Ráno nás probudil náčelní s veleknězem a s aztéckými bojovníky a proběhl ceremoniál vítání nového dne a obřad studenou vodou. Během dne jsme se zúčastnili běžného života v aztécké vesnici. Nejmenší si vyráběli svůj oštěp tlacochtil a poté ho vyzkoušeli ve hře Napichovači slimáků. Mladší si vyráběli svůj vlastní dřevěný koš na sběr šišek nebo lov zvěře a potom si vyráběli osobní zbraň macuahuitl. Tuto zbraň si vyráběli i starší a pak si zahráli hru Trojnožka.
Během dopoledne se objevili ve vesnici i Španělé, kteří zde pátrali po zlatu a hledali El Dorado. Některým z nás i sebrali náhrdelníky, které jsme získali od náčelníka. Museli jsme si v chatkách vše schovat, a hlavně nic neprozradit.
Odpoledne jsme se rozdělili na půltýmy a šli jsme Stezku jaguára. Poněvadž má aztécký kalendář 18 měsíců, museli jsme splnit 18 úkolů a na každém jsme získali jednu část.
Ještě před večeří jsme ve všech kategoriích hráli tlachtli.
Po večeři jsme si vzali naše vyrobené zbraně a náčelník s veleknězem nás svolali před pyramidu. Tady jmenovali tři z nás jako pomocníky velekněze. Poté se konaly turnaje mezi dvěma mladšími a staršími sekcemi, které v turnaji prohráli. Vždy když jedna prohrála, šli si její členové hned nastoupit k pyramidě a pomocný velekněz si je označil červeným symbolem na čele.
V tuto chvíli již starší začali nenápadně plánovat, co budou dělat, pokud Aztékové budou chtít naše členy začlenit do jejich obřadu.
Když už byli připraveni před pyramidou a měli svázané ruce, tak přiběhli Španělé a všechny tyto obřady zakázali a nahnali nás hned do chatek.
Tajně si nás ale svolal velekněz a odvedl do lesa, kde nám ukázal dědictví Aztéků a mohli jsme nahlédnout do jejich pokladu v solném dole. Tam se nacházela destička, která odpovídá popisu a kterou máme pravděpodobně získat. To se nám podařilo, a tak jsme se nenápadně vrátili do základny a připravili se ke spánku.