Věříte v duchy? To byste měli začít, protože to, co jsme zažili o víkendu, by vám vzalo dech. Přijeli jsme do skautského srubu v Brandýsu nad Labem kde jsme se vybalili a dali jsme si večeři. Pozor teď to začíná. Po odpočinku nás ve srubu uvítali Ghostbusters, Peter a Egon. Uvítali nás do tréninkového střediska, kde jsme se měli naučit chytat duchy. Pustili nám filmový snímek Krotitelé duchů, který nám ukázal, jak se duchové chytají a jak se to zase nesmí dělat. Po promítání se otevřeli dveře a v nich se objevil nějaký pro nás cizí muž. Hned poté, co se mu podařilo přemluvit jedno z našich dětí, aby otevřelo dveře se zákazem vstupu, jsme pochopili, že je to padouch. Z místnosti za dveřmi naší vinou totiž utekl nebezpečný duch, a tak jsme pochopili, že jsme v pěkném maléru. Ráno nám to taky Egon s Peterem dali pěkně najevo. Zlobili se, ale vysvětlili nám, že společnými silami jej můžeme chytit a vrátit zpátky, odkud utekl. Řekli nám, že nás ale nejdříve musí vycvičit, abychom se stali dobrými krotiteli duchů. Trénink byl náročný, ale zvládli jsme ho. Hráli jsme spoustu her, při kterých jsme zdokonalovali naše schopnosti. Objevovali se nám tam totiž ztracení duchové, které jsme ale hezky strčili zpět pod zámek. Podařilo se nám přemoci ducha buřtů, takže jsme měli i výbornou druhou večeři. Náš trénink jsme završili pár hrami. Krotitelé duchů Egon a Peter z nás byli nadšeni. Největší překvapení pro ně ale bylo, že jsme na konci dokázali společnými silami přemoct uniklého ducha a záporáka navždy poslat pryč, aby nám už nemohl škodit. A tohle je náš příběh jak se z nás stali krotitelé duchů. Na fotky se můžete podívat zde.
Autor: Míša
Podzimní sraz Albert Einstein
Další sraz je úspěšně za námi!
Po dlouhé době jsem se během víkendového srazu přesouvali v čase. Ptáte se proč?
Motivace přesunout se během podzimního srazu vznikla již na táboře, kde nás pomocí časoprostorového děla kontaktoval sám Albert Einstein. Ve zprávě nás žádal o pomoc v prokázání jeho teorie.
Protože jsme s dětmi určili jako vhodný termín přesunu podzimní sraz, měli jsme čas se řádně na tento časoprostorový skok do roku 1915 na Pruskou akademii věd připravit.
Po příjezdu jsme si společně prošli databanku a pustili si videa, která nám přiblížila obecnou teorii relativity. Ještě před večerkou jsme zprovoznili stroj času a během chvíle už jsme seděli ve velké aule, kde jsme pozorně poslouchali Einsteinovu přednášku o gravitačním poli. Po přednášce Albert poprosil své kolegy z akademie, aby si nás rozdělili do vědeckých týmů a mohli jsme se následující den plně věnovat výzkumu.
Hned po budíčku jsme se vydali ven na akademický kampus, kde jsme formou hry molekuly poznávali Brownův pohyb. Po snídani jsme zdokonalovali své znalosti snad ve všech vědních oborech. Chodili jsme po stanovištích, kde jsme prováděli fyzikální a chemické pokusy, prokazovali různá matematická tvrzení, učili se víc o lidském těle a snažili se modelovat astronomická souhvězdí.
Po obědě jsme měli od Alberta za úkol se víc poznat ve vědeckých týmech a naučit se spolupracovat. Nikdo přeci nechce při tak velkém výzkumu nefunkční tým. Pod vedením profesorů z akademie jsme si prošli čtyřmi hrami. Ještě před večeří jsme si vyzkoušeli simulaci pohyblivých laserů a jak se mezi nimi proplížit.
Večer proběhlo velké měření astronomických hodnot a souřadnic hvězd a planet přes hvězdářský dalekohled, které následně Einsteinovi pomohly k prokázání teorie relativity.
Následující den nám Albert poděkoval za naši pomoc při získání důležitých dat k prokázání teorie. Pomohli jsme mu sepsat odborné články, se kterými bude přednášet na dalších univerzitách. Poté nám předal certifikáty o absolvování akademie a menší dary pro každý vědecký tým. Naše práce byla dokonána, a tak jsme se rozhodli přesunout zpět do naší doby.
Na fotky ze srazu se můžete podívat zde. 🙂
20. den – Závod pravdy
Už jen jeden den do odjezdu, uteklo to jako voda…
V tento den nemůže chybět závod pravdy, při kterém se ukáže, co vše si děti z tábora odnesly, co se vědomostí týče. Čekalo na ně množství otázek ze všech expedic a Centra Galaxie, které byly naznačené po lese. Děti si užily poslední turnaj v podobě velmi oblíbených Harpií. Pak už nás jen čekalo balení jak kufrů, tak celého zázemí.
Během poslední celotáborové vědecké rady, jsme si shrnuli vše, co se událo od začátku až do konce tábora. Můžeme jen hádat, co Černá růže vymyslí na příští rok, ale jedno je jasné. My jim zase jejich plány překazíme.
Po večeři už přišlo závěrečné vyhodnocení, z kterého si děti odnesly spousta pěkných odměn.
19. den – Turnaje pravdy
Nový den v roce 567 nového letopočtu v České republice kališnické byl věnován turnajům pravdy.
Každá sekce si vybere jeden sport, ve kterém si myslí, že má šanci vyhrát nad ostatními. Může pak získat až dvojnásob bodů a zamíchat celkovým pořadím. Pálkovaná, házená a ringo se ukázaly jako velmi oblíbené sporty.
Po dokončení turnajů přišel čas na pokus o nápravu minulosti. Na vědecké jsme vymysleli plán, jak na to. Přesunout se kousek od rybníka, kudy posel pravděpodobně šel, potkat ho dříve, než narazí na agenta Černé růže a odklonit ho jinou cestou přímo za Vladem.
Po přesunu šel náš plán až nečekaně dobře. Posla jsme potkali a podařilo se nám ho přesvědčit, že původní cesta je nebezpečná a Vlad nás posílá, abychom ho doprovodili na cestu bezpečnou. Ověřili jsme si, že posel došel, kam měl, aniž by potkal Černou růži a rychle jsme se přesunuli zpět, abychom zjistili, že naše domněnky byly správné a vše se vrátilo zpět. Jaká to byla úleva, když stroj času ohlásil návrat do roku 2023 našeho letopočtu. Vyrazili jsme zpět do tábora a doufali, že naši vedoucí jsou také zpátky z punkové doby.
Cestou do tábora jsme však uslyšeli volání o pomoc. Rychle jsme se tam vydali a zjistili, že vedoucí jsou svázáni a obklíčeni agenty Černé růže. Neváhali jsme a vyrazili jsme je zachránit. Chvíli nám trvalo, dostat je z tábora ven, ale nakonec se nám to podařilo. Bylo to náročné, ale zároveň to znamená, že se vše vrátilo do starých kolejí. Naši vedoucí i doba je zpět a Černé růži nezbývá nic jiného, než se smířit s tím, že svět jim patřit nebude.
Večer nás ještě čekalo vyhodnocení expedice Vlad Napichovač, ze kterého si děti odnášeli tematickou odměnu v podobě domácích sladkých rakviček se šlehačkou.
Zítra nás už čeká poslední den v Centru Galaxie.
18. den – Vlad Napichovač, den druhý
Dnes ráno jsme se probudili do slunečného dne. Během ranní hygieny jsme byli svědky toho, jak si Matyáš Korvín nechal zavolat místního kuchaře a požádal ho, aby pro Vlada připravil k snídani něco s česnekem. Kuchař jeho přání vyslyšel. Vlad se však velmi rozčílil, protože česnek nemá rád. Matyáš Korvín však obvinil místního šaška a Vlad se ho rozhodl nechat popravit. Matyáše však začalo hryzat svědomí a chtěl život šaška zachránit. Došlo tedy k domluvě na souboji o jeho život. Matyáš se i tak ukázal jako zbabělec a na souboj za sebe vyslal svého vojáka. Nakonec přece jen vyhrál Vlad a osud šaška byl zpečetěn.
Děti byly během dopoledne rozděleny na nejmladší, dívky a chlapce. Každá skupina se zaměřila na určité disciplíny. Nejmladší, coby lovci, se seznámili se zvířaty a jejich stopami a trénovali hod sekyrkou na cíl. Dívky se zase učily, jak udělat různé druhy ohnišť a také si prošly překážkovou dráhu s podnosem. Chlapci se učili klást pasti na zvěř, pochodové značky, a pak si zkusili běh ve zbroji.
Před obědem přišli za Vladem dva turečtí poslové. Vlad však jejich poselství nepřijal a ještě je za jejich drzost, nechal potrestat. Tím porušil příměří o neútočení, což rozčílilo Matyáše a okamžitě tak i se svou družinou odešel.
Odpoledne bylo velmi akční. Nejprve proběhl úspěšný útok na Osmanské ležení. Poté se členové Dračího řádu vydali na průzkum, kde viděli agenta Černé růže, jak se potkal s poslem. Za měšec mincí s ním vyměnil zprávu, kterou posel nesl Vladovi. Pravou zprávu pak spálil. Hned nás napadlo, že právě tento krok Černé růže mělo být to ono “finále”. Průzkum se rychle vrátil do tábora a chtěl Vlada varovat, že dostává falešnou zprávu. Bohužel se to nezdařilo. Během chvíle se ozval stroj času se zprávou, že proběhl přesun v časoprostoru, a tak nám bylo jasné, že Černá růže dokončila svůj plán a vrátila se zpět do naší doby. Rozhodli jsem se, že se také vrátíme zpět a uvidíme, co falešná zpráva způsobila. V tu chvíli však přišel Vlad a zaúkoloval nás. Kluky si vzal sebou na boj s Turky, nejmladší poslal ven na lov a holky do jídelny, kde je nemělo čekat nic pěkného. Nejmladší se však zachovali pohotově a všechny holky zachránili. Rozhodli se, že se vydají společně na místo přesunu a snad se tam potkají i s kluky. Těm se naštěstí povedlo Vladovi utéct a dorazit na místo setkání, kde proběhl přesun.
Překvapením pro nás bylo, když stroj času zahlásil, že se nacházíme v České republice kališnické roku 567 nového letopočtu. Vydali jsme se do tábora zjistit, co se tam děje. Naši vedoucí se v této době dost proměnili, a to do punk stylu. K tomu se ukázalo, že agent Černé růže je součástí našeho tábora a jeden z hlavních vedoucích. Postupně jsme začali zjišťovat, že vedoucí jsou stále s námi, ale jen prožili jinou historii. Povedlo se nám stáhnout nějaké informace z Wikipedie, se kterými jsme se seznámili a před večerkou jsme shlédli večerní televizní noviny, díky, kterým jsme se dostali další indicie o naší “nové” době.
Náš úkol je jasný. Počkat až se budeme moci znovu přesunou a zastavit posla dříve, než si s agentem Černé růže vymění zprávu pro Vladovi. Držme si palce, aby se nám to povedlo.






