Nevím, jak je to možné, silám časoprostoru nikdo nerozumí, ale píšu vám z roku 1866 z japonského města Kjóto. Ale vše po pořádku.
Bohové se nad námi slitovali a konečně vypustili na oblohu Slunce. Nabiti energií jsme dopoledne strávili hraním pohybových her jako je Přehazovaná nebo Archont. Taky jsme si vyzkoušeli střelbu ze vzduchovky.
Setkání vědecké rady bylo naplánováno na čas po obědě. Zde jsme se usnesli, že je načase se přesunout do Japonska. Zároveň padlo rozhodnutí, že na tuto složitou dobu je třeba se náležitě připravit. Hierarchické uspořádání, prokazování úcty a politická situace byla tehdy velmi složitá. Vědecká rada v knihovně vypátrala užitečné informace, stejně tak vedoucí.
Odpolední program se proto plně týkal přípravy na přesun. Společně jsme si prošli zjištěné informace a nacvičovali jsme práci s hůlkami. Po večeři, kterou jsme také spořádali za pomoci hůlek, jsme se konečně přesunuli.
Po přesunu si pro nás přišel vůdce jednotky Šinsengumi. Než jsme se rozkoukali, složili jsme přísahu věrnosti této jednotce podporující císaře a byli jsme označeni čelenkou. Každému týmu byl přidělen jeden kapitán a byli jsme odesláni do postelí.
Zítra nás čeká tvrdý výcvik a pátrání po Tabu.
Ahojky mé ratolesti.Dnes jsem v práci a závidím ,že jste venku a já v práci zavřená.Koukám ,že se vubec nenudítě příště budete mít o kufr navíc nějak se tam s Kejsí propašujeme hihihi .Každý den posílám pohledy tak doufám ,že chodí házím je do schránky u zastávky při ranním venčení.Máme Vás moc rádi a budte hodní.Mějte se moc fajn a posílám pusinky pááááááá mamka.