Rubrika: Tábor

Včera ráno nás po dlouhé době probudily kapky deště o střechy. Sice jsme v tu chvíli ven moc nevybíhali, ale po dešti si pár dětí (i vedoucích) užilo poskakování a pobíhání v loužích. Samozřejmě jen v holinkách!

Když už nám vysvitlo na odpoledne sluníčko, na louce jsme si procvičili reakce na různé druhy poplachů a jak spolu komunikovat na průzkumech jen pomocí gest. V tuhle chvíli můžeme s klidným svědomím říct, že v případě požáru, nebo jiného nebezpečí, jsme schopni opustit základnu v organizovaném útvaru jen během několika málo minut.

Po vyhodnocení expedice Suchotaj jsme naše úspěchy a výhry oslavili na okrsku ve svých týmech. To je vždycky moc prima! Večerní program byl nejzábavnější. Jako každý rok, i letos jsme oslavili narozeniny a svátky všech dětí i vedoucích. Tihle šťastlivci mají každoročně tu nejlepší narozeninovou party, s výborným dortem. Těsně před večerkou jsme se pak účastnili prvního dne výstavy EXPO 2022. Tam nás překvapil Leonardo da Vinci, který se lehce zmatený ocitl v naší době.

A výstavní den druhý? To vypadá, že je před námi každoroční Kalokagathia.

Včerejší den byl ve znamení sportu. Na letošní první univerziádu nám vyšlo super počasí, a tak nás ani déšť ani úmorné vedro nemělo šanci zastavit! Dopoledne i odpoledne bylo plné aktivit a po několika letech jsme znovu zapojili do programu skok do výšky, který bývá mezi dětmi hodně oblíbený. V sekcích jsme si zahráli vybíjenou, ringo nebo třeba pálkovanou. Byla paráda vidět, jak spolu děti komunikují, spolupracují a radují se z výhry vlastní i z výhry ostatních skupinek.

Štafety jsou každoročně velká událost. „Děti vs. Vedoucí“ se dnes sice neuskutečnily, na druhou stranu je to o jeden důvod víc se na druhý univerzální den těšit!

Již pár dní se vypořádáváme s vysokými teplotami, a proto jsme se dnes rozhodli, že strávíme den na koupališti. Celý tábor se tedy již po snídani sbalil a vyrazil směr Hluboké Mašůvky, kde na nás čekal osvěžující bazén. Celý den jsme pak strávili vodními hrátkami, skákáním do vody a některé děti si nacvičily i vystoupení akvabel. Po návratu do tábora jsme však zjistili, že nás během toho, co jsme byli mimo základnu, přepadli Černé růže a vedoucí, kteří zůstali v táboře svázali a ukradli nám karty ke stroji času. Naštěstí díky včasnému návratu nejmladších dětí se povedlo je z tábora vyhnat a vedoucí osvobodit. Ještě večer se nám povedlo získat jednu kartu zpět, druhá je však stále v držení Černé růže.

Dnešní dopoledne jsme věnovali zakončení expedice. Děti si zaběhly databanku, osprchovaly se a jako překvapení na děti čekala vodní skluzavka. Tu jsme všichni vzhledem k úmornému vedru přivítali s úsměvem.

 Během odpoledního nástupu se udála nečekaná vodní balonková bitva, která vyústila v odpoledne plné vodních hrátek. Oblíbenou hrou se pro tento den stala hra poznej svého vedoucího. Děti rozpoznávaly své vedoucí na fotkách z dob, kdy na tábor jezdili ještě jako malí táborníci.

Den plný zábavy jsme zakončili diskotékou prozářenou dětskými úsměvy a svítícími náramky.

Včera k večeru se náš tábor rozdělil na dvě části, kdy byly děti z Libertasu a Unitasu vyslány z Amfilopolis na tažení proti Sparťanům. K překvapení nás všech nás Sparťané považovali za posily vyslané ze Sparty, a tak nám nezbývalo nic jiného, než si sehnat spacáky a přečkat noc v lese. Zatímco ostatní nocovali ve svých chatkách v táboře.

Ráno z pohledu spartských válečníků:

Probudili jsme brzy ráno, ještě před běžným budíčkem, čekalo nás přeci tažení na Amfilopolis! Velice rychle jsme se zvládli přesunout před brány již zmiňovaného, prozatím spícího, města.

Ráno z pohledu athénských vojsk:

Probudil nás válečný řev a zvuky mečů. Nezbývalo než rychle vstát, navléknout si chitony, válečné čelenky a bránit město. Děti se rozhodly podpořit mírový návrh Brasida, spartského velitele, a došlo k předání Amfilopolis mírovou cestou. Sparťané získali město a athénští mohli svobodně odejít.

A jsme zase všichni pohromadě:

Rozhodli jsme se zůstat v Amfilopolis tentokrát pod taktovkou Sparty. Rychle jsme se adaptovali změně a podstoupili spartský výcvik, který byl o poznání tvrdší. Ale nic co bychom nezvládli!

Dopoledne jsme proti sobě soupeřili v řeckém umění boje, vyzkoušeli jsme si, jak je těžké pohybovat se s mečem a štítem a sekce se utkaly v takticko-silové hře Hutututu. Před obědem nás ještě čekalo představení bojových pochodů a formací, které si děti po týmech samy připravily.

Po obědě jsme si vyzkoušeli, jak zapeklité a složité je založení vlastního města. Další výcvik však přerušili Athéňané, jež se pokusili znovudobýt město. Překvapivé bylo, že jsme v řadách athénského vojska rozpoznaly Černé růže, které se pokusily změnit průběh bitvy. To se jim však nepodařilo a bitva správně skončila drtivým vítezstvím Sparty. Athénská vojska se dala na útěk a my se radovali z vítězství. Nikoli však dlouho, neboť Brasidas podlehl svým zraněním, a tak nás čekal pohřeb tohoto slavného vojevůdce.

Krátce po pohřbu zaznělo hlášení stroje času, ze kterého bylo patrné, že se Černá růže přesunula zpět do naší doby. I my jsme se proto mohli přesunout zpět do naší doby.

Večer jsme si zahráli novou hru a po setmění nás ještě čekala dobrovolná noční hra. Účastí v noční hře překvapily zejména nejmladší děti a zájem zbývajících kategorií byl také obrovský. Noční hru, plnou tmy a laserů, jsme si obzvláště užili!