Den 2. – Den v Centru

I letošní rok nás v druhý den tábora čekalo malování standart, týmových erbů, které letos mají podobu karet Pokémon. A krásně jsme si s tím poradili!

Zpět ale na začátek dne.

Probuzeni jsme byli hlášením stroje času! Upozornil nás, že došlo k narušení časoprostoru, a tak měla naše Vědecká rada poskládaná z děkanů a proděkanů sekcí a prorektorů týmů první podněty k řešení. A to nebylo všechno!  Všimli jsme si také zvláštního odpočtu času, který se během noci objevil v naší základně.

Během dopoledne jsme se naučili několik šifer, začali jsme kreslit standarty a nejmladší si odběhli i nějaké dovednostní štafety.

Polední klid se nesl v pohodovém duchu. Dokreslovali jsme standarty a spousta z nás stihla napsat i první dopisy domů. Zasedla také Vědecká rada, a že měla co řešit! Z letního srazu jsme si totiž přivezli… k tomu všemu… speciální artefakt, který jsme podrobili dalšímu zkoumání. Také jsme navrhli první teorie k odpočtu a domluvili jsme se na dalším postupu, ale pak byl čas začít odpolední program.

Naučili jsme se Morseovu abecedu, dozvěděli jsme se něco o první pomoci a dokončili jsme své standarty. Tento trojblok byl zakončen celotáborovou hrou, při které se jednotlivé kategorie vydaly ošetřit skupinky „zraněných“ vedoucích. Poradili jsme si nejen s vyraženým dechem, výronem, zlomeninou, ale i s většími zraněními. Zejména nejmladším a mladším se velmi dařilo. Starší si ovšem museli poradit s autonehodou, a to se ukázalo jako pěkně zapeklitá situace!  (PS: Naši vedoucí jsou zkušení řidiči, ale pro hru jsou ochotni i havarovat.)

Aby toho nebylo málo, ke konci programu nás v základně „navštívila“ záhadná zamaskovaná postava!  Následoval rychlý průzkum a prezentace prvních teorií. Je to pořádně zamotané, bude to letos zajímavé! Ale neexistuje snad záhada, kterou bychom nevyřešili!

Večer jsme otestovali své nově nabyté znalosti ve velké šifrovací hře, v rámci které jsme si prošli i okolí tábora a pořádně jsme si protáhli mozkové závity i nohy! Po hře nás čekalo černé divadlo a s ním i zahájení prvního univerziádního dne, dne sportů, který bude snad poprvé už třetí den tábora!

Tak zase zítra!

Fotky ze dne

Den 1. – Příjezdový den

První táborový den začal s krásným počasím a užívali jsme si slunného dne. Děti v pořádku dorazily do základny po 13. hodině. Následovalo zabydlování v chatičkách, zdravotní prohlídka a prohlídka základny. Pokračovali jsme hrami na sekce, kde nechyběly klasiky jako vybíjená, červená/černá a trojnožka. Před večeří proběhla týmová sezení, kde si děti vybraly své prorektory (vedoucí týmů z řad dětí).

Po večeři následovalo zahájení činnosti Vědeckého centra Galaxie. V rámci toho proběhlo jmenování děkanů a proděkanů, a také losování názvů sekcí a týmů. Letošní názvy sekcí jsou inspirovány Pokémony. Už teď se můžete těšit, co naše sekce vymyslí zítra při malování standart, jedno je ale jisté, budou vypadat jako sběratelské kartičky.

Po losování jsme se ještě sešli na týmových okrscích. Když jsme si šli čistit zuby, zahlásil nám ještě stroj času přesun v časoprostoru. Čí přesun ale stroj času zahlásit? To se určitě brzy dozvíme. 😉

Již teď se můžete podívat na fotky zde a dále nás můžete sledovat na Facebooku a Instagramu.

Fotky ze dne

Jarní sraz – Vyměřený čas

Svět, ve kterém jsou čas nejen život, ale i peníze.

První den

Po příjezdu na základnu nás přivítal Strážce času. Zkontroloval náš čas a rozdal nám příslušné kartičky. Poté nám oznámil, že zůstáváme v jeho časovém světě, a že brána zpátky do našeho světa bude během noci uzavřena.

Večer jsme se ocitli ve dvanácté časové zóně. Přivítali nás místní obyvatelé, kteří nám ukázali, jak u nich život funguje a jaké mají způsoby zábavy. Během večera jsme hráli různé rychlé hry, díky nimž jsme mohli získávat čas potřebný k postupu do lepší časové zóny.

Bohužel jsme nezískali dost času, a proto jsme se ho pokusili získat jinak. Přemysl (obyvatel dvanácté zóny), se rozhodl vsadit s jedním z místních občanů a díky vítězství získal dostatek času k tomu, abychom mohli postoupit dál.

Druhý den

Ráno jsme se ocitli v šesté časové zóně. Lidé zde žili pohodovým životem – neměli ani přebytek, ani nedostatek času. Všichni žili klidně, bez spěchu i bez zbytečného zdržování. Dopoledne jsme opět hráli různé zábavné hry, kterými jsme mohli získávat další čas.

Během polední pauzy nás navštívil Strážce času. Všiml si zvláštního časového přeskoku a varoval nás, že pokud se něco podobného stane znovu, bude muset zasáhnout.

Po obědě k nám přišel Přemysl a oznámil nám, že už jsme blízko cíle, a že rozhodně nesmíme přestat. Odpoledne jsme v různých disciplínách sbírali další čas, který nám mohl pomoci dostat se do nejlepší časové zóny. Času jsme však měli opět málo, a tak jsme museli být chytřejší – podařilo se nám Strážce času obelstít a získat tak potřebný čas.

Večer nás čekala vydatná večeře, kdy nám číšníci nosili talíře až ke stolu a dolévali nám džusy. Na závěr jsme si užívali při opékání špekáčků a hraní místních her.

Třetí den

Ráno jsme si vyslechli Přemysla, který nám sdělil, že zjistil, že se mu v nejbohatší časové zóně nelíbí. Lidé tam byli příliš pomalí a svého času si nevážili. Proto se rozhodl přestoupit do jiné časové zóny, kde si lidé svůj čas užívají, ale zároveň ho neztrácejí zbytečnostmi. Nakonec nám otevřel bránu, kterou nám první den Strážce času uzavřel, a rozloučil se s námi. Na závěr jsme si připravili krátké scénky o tom, jak si představujeme život v různých časových zónách. Poté jsme dostali odměny a mohli jsme se vydat na cestu domů.

Oddílový sraz 12. oddílu Altair

Tento víkend vyrazil Altair na svůj oddílový sraz, akci speciálně vytvořenou pro děti z pondělního oddílu.

Sraz se nesl v pohodové náladě, byl plný deskových a karetních her, výborné kuchyně i kreativních a venkovních aktivit. V pátek po příjezdu jsme si představili předměty, které jsme přivezli. Zadání bylo jasné: přivez něco nečekaného. A co kdo přivezl? Video najdete na našem Instagramu -> galaxie147 -> výběr ze story -> oddíly.

K večeři jsme si udělali pizzu a první večer jsme trávili u Munchkina, epické karetní hry plné nestvůr, fantasy postav, dobrodružství a ošklivých věcí (kdo ví, ten ví).

V sobotu jsme snídali palačinky, venku jsme si zahráli živého Munchkina (protože Munkchkina není nikdy dost) a vyrobili jsme si vzpomínková trika. Po obědě jsme si procvičili své taktické a obchodní dovednosti, když jsme jako farmáři fazolových polí soupeřili o největší zisk za sklizená políčka a jako osadníci obsazovali Katan s cílem vytvořit obchodní cestu plnou vesnic a měst.

Odpoledne nás čekala krátká procházka vsí. Venku jsme pak trávili i podstatnou část večera, a to opékáním marshmallow a tvořením obrazců za pomocí prskavek. Večer byl zakončen promítáním filmu, a pak jsme šli na kutě. V nedělní dopoledne jsme trávili na hřišti, kde jsme si zahráli pálkovanou, ringsbee i ringo, program jsme si i přes mrazivé počasí moc užili. Ale ještě aby ne, byly to samé oblíbené hry z tábora.

Piráti z Karibiku „Prokletí Černé perly“

Pátek jsme zahájili večerním promítáním filmu Piráti z Karibiku. Ti nejmenší, pro které by mohl být film příliš strašidelný, se podívali na zábavnou pirátskou pohádku. Popcorn a jiné dobroty nesměly v našem kině chybět. Po promítání jsme šli rovnou na kutě.

Sobotní ráno nás vtáhlo rovnou do samotného dění filmu, kdy jsme se stali svědky potyčky mezi kapitánem Jackem Sparrowem a Willem Turnerem. Z jejich souboje se nakonec stalo spojenectví s cílem zachránit slečnu Elizabeth Swanovou, najít Černou perlu a k tomu ještě zrušit strašlivou kletbu. Aby se to povedlo, bylo potřeba naverbovat novou posádku pirátů. Nadšených dobrovolníků bylo hned několik, a tak si je kapitán Jack rozdělil rovnou na tři posádky. Každá dostala svého kapitána a nezbývalo než vymyslet název lodi, pirátský pokřik a namalovat svou vlajku.  

Když jsme měli první úkol splněný, rozdělili jsme se podle věku a začali trénovat pirátské dovednosti. Mezi ně patřilo například vytahování věcí z moře pomocí háku, balancování na lodním můstku, střílení z pušky a výcvik v šermu. Procvičili jsme svůj postřeh při hledání čísel a zavařili své mozkové závity u skládání záludných puzzle. Po té jsme si zkusili, jak je těžké uhodnout kombinaci k zámku od truhly s pokladem. Nakonec se nám vše podařilo splnit, a tak se kapitán Jack rozhodl, že jsou z nás plnohodnotní piráti a je načase vyrazit na společnou misi. Dostali jsme pirátské šátky, mince z prokletého pokladu a také pozvání na slavnostní oběd do známého pirátského města Tortuga. Během poledního klidu jsme se ještě ozdobili pirátskými tetováními. 

Odpoledne jsme narazili na samotného Barbossu, který se pokusil zlomit kletbu přes Elizabeth. Bohužel zjistil, že ona není tou osobou, kterou potřeboval, a tak i s pokladem odešel. My jsme Elizabeth vzali k sobě a tím splnili náš první úkol. Po té nás už čekaly další disciplíny. Podařilo se nám prolouskat číselnými kódy i záludnou kombinací dalšího zámku. Našli jsme všechny ztracené symboly, které jsme správně zapsali do tabulky. K tomu jsme si ještě vyzkoušeli naše znalosti při vědomostní hře „Kapitáni a koráby“. 

Jelikož nám počasí nepřálo, museli jsme si poradit jinak a místo špekáčků na ohni jsme si dali špekáčky z trouby. Nakonec nám zachutnaly i když nebyly pěkně očouzené. Čas rychle utíkal, a tak bylo potřeba sehnat zbylé mince z prokletého pokladu. Kapitán díky svému kompasu zjistil, kterým směrem se vydat. Cesta to bylo krátká, ale zato trošku strašidelná, jelikož byla ve tmě, kde číhali prokletí piráti. Všichni jsme však zvládli touto cestou projít a k tomu si přinesli i chybějící mince. Nezbývalo než je pořádně schovat a odpočinout si před dalšími nástrahami karibského moře.

Neděli jsme začali pořádnou rozcvičkou a vydali se konečně ven na širé moře, kde jsme se utkali v lodních bitvách, při kterých všude létaly dělové koule. Prošli jsme nebezpečnou cestou plnou nástrah, kdy jsme si tu správnou cestu museli zapamatovat podle plánku. Piráti jsou také známí tím, že vlastní mapy k pokladům. Zároveň si je však moc nehlídají, a tak je často ztrácí nebo jim jsou ukradeny. To jsme si zkusili na vlastní kůži při hře, která by se někomu mohla zdát až podezřele podobná našim známým ocáskům. 

Kapitán Jack a Will si byli už jistí, že vědí, kde se Barbossa nachází s truhlou s prokletým pokladem i s Černou perlou. Jack Barbossu odlákal a Will s dětmi mezitím zrušili kletbu, když navrátili všechny mince zpět do pokladu. To byl Barbossův konec a naše vítězství. Jack a Will nám poděkovali a také nás za naší pomoc ocenili malými odměnami, při vyhodnocení našeho snažení. 

Tak teď jen rychle do sebe hodit oběd, zabalit, uklidit a vyrazit z našeho mořského dobrodružství zpět na vlak a domů. Tak „Hoja hoj a ahoj!“

Na fotky ze srazu se můžete podívat zde.

A jaké dobrodružství nás bude čekat příště? Čeká nás zimní tábor pro starší děti a také zimní sraz pro děti mladší. Sledujte nás na našich stránkách a sociálních sítích.