Rubrika: Tábor

Dnes nám počasí od rána přálo a po úvodním ceremoniálu začal sportovní den. Čekalo nás šest disciplín na jednotlivce a to ve dvou trojblocích – dopoledním a odpoledním – a dále kolektivní sporty a štafety.

Na jednotlivce jsme soutěžili v běhu na 60 metrů, hodu kriketovým míčkem, vrhu koulí, maratonu, trojskoku a skoku z místa. Po skončení dopoledního trojbloku nás čekaly kolektivní sporty. Pak následoval zasloužený oběd a polední klid, ve kterém jsme čerpali síly na odpolední boje.

Během dne hráli všechny kategorie dva turnaje. Nejmladší hráli sbíranou a vybíjenou, mladší ringo a přehazovanou, starší  házenou a ringo.

Vrcholem sportovního umění byly závěrečné krátké štafety. Večer po večeři proběhlo vyhlášení výsledků v jednotlivých kategoriích a předání medailí.  A tím byl první univerziádní den ukončen.

Po slavnostním vyhlášení vítězů jsme shlédli zahájení uměleckého dne Kalokagathia ve stylu tanečního výstupu tří mimozemšťanů. Vystoupení se nakonec zvhrlo v tancování pod širým nebem. Důvod takového zahájení je prostý. Zítra totiž budeme vyrábět poselství budoucím generacím.

Po včerejším návratu z Čachtic nás dnes čekalo klasické dopoledne po přesunu, kdy si děti zaběhly databanku (závod v lese) a v lese si zahrály hru zvanou Harpie.

Po obědě a odpočinku započala exhibice. To znamená, že si děti zahrály několik her proti vedoucím.  A pokud se ptáte, jestli byly uzavřené sazky? Tak samozřejmě, že bez toho by se žádná pořádná exhibice neobešla. Kdo prohrál, šel pod hadici s vodou, nicméně to nikomu v tomto vedru nevadilo, ba naopak.

Během odpoledne jsme také navštívili hlavní ašutskou základnu v lese, kterou jsme zkontrolovali a zjistili jsme, že Ašuti zaznamenali do mapy dvě nové základny. Pak jsme se vrátili zpátky k hraní her.

V průběhu dopoledne nám přišla další SMS  od Stelly R., ve které po nás chtěla důkaz o splnění úkolu. Nakonec po krátkém přemýšlení jsme jí poslali MMS kalichu, který jsme v přesunu získali.  Když skončily exhibice, tak nás po večeři čekalo vyhodnocení expedice Čachtická paní. A poté následovalo zahájení Univerziády v podobě černého divadla, kde vedoucí předvedli klasické olympijské sporty. Všechny děti jsou již natěšené na Univerziádu, která je čeká již zítra.

Pátý den tábora jsme strávili na Čachtickém hradě. Hned po budíčku nás čekala rozcvička pod vedením dobového vojáka, následovala chutná snídaně a úklid.

Na ranním nástupu jsme byli hraběnkou rozděleni na chlapce, dívky a nejmladší děti a v těchto skupinách jsme absolvovali bohatý program, který zahrnoval mnoho her. Nejmladší rozvíjeli své smysly a zahráli si například Obléhání kruhu. Dívky se mezitím naučily novou abecedu, kterou využily při důmyslné hře. A chlapce čekal výcvik na hradní stráž, procvičili si přesnost a rychlost při hře Gong.

Během programu nás hraběnka Alžběta Báthory sledovala ostřížím zrakem, když jsme pobíhali jejím hradem a hledali kalich, který se stal cílem této expedice.

Po obědě nás zaskočil déšť, ale pohotově jsme se přizpůsobili a přesunuli program do sušších prostor a vyzkoušeli jsme si, jak zapeklité je zásobit hrad, s čímž nám pomohla nově příchozí postava palatin Juraj Thurzo.

Dále následovalo vyšetřování hraběnčiných zločinů, kdy chlapci pomáhali Thurzovi při hledání důkazů. Zatímco naši nejmladší pomáhali utéct z panství jedné ze služebných, která toužila vrátit se ke svému milému.

Při večerním programu nás svým příchodem překvapil soudce, kterého Thurzo pozval na hrad. A tak proběhl soud, kde jsme samozřejmě nesměli chybět. Někteří z našich řad dokonce svědčili proti hraběnce, čímž jsme se zasloužili spravedlivé potrestání jí a jejích pomocníků.

Po soudu se nám podařilo získat kalich a krátce před večerkou jsme se přesunuli zpět do tábora.

(Aneta+Katka)

Vzbudili jsme se do nového pěkného dne. Umyli jsme se, dali si snídani, a pak jsme na nástupu nedočkavě čekali, co si pro nás vedoucí připravili. A opravdu, ke konci nástupu začaly za doprovodu hudby vycházet z budovy pohádkové postavy – Pat a Mat, víla Amálka, čert, hloupý Honza a mnozí další. Ještě jsme si ani nestihli vychutnat jejich kostýmy a pobavit se pořádně jejich scénkami, když se náhle rozezněl stroj času. Řekl nám, že za půl hodiny proběhne nucený přesun do antické Tróji, bohužel pro nás zrovna do doby, kdy měla být spálena na popel.

Sotva jsme si stihli vzít chitony a dojít do budovy a přesun započal. Nestihli jsme se o době nic moc dozvědět, a tak jsme s obavami čekali, co nás potká. Sotva jsme se přesunuli, tak nás trójští vojáci začali obsazovat na místa a připravovat k obraně. Odrazili jsme několik těžkých útoků na bránu a byli jsme svědky pověstného a krvavého souboje  Achillova a Hektorova. Zatímco byli vojáci zaneprázdněni bojem, rozhodli jsme se ponechat je jejich osudu a honem jsme se přesunuli nazpátek. Následně jsme se poradili, co budeme dělat s naším porouchaným strojem času a s tím, že nás sběratelka artefaktů, která nám ho nejspíš ovládá, ošklivě zneužívá.

Pak jsme měli chvíli času na odpočinek, oběd, sprchy a několik nenáročných her. Jako mrak nad námi ale visela další zpráva od sběratelky artefaktů, totiž že k večeru budeme opět přesunuti, a to k Čachtické paní, jejíž krvavý pohár by měl pro sběratelku nevyčíslitelnou cenu. Po večeři jsme odešli mimo tábor, aby nás během přesouvání časem nikdo nerušil. U hradu nás Čachtická paní přivítala a přijmula do svých služeb. Dívky, služebné, se musely rovnou pustit do uklízení, zatímco chlapci šli do lesní kaple podepsat smlouvy o vstupu do hradní gardy.

Nakonec jsme se, po dnešku plném zvratů velmi unaveni, konečně mohli odebrat na kutě. Tím pro nás ale dnešek neskončil. Čachtická paní v doprovodu svých služebných totiž ty nejstarší nás vzbudila, abychom byli svědky hrůzného nočního rituálu v lese. Dovedla nás do své lesní „koupelny“, ve které jsme přes závěsy pozorovaly její děsivou koupel. Poté k nám měla ještě děsivější řeč a konečně nás propustila do tábora, abychom si mohli definitivně lehnout a nechat si něco pěkného zdát.

(Honza)