Po včerejším přesunu jsme se ráno probudili do blízkovýchodního sluníčka vesnice Beit Nuba. Po propršených dnech v naší době jsme konečně prohřáli naše prokřehlé kosti a někteří pěkně zčervenali.
Ve zkratce k ději:
Ráno nás Saladin požádal, abychom v rámci lsti přivítali Richarda Lví srdce a přijali na oko jeho křesťanskou víru. Pak opustil vesnici a my jsme se připravili na příchod Richarda a jeho družiny. Ti dorazili těsně před slavnostním obědem, který se díky počasí mohl konat venku.
Král Richard se svými rytíři při obědě.
Odpoledne se odehrávalo pod křesťanskou taktovkou a Richard na vše bedlivě dohlížel ze svého stanu na louce. Večer, těsně před večerkou pak přišli Saladinovi poslové a společně jsme zaútočili na Richardův stan. Odrazili jsme templářské strážce, ale když jsme vtrhli do stanu, našli jsme pouze brnění. Richard ve stanu nebyl.
Vybraní jedinci se vydali oznámit Saladinovi špatnou zprávu, že Richard z pasti vyvázl. Saladina jsme nalezli v lese zrovna v momentě, kdy se k němu blížil mnich ještě s jednou postavou. Nic se však nestalo … asi jsme je vyrušili…
Denním programem byl nácvik kejklířských vystoupení, fotbal s „hadrákem“, přetah jednotlivců, kreslení oblázků, chytání kroužků na hrot kopí a petanque.
Fobal s hadrovým míčem.