Jelikož na táborech většinou zvládáme více než jednu etapu, nezůstala africká expedice osamocena a vzápětí se k ní přidala další, v pořadí druhá etapa. Tentokrát směřovaly naše kroky do slunné Valencie roku 1094, kdy ji podle historických záznamů a pověstí získal Rodrigo Diaz z Bivaru, taktéž zvaný El Cid.
Proč Španělsko?
Tuto etapu pro nás naplánoval Neo, který nám dal CD, na němž byla zpráva o ztroskotání průzkumné lodi Tárenů někdy v roce 1074. Dva z posádky Tárenů (T45 a R13) havárii přežili a díky osudu se na nějaký čas rozdělili. T45 odešel ke dvoru krále Alfonsa VI. a pod jménem Rodrigo Diaz Del Bivar se stal velitelem jeho armády. R13 se díky své kráse stala jednou z žen valencijského emíra. A právě v roce 1094 se měli podle některých zdrojů znovu sejít. Naším úkolem mělo být předání zprávy a mapy výsadků od Nea do rukou právě těchto dvou Tárenů.
Po přesunu jsme shlédli příchod El Cidova vyjednavače, který přemluvil emíra Al Kádira, aby se vzdal bez boje a přenechal vládu nad celým městem El Cidovi. Emírův vezír však s tímto rozhodnutím nesouhlasil a pravděpodobně už tehdy začal přemýšlet o tom, jak El Cidovi zabránit ve vstupu do města.
Po ranním modlení dorazil sám El Cid a převzal vládu nad městem. Vezir celou dobu dával najevo svoji nelibost nad emírovým a Cidovým chováním, ale nebylo mu to nic platné.Celý den proběhl ve znamení her a sportů. Večer přišel i se svým doprovodem král Alfonso VI. Se svým průvodem a na jeho počest děti vyprávěly příběhy, na kterých pracovaly ve volných chvílích.Pokračovaly hádky mezi Vezírem a El Cidem. Emír se je snažil udobřit, ale marně.
Další den začalo přituhovat. Ráno odešel El Cid společně s králem do Zaragozy a přenechal správu města emírovi. V průběhu dne ho vezír začal přemlouvat, aby nepouštěl El Cida zpět do města, ale emír nepovolil. Situace se vyhrotila v okamžiku, kdy Valencii začaly obléhat Jusufovy almorávidské jednotky. Po hádce vezír zabil emíra a byl prohlášen za nového vládce Valencie. Po prudkých bojích s Almorávidy byli všichni vyčerpáni, a potřebovali si již odpočinout.
V tu chvíli však k hradbám přitáhl El Cid, rozprášil vojsko, které bylo kolem města rozprostřeno a zastavil se u brány. Díky zradě sluhy bývalého emíra, který velkému vojevůdci otevřel hlavní bránu, se již podruhé dostal bez boje do města. Bez okolků zajal a popravil nového emíra Al Rascu a stal se jediným vládcem Valencie.
Jelikož jsme stále nesplnili zadaný úkol, museli jsme počkat než se El Cid (T45) a emírova žena (R13) (oba Táreni) sejdou někde o samotě. Když se tak stalo, předali jsme jim mapu s výsadky a vydali se na cestu časem zpět do současnosti.
Tentokrát se žádné nepředvídatelné okolnosti nevyskytly a přesun proběhl bez problémů. Tak skončila druhá expedice letošního tábora, která rozhodně nebyla poslední.!