Rubrika: Novinky

Budíček proběhl v Ose, kde jsme se dozvěděli o našem finálním přesunu. Tentokrát jsme zamířili do roku 2052 do Athén, tedy do doby a místa, kde byl stvořen Horus. Naším úkolem bylo upravit jeho původní kód tak, aby už nikdy nedošlo ke vzniku trhlin, které jej v budoucnosti poškodily.

K vytvoření nového kódu jsme využili vše, co jsme během našeho putování získali. Na základě svitků z přesunu do starověkého Egypta a zlaté destičky získané při přesunu do Eldorada děti vytvořily soubor morálních ideálů pro fungování budoucích civilizací. Právě tyto hodnoty se staly základem opraveného Horova kódu.

Po úspěšném nahrání opravy jsme se vrátili zpět do Osy, kde nás čekalo překvapení. Hor byl jiný – bez trhlin a bez chyb. Navíc jsme se dozvěděli, že v nové budoucnosti vše vzkvétá a umělá inteligence již svět neřídí. Stala se pouze průvodcem a pomocníkem lidstva. Ukázalo se tak, že budoucnost neurčují jen technologie, ale především hodnoty a rozhodnutí těch, kteří je používají.

Klid však netrval dlouho. Černá růže se dokázala přesunout přímo do Osy a pokusila se napojit na Hora. Naštěstí jsme její nekalé úmysly včas překazili a Hora ochránili.

Po náročném završení našeho putování už přišel čas na zábavu. Odpoledne jsme si zahráli oblíbené včeličky a večer nemohlo následovat nic jiného než tradiční diskotéka. Naše cesta časem se tak pomalu uzavírá a my už víme, že budoucnost není předem daná – tvoříme ji svými rozhodnutími právě teď.

Jelikož počasí je stále tropické, rozhodli jsme se upravit program a vyrazit opět na koupaliště, což se velmi brzy ukázalo jako dobrý nápad. Znovu jsme se vydali do nedalekých Hlubokých Mašůvek, kde jsme celý den skotačili ve vodě, která byla opravdu osvěžující. Nechyběly deskové ani pohybové hry a také různé zábavné aktivity, a to jak na souši, tak i ve vodě.

Po večeři se ozvala Oktáva se svým odpočtem pro přesun do Atherionu, neboli jiné časové osy. V ní jsme se pokoušeli komunikovat s Horem. Požadovali jsme odpovědi na naše otázky, ale vzhledem k jeho poškození jsme nedostali všechny. Rozhodli jsme se, že to zkusíme znovu zítra ráno.

Jednu informaci jsme však získali – ze získaného svitku a aztéckých destiček máme vytvořit seznam morálních pravidel, která pomohou Hora opravit. Kdy a jak to máme udělat, se snad dozvíme brzy.

Těsně před večerkou ještě proběhlo konkláve Moir, kterého jsme se tajně účastnili. Jeho význam jsme úplně nepochopili, ale snad se nám ho podaří rozlousknout. Jak se říká: „Ráno je moudřejší večera.“

Dnes ráno po budíčku jsme se opět zúčastnili obřadu studenou vodou a pokrmu mravenčích vajíček. Na nástupu jsme se dozvídali dopolední program od velekněze, když v tom přišli Španělé a jako trest za obřady, které Aztékové včerejšího večera dělali, nás vyhostili z vesnice. Museli jsme si rychle zabalit batohy a jít pryč. Naštěstí se nám podařilo vzít s sebou stroj času a rozhodli jsme se, že uskutečníme přesun do roku 1537 k jezeru Guatavita, kde jsme si mysleli, že by mohla být druhá polovina destičky, kterou jsme včera získali z pokladu. Na destičce byl znázorněn vor plující se zlatým mužem po jezeře a z informatoria víme, že právě u Muisců vznikla legenda o zlatém muži El Dorado.

Po přesunu jsme v lese potkali dva vojáky, kteří nás zavedli do vesnice Muisců a my jsme se přidali k obřadům před korunovací nového zipy. Vyrobili jsme si tepané destičky, abychom při obřadu měli co obětovat. Po obědě, který byl v lese ve vesnici, k nám opět zavítali Španělé a snažili se zjistit, kde je El Dorado a zlatý poklad. Když odcházeli, naznačili, že již tuto informaci získali a my jsme tedy rychle ukončili přípravy, zabalili se a šli na obřad.

Když jsme přišli na místo, tak uprostřed jezera již plul vor se zipou celým ve zlatě. Uskutečnil se obřad vedený velekněžkou a my jsme pak vor přitáhli na břeh a předali mu naše dary. Při té příležitosti jsme zjistili, že na voru se nachází druhá polovina destičky a podařilo se nám ji získat. Zipa byl jmenován novým vládcem, ale oslavy přerušili Španělé, kteří si vor i se zipou  přitáhli k sobě na břeh a zajali ho.

My jsme využili tohoto shonu a podařilo se nám dostat do základny a přesunout se zpět.

Během odpoledne a večera jsme pak ještě stihli vodní hrátky, databanku a vyhodnocení této expedice.

Ráno nás probudil náčelní s veleknězem a s aztéckými bojovníky a proběhl ceremoniál vítání nového dne a obřad studenou vodou. Během dne jsme se zúčastnili běžného života v aztécké vesnici. Nejmenší si vyráběli svůj oštěp tlacochtil a poté ho vyzkoušeli ve hře Napichovači  slimáků. Mladší si vyráběli svůj vlastní dřevěný koš na sběr šišek nebo lov zvěře a potom si vyráběli osobní zbraň macuahuitl. Tuto zbraň si vyráběli i starší a pak si zahráli hru Trojnožka.

Během dopoledne se objevili ve vesnici i Španělé, kteří zde pátrali po zlatu a hledali El Dorado. Některým z nás i sebrali náhrdelníky, které jsme získali od náčelníka. Museli jsme si v chatkách vše schovat, a hlavně nic neprozradit.

Odpoledne jsme se rozdělili na půltýmy a šli jsme Stezku jaguára. Poněvadž má aztécký kalendář 18 měsíců, museli jsme splnit 18 úkolů a na každém jsme získali jednu část.

Ještě před večeří jsme ve všech kategoriích hráli tlachtli.

Po večeři jsme si vzali naše vyrobené zbraně a náčelník s veleknězem nás svolali před pyramidu. Tady jmenovali tři z nás jako pomocníky velekněze. Poté se konaly turnaje mezi dvěma mladšími a staršími sekcemi, které v turnaji prohráli. Vždy když jedna prohrála, šli si její členové hned nastoupit k pyramidě a pomocný velekněz si je označil červeným symbolem na čele.

V tuto chvíli již starší začali nenápadně plánovat, co budou dělat, pokud Aztékové budou chtít naše členy začlenit do jejich obřadu.

Když už byli připraveni před pyramidou a měli svázané ruce, tak přiběhli Španělé a všechny tyto obřady zakázali a nahnali nás hned do chatek.

Tajně si nás ale svolal velekněz a odvedl do lesa, kde nám ukázal dědictví Aztéků a mohli jsme nahlédnout do jejich pokladu v solném dole. Tam se nacházela destička, která odpovídá popisu a kterou máme pravděpodobně získat. To se nám podařilo, a tak jsme se nenápadně vrátili do základny a připravili se ke spánku.