jsme viděli agenta Černé růže, kterého jsme sledovali. Bylo pro nás překvapení, když zamířil přímo k samotnému Vladovi, který ho vítal jako svého známého.

Vlad nás také přivítal a pozval nás na oslavy, které se konaly k příležitosti jeho druhé vlády. Jako vzácní hosté se k nám později připojil i Matyáš Korvín se svou ženou a družinou. Oslavy se daly do plného proudu. Talíře plné ovoce nás velmi potěšily. K tomu jsme si zahráli různé hry. Během večerky si Vlad odvedl osm vybraných dětí, které jmenoval jako členy svého dračího řádu, jehož členem je i agent Černé růže.

Vše vypadá zamotaně, ale snad tomu během zítřka přijdeme na kloub a plány Černé růže odhalíme.