Autor: Lukáš

Po několika fyzicky náročných dnech na děti dnes čekala odpočinková pouť. Děti měly šanci si na stanovištích vysoutěžit korálky, které pak mohly utratit v našem Galaktickém Marketu za sladkosti.

Ráno jsme si promluvili s bytostí obývající tajemný holocron a od ní jsme se dozvěděli místo a čas dalšího přesunu. Naše kroky tentokrát směřovaly do Londýna roku 1306, tedy do období bojů o skotskou nezávislost.

Hned po přesunu jsme byli svědky popravy Williama Wallace. Mezi nás se zamíchali Skoti v čele s Robertem de Bruce. Anglický král Edward se dozvěděl, že Bruce je v Londýně a rozhodl se ho najít a zajmout. Skoti začali nenápadně utíkat z Londýna a my s nimi. Zdálo se totiž, že jeden z nich je přesně ten, kterého jsme hledali. Bohužel ho hned po opuštění tábora unesla tajemná organizace, která nám letos kazí plány. Pomoci jsme mu nedokázali, tak jsme se Skoty pokračovali do lesního ležení.

Bruce si uvědomil, že o skotskou korunu už usiluje mnoho rodů a rozhodl se nechat korunovat skotským králem. Vydali jsme se tedy do města Sconne, kde v místní katedrále proběhla korunovace Bruce králem. Složili jsme mu hold a vydali se na večeři. Po večeři se strhl déšť, takže jsme zůstali v táboře a do lesního ležení jsme se už nevraceli. Po večeři dorazila do města skotská šlechtična, která požadovala skotskou korunu pro svého příbuzného. S tím Bruce nesouhlasil a přikázal dětem připravit mu druhou korunovaci. Toho se děti zhostily s vervou a uspořádali opravdu pěkný a ceremoniální obřad.

Pak už jen následovala menší slavnost Highland Games a šli jsme spát.

Sedmý den se nesl ve sportovním duchu, takže na nás čekala Universiáda – den plný atletických disciplín a kolektivních her. Z tradičních sportů jsme si tentokrát vyzkoušeli marathon, trojskok, vrh koulí, běh přes překážky, skok z místa a hod krikeťákem. Všichni podali obdivuhodné výkony a některé děti si i vylepšily své osobní rekordy.

Odpoledne jsme si také krom individuálních a kolektivních sportů zaběhli krátké štafety. Letošní běhy byly jedny z nejvíce vyrovnaných za poslední roky, a tak na nás čekala napínavá podívaná a nejeden vedoucí při fandění přišel o hlas.

Po odběhnutí všech štafet se sedm statečných dětí rozhodlo vyzvat k závodu vedoucí. Těm se povedlo postavit dvě družstva udatných zástupců, avšak jejich výkon skončil – z hlediska vedoucích – fiaskem. Dětem se povedlo porazit obě dvě skupiny vedoucích a to s nemalým náskokem.

Jakmile jsme strávili večeři, konalo se vyhodnocení, při kterém jsme rozdali celkem 141 medailí – všechny tři cenné kovy za dopoledne a odpoledne pro jednotlivce, a zlatou pro vítězné sekce za dopoledne, odpoledne a štafety.

Po vyhodnocení jsme se vydali na divadelní scénku, kterou si pro nás připravili vedoucí k 50. výročí dobytí Měsíce. Ta se sestávala z černého divadla, které přehrálo celou misi Apollo 11 od startu rakety až po dosednutí lunárního modulu, a videa, které obsahovalo všechny důležité okamžiky, které poté následovaly.

Hned ráno nás husitští bojovníci probudili na spolešnou rozcvičku, která se nesla ve vojenském stylu. Dopoledne jsme měli možnost zůčastnit se husitské bohoslužby, tedy přijímání pod obojí, kterou vedl husitský kněz. Po bohoslužbě jsme po kategoriích obešli tři stanoviště, kde jsme si zahráli na vozovou hradbu, a poté hry čáry a trojnožku. Před obědem jsme si všimli, že se husité pohádali a zmizeli, a tak nás napadlo, že se pokusíme znovu o přesun do CG. Přesun byl konečně úspěšný.

Hned po přesunu jsme vyšli z jídelny a zpozorovali jsme, že se v našem táboře střetly dvě jednotky. První jednotka byli ašúti a druhá jednotka je nám dosud neznáma. Tyto dvě jednotky si nás ani nevšimli a bojovali spolu po celém táboře. Poté tábor opustili, aniž bychom museli zasahovat. Po jejich odchodu jsme zavřeli brány a odebrali jsme se na oběd a polední klid.

Odpoledne nás čekal klasický popřesunový trojblok, ve kterém si děti zaběhly databanku, osprchovaly se, a také si trochu odpočinuli. Starší a mladší se ještě stihli naučit mnoho uzlů a šifer.

Večerní program sestával z vyhodnocení expedice Střet Kultur, které bylo zakončeno týmovými okrsky a samozřejmě pokřiky.