Málokdo nezná román, který pod výše uvedeným názvem napsal Jules Verne. A tak nikoho nepřekvapilo, co všechno jsme stihli virtuálně „odcestovat“ od pátku 22.9.2006 do neděle 24.9.2006 na našem srazu v Libušině. Na počátku všeho byla v pátek večer herna, kde jsme si vydělali prostředky na první úsek cesty do Londýna.
Ráno, v proslulé Londýnské mlze, jsme chvíli neviděli na krok a přitom jsme museli obstát v prvním úkolu – stavba obydlí poslepu, vč. hledání stavebního materiálu. Potom jsme odcestovali dál a posnídali francouzskou snídani a zahráli si typický petanque. Následně jsme odehráli další různé hry (např. oblíbené Včelí roje, Dobývání pevnosti apod.) a postupně se v sobotu dostali až do Indie. Zde jsme si vyzkoušeli sport s názvem pólo (jezdci na koních, kteří hrají něco jako hokej s míčem ;). V číně jsme překonávali Velkou čínskou zeď.
Většina her a soutěží byla pro nás úplně nová, především díky Marii a Macině, které připravily velkou část srazu. Za každou další metu naší cesty obdržela každá výprava dle umístění určitý obnos prostředků, aby mohla uhradit další jízdenku. Šťastně jsme tak v sobotu dorazili až do cíle.
Instruktoři soutěžili s dětmi a plnili ještě celou řádku dalších úkolů (vynikali zejména Lukáš K. a Matěj). Navíc od soboty až do neděle hráli reálnou hru o tajemném městě, ve kterém se pohybovali dva zákeřní zločinci. Odhalit se do neděle podařilo pouze jednoho z nich, a tak se vedoucí a starší oprávněně obávali o „své životy“ do poslední chvíle.
V neděli byla ve velkém stylu zahájena celoroční oddílová hra Signály z vesmíru. A to pomocí dvouhodinové soutěže jednotlivců na vesmírné kupce, kteří se svými loděmi brázdili v meziplanetárním prostoru a obchodovali s legálním či nelegálním zboží. To jim ztěžovali vesmírní piráti a policie. Tato hra se všem moc líbila a určitě se stane jednou z tradičních na Galaxii. Tuto část připravili Pepa, Aleš a Jarda.
Jelikož už moc času nezbývalo, vyhodnocení proběhlo až při cestě vlakem do Prahy. Počasí bylo po celou dobu nádherné a tak je jen škoda, že z oddílů nedorazilo více dětí.
PS: děkuji všem co se podíleli na odvozu zbytku materiálu po táboře (stanové podsady do Průhonic a plné auto do skladu), bohužel včas nám (mně a Ivanovi) dorazil pomoci pouze Láďa. Ostatním osloveným, kteří nedorazili, tedy také moc děkuji…
Leeco