Máme za sebou poslední misi, použili jsme vychylovač a odeslali zprávu do budoucnosti, teď nezbývá než čekat na odpověď.
Ráno po rozcvičce a snídani jsme měli nástup a dozvěděli jsme se dopolední program: závod pravdy ze všech databanek, sprchování a balení. Takže jsme si zaběhli docela dlouhý závod – pro nejmenší bylo 50 otázek a pro mladší a starší rovných 100.
Odpoledne se pak konaly tři turnaje v každé kategorii a to podle toho, který si sekce samy vybraly a vsadily si na něj. Pak za tento turnaj dostali vždy dvojnásobek bodů.
Po večeři jsme se chystali na závěrečné zasedání a nečekaně se rozsvítil maják na portálu a stáhli jsme poslední zprávu. Ozvali se nám zcela neznámé osoby v bílém oblečení a v krajině na povrchu země. Řekli nám, že neví, o čem hovoříme, že v jejich době žádné války ani jiné katastrofy nehrozí a naopak, že náš portál je velmi nebezpečný a mohl by porušit jejich rovnováhu. Nevěděli, kdo jsme a o čem mluvíme, přesto ale vytušili, že by nám měli za něco poděkovat.
Po této zprávě jsme věděli, že jsme uspěli a budoucnost je jiná a nemá o hrozícím nebezpečí ani zdání. Takže jsme mohli jít v klidu na závěrečné vyhodnocení. Ale to jsme si mohli jen myslet. Když jsme stahovali vlajku Centra Galaxie, zjistili jsme , že na vlajce je všitá černá kapsa a v ní byl dopis:
„Ještě jsme neřekli poslední slovo. Už dokážeme přežít a nikdy nezapomínáme“. A pod tím byl znak Ašútů…