Rubrika: Tábor

Dnešní ráno bylo pohodové. Na rozdíl od včerejška, kdy jsme se proháněli po louce, hráli turnaje a soutěžili o sto šest, nás dnes čekalo jen válení na osušce, koupání a pravda, trochu náročnější cesta tam a zpátky do Mašůvek. Cesta byla namáhavá hlavně kvůli velkému vedru, které dnes panovalo. Nejmladší z nás měli cestu mnohem pohodlnější, svezli se totiž na vzdálenější, zato hezčí koupaliště. Starší si ale na druhou stranu mohli zasoutěžit v plaveckých závodech proti vedoucím. Po návratu do tábora jsme si dali večeři.

Po večeři následoval nástup, během kterého bylo uděleno vůbec první vyznamenání za mimořádný čin v rámci Galaxie. Tato vyznamenání jsou čtyři – Pomocná ruka, předávaná za mimořádnou pomoc v krizové situaci, Vlčí odvaha, symbolizující obzvlášť statečný a rozvážný skutek, Spravedlivý drozd, který se udílí za obětavou fair-play a Zub výjimečnosti, které se uděluje za neobvykle dobrý čin. My jsme udělili Jakubovi K. vyznamenání Pomocná ruka, protože předchozí den napomohl včasnému lékařskému zákroku během závodu v lese, i když to pro něj znamenalo, že ztratí šanci závod dokončit a vyhrát.

Kolem nástupu jsme měli čas na různé sporty, takže jsme si zahráli ringo, lacross, házeli jsme si a všelijak blbli s míči. Před spaním nás čekalo ještě jedno srandovní dramatické představení – zahájení Ninja faktoru. Při něm předvedli své scénky gejša, malíř, ninjové a sumo zápasníci. A pak nám Číňan s gongem řekl, ať se dobře připravíme, že nás čeká sportovní událost roku. Tak honem spát.

Z důkladné rozcvičky jsme už brzy ráno poznali, že nás čeká další sportovní den – druhá univerziáda. Rozdělili jsme se dle věku a brzy po snídani a nástupu, který byl trochu jiný než obvykle, jsme začali soutěžit. Utkali jsme se v přespolním běhu, skoku do dálky, hodu oštěpem, sprintech na 60 metrů, skoku do výšky a hod diskem. Následně si nejmladší z nás zahráli pálkovanou, mladší sehráli nádherné zápasy ve vybíjené a starší zápasili v lacrossu.
Po obědě, který byl velmi vydatný a který přímo vyzýval k dalším závodům, tentokrát v pojídání bramborových knedlíků, jsme měli pár hodin na odpočinek. Pak nás čekal opět šestiblok, stejný jako dopoledne, a následně další turnaje sekcí (skupinek stejného věku). Nejmladší hráli zjednodušené ringo, mladší frisbee a starší přehazovanou. Poté jsme si zaběhli dlouhé štafety a ještě s jazykem na vestě vyrazili na večeři. Po večeři jsme si zahráli vědomostně běhací hru Koně a jezdci a pak už nás čekalo jen vyhodnocení, během kterého jsme dostali blyštivé medaile a užili jsme si salvy potlesku.

Jedenáctý den tábora jsme strávili v Jeruzalémě u Saladina. Dopoledne nás čekal Veletrh věd, kde jsme si mohli vyzkoušet několik zajímavých arabských umění. Děti si například vyrobili vlastní cameru obscuru, naučili se vyvolávat fotky či orientovat po okolí a rozeznávat stopy.

Po poledním klidu jsme i přes nepřízeň počasí pokračovali v Saladinově výcviku. Čekala nás bitva s křižáky, při níž se Saladinův synovec snažil svého strýčka svrhnout a dostat se k moci. To se mu však nepovedlo. Následoval boj, kdy se však Richard III. a Saladin rozhodli vyjednávat a nakonec uzavřeli mír. Jeruzalém se tak otevřel pro všechny náboženství. Od Saladina jsme získali dýku, a tak jsme se mohli včas přesunout zpět do centra.

Večer nás již čekala pouze diskotéka, kterou však přerušila bouřka, a tak jsme si šli všichni brzy lehnout, abychom nabrali sílu na zítřejší pouť.

Dnes ráno nás vzbudil stroj času, který nás informoval o tom, že se budeme muset přesunout do doby Saladina a Richarda lvího srdce, bitvy u Hattínu a dobývání Jeruzaléma, do doby rytířů a beduínských válečníků. Pak jsme se trochu procvičili, posnídali a vrhli se na přípravu na přesun časem. Během dopoledne jsme si pověděli zajímavosti o době, do které jsme se přesouvali, barvili jsme si turbany a vyráběli čelenky a pak si pro radost zahráli kroket. Po hrách jsme se hromadně odebrali do lesa, kde měl proběhnout přesun v čase. Proběhl bez komplikací, a tak jsme se během chvíle ocitli mnoho set let v minulosti a mnoho set kilometrů na jihu.

Rozhodli jsme se prozkoumat okolí přesunu, abychom zjistili, co se kolem děje. Jedna z našich průzkumných skupin se potkala se Saladinem a jeho ozbrojeným doprovodem, naštěstí ji však Saladin považoval za berberské posily a přijal nás všechny do svých služeb. Vzhledem k našim hladovým výrazům se rozhodl nás zavést do svého vojenského ležení a podělil se s námi o část svých zásob. Po jídle jsme museli držet hlídky a patrolovat kolem ležení, aby nás nepřekvapil výpad křižáků. Mezitím někteří z nás hráli hru v šach, při které jsme se museli domlouvat a společně hrát proti jednomu z velitelů saladinovy armády. Už jsme ho téměř porazili, když náhle Saladin vyhlásil vojenský výcvik, který nás měl připravit na bitvu s křižáky. Během něj jsme si vyzkoušeli svou obratnost při prolézání sítí, svou sílu ve visu na stromě a svou taktiku při hře padouchové. Zatímco jsme se soustředili na výcvik, podařilo se troufalé křižácké jednotce přiblížit do naší blízkosti. Saladinovi muži si jich ovšem brzy všimli a vyhnali je, my jsme pak posbírali své vybavení a vyrazili zlikvidovat křižácké ležení. Naše armáda se rozdělila, a tak zatímco jedna část svedla bitvu s křižáky, druhou část zastihl prudký déšť, a tak se musela stáhnout do Jeruzaléma, ve kterém získala přístřeší.

Když se déšť utišil, tak jsme se odebrali na jídlo. Po jídle si nás Saladin pozval na oslavu vydobytých vítězství, pohostil nás ovocem a nechal naše dívky tančit, zatímco naši chlapci se utkali v zápase. Oslavy skončily pozdě, takže jsme hned po jejich ukončení odebrali umýt a na lože. Zítra nás mají čekat další bitvy, prozkoumávání krás Jeruzaléma a další dobrodružství, takže si musíme řádně odpočinout.