Včera odpoledne jsme při lesní terénní hře Dobývání základny narazili na skupinku cestovatelů, které vyhnala z jejich stanů Černá růže. Podařilo se nám však získat jejich deník, který byl pro nás opravdu velkým překvapením, jelikož se nás celkem bezprostředně týkal.
Jeho část se týká i seržanta Webera, se kterým jsme se loni setkali v Cizinecké legii. Ve spojení s ním je zmíněno i tajemné místo – Šangri-la, do kterého byli získávání největší z bojovníků na celém světě, aby v důležitém okamžiku stáli na straně dobra. O čtyřech z těchto bojovníků jsme se dozvěděli v hádankách a zašifrovaném textu, z něhož jsme odvodili minimálně tři místa, osobnosti i přesné letopočty. U čtvrtého (v pořadí třetího) místa si zatím nejsme stoprocentně jistí. Vědecká rada posléze rozhodla o tom, že první expedicí bude Severní Amerika roku 1876 n.l. poblíž Little Bighornu, kde siouxský náčelník Sedící býk (Tatanka Yotanka) vedl svůj kmen a porazil 7. kavalérii pod vedením generála Custera.
V noci při večerce začala bouřka. Krásně se pročistil vyhřátý vzduch, ale také vypadla elektřina. Do některých chatek otevřenými okny nateklo, ale to jsme rychle zvládli. Déšť trval cca hodinu, potom se zmírnil do jemného deštíku.
Ráno nás před budíčkem probudila Černá růže, která prohledávala základnu a asi se pídila po deníku. Ten naštěstí nenašla, ale hlídka trochu selhala, neboť neměla píšťalku a poplach vyvolala zburcováním několika vedoucích. Po poplachu jsme se dohodli, že přesun uskutečníme ihned a mimo základnu. Po přesunu jsme se ocitli mezi Siouxy. Přivítal nás sám veliký náčelník Sedící Býk. Snídani jsme ještě dostali, ale další potravu jsme si museli řádně zasloužit (svědomitým plněním dopoledního programu).
Náčelníci.
V lese jsme znenadání narazili na skupinku prospektorů, kteří tu hledali zlato. Po menším konfliktu jsme je zajali. Součástí úmluvy mezi indiány a prezidentem Grantem je totiž to, že na posvátném území není povoleno bílým tvářím hledat a těžit zlato. Když jsme jim toto vysvětlili, propustili jsme je.
Zajetí prospektora na území kmene.
A ještě doplnění od Leeca (hlavního vedoucího):
Dnes ráno pršelo, ale program i přesto probíhá stále. Pár dětí tvrdí, že nemá pláštěnku, takže pokud o ní rodičům napíší, prosíme o zaslání, aby zbytečně nepromokaly. Nyní už je opět pěkně a příjemně. Zdravotní stav je, až na dvě bodnutí vosou a jeden úpal, v pořádku.
Doplnění (úterý 19.7.)
Dopoledne se odehrávala první část dovednostního šestibloku (luk, vůle, silák, tomahawk, indiánský běh, střelba z pušky). Po obědě začala první část odpoledního trojbloku, tentokrát kolektivní hry sekcí (družin) – bolaso, nácvik lakrosu a křížová palba. Poslední disciplínou byla nová hra pro celé týmy (oddíly), která měla nečekaný úspěch – Bizoní šlacha. Děti si ji oblíbily a chtěly by jí opět hrát i po přesunu v Centru Galaxie.
Bolaso.
Příchod posla od Granta nám přerušil hru. Posel náčelníkům předal dopis, ve kterém Grant žádal o přijetí u rady starších.
Po večeři přišel čas na obřad Wakan Tanka – přijímání chlapců a dívek mezi dospělé bojovníky. Ze 16ti dětí se po splnění 3 závěrečných náročných zkoušek stal bojovníkem pouze jediný, Honza Pavlíček.
Následně dorazil do vesnice Velký bílý otec, americký prezident Grant, v doprovodu vojáků. Po krátké výměně názorů ohledně koupě posvátných hor rozhodl náčelník Rudý oblak, že se sejde shromáždění celého kmene Siouxů a to v celé záležitosti rozhodne. Celý den jsme zakončili až do úplné tmy hrou – Bizoní šlacha.
Středa (20.7.)
Probudili jsme se do krásného „severoamerického“ rána. Po rozcvičce a snídani byli svoláni všichni obyvatelé vesnice a byla vyhlášena druhá část trojbloku (bolaso, lakros a křížová palba).
Po poledni se sešla již ohlašovaná Velká rada Siouxů, která měla rozhodnout o prodeji posvátných hor Pa Sapa bledým tvářím. Z každého velkého klanu byli vybráni dva zástupci, kteří přednesli svá pro a proti. Nakonec převládly argumenty Sedícího býka (nechtěl prodat hory, chtěl se vzbouřit proti bledé tváři) a s pomocí medicinmana přesvědčil kmen o nutnosti vykopat válečnou sekeru.
Jelikož celý kmen vstoupil na válečnou stezku, byla náčelnická čelenka Rudým oblakem předána Sedícímu býku. Starci a děti se začali připravovat k odchodu a bojovníci kmene Siouxů brousili zbraně. Během této přípravy se u dolní brány objevila záhadná postava. Posléze jsme pochopili, že je to mnich z tajemné civilizace Šangri-la. Chvíli hovořil s oběma náčelníky (Sedícím býkem a Rudým oblakem) a posléze si Sedícího býka odvedl do Šangri-la. Na jeho místo nastoupil Rudý oblak, který převzal jeho jméno a insignie.
Jelikož se nám nepodařilo Sedícího býka s mnichem sledovat a oni zmizeli, rozhodli jsme se přesunout.
Po obědě následovaly: databanka (závod na prověření našich vědomostí z etapy), sprchování a měli jsme i zasloužené osobní volno.
A nakonec večer proběhlo jako vždy hodnotící zasedání Vědeckého Centra Galaxie. Na jeho začátku jsme načapali Černou růži v táboře. Doposud ale nevíme, co zde chtěla.
Po vyhodnocení jsme měli ještě shromáždění týmů, kde jsme oslavili svá vítězství.