Bohužel stejně jako stroji času ani nám se nevyhnuly technické problémy, a proto jste se možná někteří ptali, kde že jsou nové články a nové fotky. Jsou tu teď a snad si z nich uděláte obrázek o tom, co se tu ty tři dny dělo.
Po universiádním dni přišla rovnou na řadu Kalokaghátia, která měla prověřit hlavně tvořivost a nápaditost dětí. Za úkol totiž měly vymyslet si v sekcích cirkusové vystoupení a to pak večer předvést. Až na malé výjimky se všechna vystoupení povedla na výbornou a dvě hodiny jsme se popadali za břicha. Po večeři jsme si pak zatrsali na dlouho očekávané diskotéce.
Další den byl slavnostní, volili jsme totiž MISS a MASSÉRa letošního tábora, kterými se stali Terezka Haeringová a Jirka Drahota. Tomuto galaodpoledni předcházely exhibice ve fotbale, volejbale a ringu. Nutno podotknout, že vedoucí byli lepší 🙂
Večer jsme zjistili, že máme v táboře rušičku stroje času, a proto jsme se sebrali a šli se přesunout mimo základnu. Přesun do Vietnamu roku 1945 se naštěstí podařil, a tak jsme sice dorazili do tábora, ale legionářského. Byli jsme rozděleni do kategorií a absolvovali jsme přijímací kolotoč – fyzické testy, IQ testy a zdravotní prohlídku. Kupodivu jsme v ten moment všichni uspěli, a tak jsme se šli ubytovat a spát. Spánek nám po chvilkce přerušili vedoucí, protože zahlédli commandanta Webra, jak předává masku náležící generálovi a nějaké zbraně německým vojákům. Vyvolali jsme proto poplach, Weber nám však pohrozil, že nám něco udělá pokud ho prozradíme. Proto když přišli legionáři, vymluvili jsme se na Japonce a vyhnuli se tak trestu.
Dnešní den probíhal v tvrdším vojenském režimu. Museli jsme chodit upravení, neustále zdravit nařízené a za každou odpovědí říkat „Pane“. Ale to asi k vojenskému životu patří. Dopoledne jsme se učili střílet z různých zbraní na pevný i pohyblivý terč, orientovat se v přírodě podle mapy a věřit svým schopnostem a také spolubojovníkům. Odpoledne jsme pak trávili převážně v lese terénními hrami a na louce jsme si zaběhli náročnou překážkovou dráhu.
Večer Weber opustil základnu, a tak jsme se vydali za ním. Došli jsme až na místo, kde měli němci vyznačené vykopávky. Právě tam asi včera nalezli generálovu masku a stále pátrali po něčem cennějším. Onou věcí byl element, který jsme na moment zahlédli, ale nepodařilo se nám k němu dostat. Na místě jsme se nemohli zdržet déle abychom stihli večerku v táboře, a proto jsme se ani o nic nepokoušeli a raději zalezli vyčerpaní do svých postýlek.