18. den – Vlad Napichovač, den druhý

Dnes ráno jsme se probudili do slunečného dne. Během ranní hygieny jsme byli svědky toho, jak si Matyáš Korvín nechal zavolat místního kuchaře a požádal ho, aby pro Vlada připravil k snídani něco s česnekem. Kuchař jeho přání vyslyšel. Vlad se však velmi rozčílil, protože česnek nemá rád. Matyáš Korvín však obvinil místního šaška a Vlad se ho rozhodl nechat popravit. Matyáše však začalo hryzat svědomí a chtěl život šaška zachránit. Došlo tedy k domluvě na souboji o jeho život. Matyáš se i tak ukázal jako zbabělec a na souboj za sebe vyslal svého vojáka. Nakonec přece jen vyhrál Vlad a osud šaška byl zpečetěn.

Děti byly během dopoledne rozděleny na nejmladší, dívky a chlapce. Každá skupina se zaměřila na určité disciplíny. Nejmladší, coby lovci, se seznámili se zvířaty a jejich stopami a trénovali hod sekyrkou na cíl. Dívky se zase učily, jak udělat různé druhy ohnišť a také si prošly překážkovou dráhu s podnosem. Chlapci se učili klást pasti na zvěř, pochodové značky, a pak si zkusili běh ve zbroji.

Před obědem přišli za Vladem dva turečtí poslové. Vlad však jejich poselství nepřijal a ještě je za jejich drzost, nechal potrestat. Tím porušil příměří o neútočení, což rozčílilo Matyáše a okamžitě tak i se svou družinou odešel.

Odpoledne bylo velmi akční. Nejprve proběhl úspěšný útok na Osmanské ležení. Poté se členové Dračího řádu vydali na průzkum, kde viděli agenta Černé růže, jak se potkal s poslem. Za měšec mincí s ním vyměnil zprávu, kterou posel nesl Vladovi. Pravou zprávu pak spálil. Hned nás napadlo, že právě tento krok Černé růže mělo být to ono “finále”. Průzkum se rychle vrátil do tábora a chtěl Vlada varovat, že dostává falešnou zprávu. Bohužel se to nezdařilo. Během chvíle se ozval stroj času se zprávou, že proběhl přesun v časoprostoru, a tak nám bylo jasné, že Černá růže dokončila svůj plán a vrátila se zpět do naší doby. Rozhodli jsem se, že se také vrátíme zpět a uvidíme, co falešná zpráva způsobila. V tu chvíli však přišel Vlad a zaúkoloval nás. Kluky si vzal sebou na boj s Turky, nejmladší poslal ven na lov a holky do jídelny, kde je nemělo čekat nic pěkného. Nejmladší se však zachovali pohotově a všechny holky zachránili. Rozhodli se, že se vydají společně na místo přesunu a snad se tam potkají i s kluky. Těm se naštěstí povedlo Vladovi utéct a dorazit na místo setkání, kde proběhl přesun.

Překvapením pro nás bylo, když stroj času zahlásil, že se nacházíme v České republice kališnické roku 567 nového letopočtu. Vydali jsme se do tábora zjistit, co se tam děje. Naši vedoucí se v této době dost proměnili, a to do punk stylu. K tomu se ukázalo, že agent Černé růže je součástí našeho tábora a jeden z hlavních vedoucích. Postupně jsme začali zjišťovat, že vedoucí jsou stále s námi, ale jen prožili jinou historii. Povedlo se nám stáhnout nějaké informace z Wikipedie, se kterými jsme se seznámili a před večerkou jsme shlédli večerní televizní noviny, díky, kterým jsme se dostali další indicie o naší “nové” době.

Náš úkol je jasný. Počkat až se budeme moci znovu přesunou a zastavit posla dříve, než si s agentem Černé růže vymění zprávu pro Vladovi. Držme si palce, aby se nám to povedlo.

17. den – Přesun k Vladovi Napichovači

Dnešní den začal deštěm, který bohužel trval až do večeře. Náladu jsme si tím nenechali zkazit a dopoledne si pustili film a otevřeli hernu plnou deskovek.  Od starších dětí jsme zjistili, že chvilku po večerce Černá růže přepadla tábor a podařilo se jim získat jednu z karet od stroje času.

Rozhodli jsme se, že to tak nenecháme a vydali se na průzkum do jejich základny, kterou jsme objevili včera. Děti viděly předávku karty mezi agenty Černé růže, a tak jsme toho využily, zaútočily a vítězoslavně si odnášely kartu zpět do tábora.

Teď nám už nic nebránilo zahájit přípravu na přesun k Vladovi III. zvanému Napichovač.

Kromě poslechu informatoria, z kterého jsme se dozvěděli informace o době, abychom zapadli a nevzbuzovali pozornost, si kluci vyráběli dřevěné dýky a holky si vyšívaly šátky.

Po večeři jsme se rozhodli pro přesun, který pro jistotu probíhal mimo tábor. Cestou zpět do tábora jsme viděli agenta Černé růže, kterého jsme sledovali. Bylo pro nás překvapení, když zamířil přímo k samotnému Vladovi, který ho vítal jako svého známého.

Vlad nás také přivítal a pozval nás na oslavy, které se konaly k příležitosti jeho druhé vlády. Jako vzácní hosté se k nám později připojil i Matyáš Korvín se svou ženou a družinou. Oslavy se daly do plného proudu. Talíře plné ovoce nás velmi potěšily. K tomu jsme si zahráli různé hry. Během večerky si Vlad odvedl osm vybraných dětí, které jmenoval jako členy svého dračího řádu, jehož členem je i agent Černé růže.

Vše vypadá zamotaně, ale snad tomu během zítřka přijdeme na kloub a plány Černé růže odhalíme.

16. Den – Druhý univerziádní den

Druhou UNI máme za sebou!

Již klasicky si děti vyzkoušely šest individuálních univerziádních disciplín, dva týmové sporty a nechyběly ani štafety.  

Skvělou atmosféru vytvořila podpora od spoluhráčů a kamarádů, fandění přihlížejících, ale i rivalita, která podněcuje k lepším a lepším výkonům. Dnes se soutěžilo v běhu přes překážky, přespolním běhu, trojskoku, hodu oštěpem a ve vrhu koulí. Nově byla do univerziády zařazena také střelba lukem, která završila šestici individuálních sportů.

Dopoledne si nejmladší zahráli ringo, mladší se utkali v tlachtli a starší soupeřili v házené. Odpoledne nejmladší sehráli turnaj v americké vybíjené, a mladší se staršími si prohodili hřiště, a tedy i sporty. Program byl ukončen krátkými štafetami.

Po večeři nás čekalo vyhodnocení jednotlivců, sekcí i týmů. Po stažení vlajky a důstojném zakončení univerziády se týmy rozešly na své okrsky a po táborové základně se rozezněly týmové pokřiky.

Je ovšem také nutné zmínit i další události, které nás v průběhu dne potkaly.

Ještě před budíčkem se noční hlídka posílená o několik vedoucích vydala za Černou růží, která se potloukala v okolí našeho tábora, a našla jejich novou základnu, kterou jsme během dne kontrolovali. Vše vyvrcholilo po večeři, když jsme při dalším průzkumu v základně zpozorovali i samotné Černé růže. Překvapila nás především velikost rozvíjející se základny, ale také nástěnky a rozkazy, které jsme tam nalezli.

Po celotáborové vědecké radě máme jasno! Budeme se přesouvat! Jaká expedice nás čeká, se dočtete zítra.

Den 15. – Děti proti vedoucím

Dnešní den byl i kvůli počasí odpočinkový. Už ráno přišla bouřka a déšť, že by se v něm dalo sprchovat. Tak jsme se rozhodli si trochu dáchnout.
Kolem oběda už ale vyšlo sluníčko a tak jsme mohli pokračovat v aktivitách. Zahráli jsme si turnajů Děti proti vedoucím. Velký úspěch mělo oblíbené ringo, fotbal nebo přehazovaná.
Stihli jsme se také vyfotit, abychom měli vzpomínku na to, s kým jsme letošní tábor strávili jak v týmu, tak v sekci.
Na turnaje pak navázala druhá letošní diskotéka s motivací taneční soutěže. Tanečníci Kuba a Róza to pořádně rozjeli a všichni ostatní se k nim pak přidali.

V rámci diskotéky jsme se loučili s našimi deváťáky, pro které je tohle poslední tábor – pro některé úplně a pro některé je to poslední tábor v roli dítěte. Tahle chvíle byla jako každý rok dost emotivní – letošní deváťáci jsou skvělá parta a doufáme, že si svůj poslední ploužák užili. 😊

Den 14. – Den plný dobrodružství na planetě Aldea

Dnešní den na planetě Aldea se stal nezapomenutelným zážitkem pro všechny malé dobrodruhy, kteří se zde ocitli. Celý byl naplněn vzrušením a objevováním nových talentů a velikou roli hrál superpočítač Mysl.

Dopoledne bylo vyhrazeno aktivitám, které měly odhalit skryté talenty dětí. Děti s úžasem pozorovaly, jak se jejich schopnosti postupně projevovaly. Někteří excelovali v uměleckých disciplínách, zatímco jiní vynikali ve vědě a technologii.

Odpoledne byly děti osloveny tajným odbojem, který bojoval za svobodu obyvatel planety Aldea. Přestože byly zpočátku nervózní, rozhodly se pomoct odboji a pomoci planetě zbavit se vlády superpočítače Mysl. Společně s odbojem plánovaly strategii, jak osvobodit planetu.

Večer přišel klíčový moment, kdy se dětem podařilo oslovit superpočítač Mysl. Skrze dlouhý a emotivní dialog se dětem podařilo přesvědčit Mysl, aby se vzdala své vlády nad planetou a předala ji obyvatelům. Bylo to velmi dojemné a emocionální vyvrcholení celého dne.

Po této úspěšné misi se děti staly hrdiny planety Aldea. Obyvatelé byli vděční za jejich pomoc a děti se cítily hrdě, že mohly pomoci utopické společnosti dosáhnout skutečné svobody. Ten den se stal nejen důležitým milníkem pro planetu Aldea, ale také pro každého z malých dobrodruhů, kteří se stali součástí tohoto neobyčejného dobrodružství.