Den 9. – Den v centru – Pohodinda

Po několika náročných dnech nás čekal takový obyčejný den. Ráno jsme stávali o půl hodiny později. Po nástupu proběhla celotáborová vědecká rada, kde jsme probrali včerejší objev ze Xapatanu i večerní akci. Zjistili jsme informaci o nových bytostech Tintech , kteří žijí na planetě Tintorreto. Kam zítra večer uskutečníme přesun.

V dopoledním programu jsme si ještě zahráli hru „Včeličky“.

V průběhu poledního klidu vedoucí postavili na louce vodní skluzavku i s dojezdovým bazénkem. V tom horku se trocha zchlazení velmi hodila.

Odpolední program nám trochu narušil déšť, ale přesto jsme improvizovaně zvládli pár her, Galaktické okénko a sociální hru, při které se děti vzájemně více poznaly.

Večer nás mělo čekat letní kino, ale z důvodu počasí jsme kino přesunuli dovnitř a dati mohly zhlídnou Madagaskar nebo Strážce Galaxie.

Pak už jen večerka a uvidíme na co se máme těšit zítra.

Fotky ze dne

Den 8. – Xapatan

Dnešní ráno začalo tím, že k nám do tábora zavítal mistr přežití Bedřich Bodlinka, který se skvěle vyzná v Bojanovických lesích a den odstartoval celotáborovou rozcvičkou.

Po snídani jsme se rozdělili do půl týmů a do každé skupinky jsme dostali mapu, kde byly zakresleny body představující jednotlivá stanoviště a my se tak mohli vydat, je všechny pokořit.

Na stanovištích nás čekaly těžké úkoly jako navázat horolezecké uzly, postavit ohniště a zorientovat se v mlze. Zopakovali jsme si zdravovědu, národní parky, naučili jsme se skrývat v lese, přebrodit řeku, postavit si provizorní přístřešek, ale také poznat zvířata, stromy, houby a rostliny. Také jsme stříleli z luku a zvládli jsme základní pravidla, jak se chovat v lese.

Po zvládnutí všech náročných disciplín jsme se mohli prohlásit za skutečné mistry přežití, což můžeme dokázat i certifikátem.

Za odměnu po celodenním dobrodružství v lese na nás čekala diskotéka, na které jsme tancovali a bavili se až do okamžiku, kdy byl čas jít spát.

Fotky ze dne

Den 7. – Takešiho hrad

Z předchozího večera jsme věděli, že nás čeká dobývání Takešiho hradu. Osamu a Shuji se podle výkonů našich starších na stezce odvahy rozhodli celou věkovou kategorii naverbovat do armády hraběte Takešiho a učinili z nich jejich pomocníky. Vyrobili jsme si černé čelenky útočníků na které jsme si nakreslili japonský znak a vydali jsme se plnit disciplíny. Těch bylo více než dost. Například přenést míč přes lávku zatímco se obránci snaží útočníka shodit pomocí míčů; prolézt bludištěm z lan a nenechat se chytit obránci; proběhnout zužujícím se koridorem ve větší skupině a jen prvních pár postupuje; dostat balónek bez pomoci rukou na konec dráhy a prasknout ho o hřebík; trefit členy druhé armády, kteří jsou schovaní za plentou a mnoho dalších.

Obránci měli pro jednoduché rozlišení čelenky bílé. Pokud kdokoli na jakékoli disciplíně vypadl, změnil si černou čelenku útočníků za bílou čelenku obránců. V dalších soutěžích pak pomáhali Takešiho armádě vyřadit ještě více útočníků. Na cestě k hraběti Takešimu se dětem do cesty postavili generál Shinyia a generálka Naomi. Generál Shinya připravil velkou vodní bitvu. Všichni útočníci dostali helmy s terčíky a vodní pistolky. Pokud měl kdokoli prostřelený terčík, tak vypadnul.

Generálka Naomi přichystala shazování z kladiny. Útočníci si nejdříve vysoutěžili životy-pokusy, následně museli shodit z kladiny obránce a nakonec samotnou generálku. Až k hradům generálů se dostalo jen několik útočníků, kteří měli šanci generály porazit a získat speciální odměnu – skládací katanu.

Protože armáda útočníků byla úplně zdecimovaná, Takeši se rozhodl dát jim druhou šanci. Všichni vyřazení si vylosovali disciplínu a pokud ji splnili, mohli se vrátit do armády útočníků. Měli například přetáhnout náhodného protivníka, vybrat si jeden ze čtyř nápojů a dokázat ho vypít, najít kuličku v bazénku s vodou nebo odpovědět na otázku a vstoupit do stanu, přičemž při nesprávné odpovědi došlo k polití vodou.

Na závěr dne proběhla velká bitva o Takešiho hrad. Útočníků bylo opět jen pár. Ti museli proběhnout kolem obránců a vyhnout se létajícím koulím, v druhé části shodili míč z tyče a tento míč se pokusili prohodit obručí. Po dlouhé a namáhavé bitvě byl Takešiho hrad dobyt. Vítěz obdržel skládací katanu a hrabě Takeši uznal svou porážku. Všichni ostatní dostali menší odměnu a mohli jsme jít spát.

Fotky ze dne

Den 6. – Exhibice

Ačkoli bylo ráno deštivé, tak nás to neodradilo a vydali jsme se do lesa na vědomostní závod. Čekaly na nás dvě trasy s otázkami – jedna zaměřená na templáře a druhá na asasíny – které prověřily, co si pamatujeme z cesty do minulosti.

Odpoledne jsme si lehce zavzpomínali na proběhlou expedici. Tři vedoucí převlečení za Templáře rozlosovali děti do tří skupin-chrámů, které ve sportech soutěžily proti sobě. Děti společně si s vedoucími vybrali sporty (vybíjená, ringo, pálkovaná, fotbal a spousta dalších) a nejdříve se dohodli o kolik členů chtějí hrát. Vítězný tým si posléze náhodně vylosoval členy, které přetáhl k sobě. Nikdo tak nevypadl a mohli hrát všichni. Členové týmů se různě přesouvali mezi skupinami a vítězný tým nakonec získal takřka celý tábor.

Po večeři proběhlo vyhodnocení expedice. Na jeho konci dorazili mniši a rozproudili pořádnou středověkou diskotéku s dobovými písněmi předělanými do moderního hávu. Z tančení nás vytrhly generálky Lee a Tami, které nás vyzvali k pomoci při dobývání Takešiho hradu. Objevili se i rádci hraběte Takešiho, Osami a Shuji, kteří výzvu jménem Takešiho přijali.

První zkouška proběhla ihned. Cesta odvahy v lese. Poslepu jsme s pomocí provázku prošli stezku a mohli jsme jít spát. Na dobývání Takešiho hradu jsme potřebovali načerpat dost sil.

Fotky ze dne

Den 3. – První universiádní den

Dnešní den se nesl ve sportovním duchu, neboť byl věnován první letošní universiádě. Děti soutěžily jak individuálně, tak ve svých sekcích. V disciplínách na jednotlivce děti soutěžily ve vrhu koulí, trojskoku, skoku do výšky, hodu kriketovým míčkem, maratonem a běhu na 60 m.

Dopolední i odpolední program tradičně zakončily turnaje sekcí. Dopoledne si nejmladší zahráli florbal, mladší vybíjenou a starší pálkovanou. Odpoledne se nejmladší utkali v ringu, mladší v pálkované a starší v tlachtli. Ještě před večeří jsme stihli zaběhnout krátké štafety sekcí, a protože dětem i vedoucím zbyly ještě nějaké síly, utkali se na závěr ve vzájemném štafetovém souboji. Všichni sportovci byli velice šikovní a byla radost sledovat, jak si navzájem fandí.

Po večeři pak proběhlo vyhodnocení, kde byli oceněni nejlepší sportovci. Celý den jsme si velice užili a už nyní se těšíme, jaké disciplíny a turnaje sekcí nás čekají na druhé universiádě.

Večer nás ještě překvapili agenti Černé růže, kteří zřejmě nadále provádí činnost v okolí našeho tábora. Snad opět nevymýšlí nějakou kulišárnu, kterou budeme muset napravovat…

Fotky ze dne