17. den – Svatý Václav

Ráno nám místo budíčku přišla zpráva, že  musíme okamžitě provést přesun do roku 3752. Došlo k tomu, že Sv. Václav se dostal do budoucnosti a my to musíme napravit. Po přesunu nás Sv. Václav uvítal na sněmu po porážce říše Temnoty. Zjistili jsme, že on vedl celoplanetární povstání proti říši temnoty a dnes bude korunován na krále Světla. Sněmu se také účastnili zástupci jednotlivých kontinentů a dokonce i zástupce kolonií ve sluneční soustavě. V rámci dopoledního bloku si děti zvolily zastupitele do parlamentu, vyráběly si koně a hrály přehazovanou pomocí deky a tenisáku.

V průběhu dopoledne také proběhlo první hlasování o tom, jak bude vypadat uspořádání říše Světla.

Odpoledne jsme běhali biatlon se zbrojí, také Hobby horsing a hráli střelbu na krále. Zástupci kontinentů diskutovali o problémech planety a upřímně se moc nedokázali dohodnout. My jsme se debat také čile účastnili.

Večer nás čekala korunovace, kde byl Sv. Václav korunován na krále říše Světla. Následně pronesl řeč k nám obyvatelům. Po korunovaci jsme byli pozvání na oslavy. Oslavu nám bohužel zničil nález bomby, kterou Sv. Václav okamžitě zneškodnil svým mečem.

Po zneškodnění bomby nás sv. Václav konfrontoval, že ví, že jsme z minulosti stejně jako on. Řekl, že se nemá v úmyslu vrátit zpět do své doby, ale pomůže nám s naším úkolem, pokud najdeme atentátníka.  

Pak již přišla večerka. Uvidíme, co nám zítra budoucnost nachystá. Zda zjistíme, kdo na Sv. Václava nastražil bombu a zda ho přesvědčíme, aby se vrátil do své doby.

Den 14. – Exhibice

Ráno nás probudil ještě ruch New Yorkských ulic, ve kterých se nám moc líbilo. Úkol naší simulace byl však splněn, a tak jsme místo rozcvičky zamířili na přesun zpět do centra Galaxie. Dopoledne bylo klidné s klasickým trojblokem – databanka, křížová palba a nechyběly ani sprchy. Polední klid jsme zakončili oslavou narozenin a svátků dětí i vedoucích, kteří slaví během tábora. Balonky a dorty nesměly chybět.

Odpoledne probíhaly oblíbené exhibice – tedy turnaje mezi dětmi a vedoucími. Vedoucí děti vyzvaly hned v několika disciplínách – ringo, freesbe, fotbal, volejbal, křížová palba a pálkovaná. Jelikož sluníčko opravdu hřálo, všichni jsme uvítali sázky o vodní spršku jak ve žlabech, tak hadicí. Prohra tak kolikrát byla vlastně výhrou. Nechyběla ani vodní skluzavka, na které si děti užily spousta zábavy.

Večer byla svolána vědecká rada, které shlédla video od organizace pro meziplanetární cestování. V něm bylo rozhodnutí o tom, zda jsme v naší simulaci byli úspěšní. Úkol jsme splnili, avšak z chyb z minulé simulace jsme se moc nepoučili. Opět jsme ohrozili sami sebe naší nedůsledností. Podle informací od Adama Xaviera Nexuse, který má naši žádost na starost, bude udělena pouze jedna licence pro cestování mezi planetami. Poslední simulace rozhodne, zda ji získáme my nebo naši nepřátelé z Černé růže. Nezbývá než čekat na poslední zadání, které tentokrát musíme splnit na sto procent.

Večerní vyhodnocení se blížilo, když nás během nástupu překvapila Černá růže, která si přišla zpět pro raketu, kterou jsme jim před pár dny odcizili. K naší smůle se jim podařilo raketu získat a odnést. Naše další kroky si budeme muset ještě promyslet.

Pak už nezbývalo než si užít vyhodnocení simulace Andy Warhol, popovídat si na týmových okrscích a uložit se ke spánku.

Zítra nás totiž čeká velmi zajímavý den, který prověří spolupráci dětí napříč týmy…

Den 12. – Pouť a začátek přesunu Andy Warhol

Hned ráno, když se děti vzbudily, byly informovány o tom, že se bude konat korálková pouť. Proběhla hygiena, snídaně a uklízení chatiček. Po tomto všem se pískl nástup a rozebraly se ztráty a nálezy. Pak se už děti vrhly rovnou na pouť, kde bylo spousta zábavných her, ve kterých mohly získat korálky a za ty si pak koupit nějaké ty dobroty. Během poledního klidu jsme obdrželi zprávu od OMMC, že se máme připravit na další simulaci, která započne po večeři, a to k Andymu Warholovi. Proběhla databanka a dvě hry. Před večeří jsme se vydali do základny černých růží, kam jsme měli namířeno z důvodu získání přesunového modulu, který nám byl dříve agenty Černé růže ukraden. Děti dorazily na místo a musely modul získat zpět. Akce získání modulu se nám podařila, a tak jsme se mohli finálně připravit na simulaci. Děti měly za úkol si vzít jednobarevné tričko a vrhli jsme se do jídelny na přesun. Přesunuli jsme se do New Yorku do roku 1962 n.l. Po přesunu děti mohly vidět spoustu uměleckých stanovišť, kde si mohly vyzkoušet spousta věcí, například grafity, open jam, slam poetry, nebo malování portrétů. Poté, když se setmělo, přišli do města policisté a všechny nás zahnali do postelí. Nezbývá tedy, než se těšit, co nás čeká zase zítra.

Den 11. – Ninja Faktor

Ráno jsme se za zvuků bubnů a za doprovodu čtyř ninjů probudili do dalšího dne. Po rozcvičce a hygieně jsme se na nástupu dozvěděli dopolední program. Nejdříve nás čekal ninja závod týmů. Každý tým měl za úkol splnit pět úkolů, které byly založené hlavně na spolupráci všech členů týmu. Mezi úkoly patřila stezka slepého válečníka, přenášení hadího jedu, vodovodní rozvaděč a klacíčkovaná.  Jako poslední úkol bylo zaběhnout závod jako štafetu všech členů.

Po dopoledním programu jsme měli oběd a odpoledne už nás čekal zlatý hřeb celého Ninja faktoru, a to velký závod s mnoha obtížnými překážkami.

Komu se podařilo závod úspěšně dokončit, hned po doběhu dostal medaili na krk. Abychom se ale při čekáni na startu nenudili, měli jsme možnost splnit úkoly na dvaceti stáncích, kde jsme překonávali různé strachy. Například strach z hmyzu, z tajemna, studené vody, neznámé chuti nebo i třeba bolesti (kapka vosku). Kdo splnil nějaký úkol, mohlo mu být za odměnu odečteno několik vteřin z jeho celkového běžeckého času.

Po večeři pak ninjové vybrali z každé kategorie nejlepší dvě dívky a dva chlapce, aby se utkali proti sobě na večerním závěrečném souboji. Tímto pak skončila denní část Ninja faktoru a mohla začít ta noční.

Po setmění jedna gejša svolala všechny děti a přečetla jim legendu o mrtvých válečnících, jejichž duchové bloudí lesem. Děti se tedy připravily na krátkou bojovku, kde si dokonce mohly samy zvolit, zda půjdou základní trasu nebo se i vydají na část, kde se bude strašit.  K překvapení všech jsme zjistili, že velká většina všech si vybrala těžší variantu noční bojové hry a pištění se rozléhalo celým lesem.

Po této bojovce jsme se pak již odebrali k zaslouženému spánku.

Den 10. – Koupaliště 2

Včera jsme vyrazili na koupaliště do Hlubokých Mašůvek. Jelikož Mašůvky nejsou daleko, rozhodli jsme se jít pěšky lesem. Když jsme dorazili na místo, všichni jsme hupsli do vody. Po blbnutí ve vodě, jsme si mohli koupit něco k snědku nebo k pití, nebo počkat na dovezený oběd ze základny. Když nám slehlo, všichni jsme naskákali zase zpátky do vody, kde tentokrát nesměly chybět kohoutí zápasy. Ve volném čase se hrál nohejbal, volejbal, házelo se ringem, hráli se deskové hry, a nebo jsme se jen tak poflakovali na dekách. Po tom všem vyblbnutí jsme se pobalili a vydali se zpátky do tábora. Po cestě zpět do tábora jsme narazili na Černé růže. Rozhodli jsme se vydat po jejich stopách s otázkou, kam nás dovedou. Po chvíli pilného sledování jsme dorazili do jejich základny. Pořádně jsme ji prozkoumali a vydali se zpět do tábora. Po příchodu do tábora jsme měli čas na vybalení batohů a pověšení plavek. Poté byl čas na večeři. Jako večerní program byla všemi oblíbená hra dobývání tábora a následovalo zahájení Ninja Faktoru v podobě vypravěče, dvou krásných gejš a čtyř ninjů. Pak už jen vyčistit si zuby a alou na kutě natěšení na zítřek.