Aneta Tulachová – jeden z nejmladších táborníků, složila básničku o našem táboře:
Zde je její text:
Tento tábor je skvělý,
vedoucí jsou milí.
Když budíček zazvoní,
všichni vstanem z postelí.
Potom krátkou rozcvičku
a hop na snídaničku.
Potom co se napapáme,
mita nás nemine.
Starší mejou botníky,
mladší vymetají chodníky.
Kdo na nástup včas nepříjde,
toho nočník nemine.
Potom příjdou hry, hry a zase hry,
pak na oběd pospíchej a nikam neodbíhej.
Poznámky na vysvětlenou:
– „mita“ je pojem, který pochází od Inků a znamená dobrovolnou i povinnou službu pro ostatní, což na táboře dobře funguje (každý oddíl má na střídačku nějakou tu službu pro ostatní, která se týká úklidu či kuchyně)…
– z „nočníku“ si každý den na večerním nástupu vybírají někteří úkoly za odměnu a jiní zase za trest…